Okres na severu

“My nezapomínáme, to si nemůžeme dovolit!” Za normalizace muselo mít každé povolání své zastoupení v seriálové tvorbě. A tak například po Ženě za pultem, Muži na recepci či Plechové kavalerii přichází na scénu soudruh tajemník Pláteník, který v podobě Jaroslava Moučky uvádí na scénu nejhorší československý seriál, s jakým jsem měl zatím tu čest. A že tam pověstná čest padne skutečně nesčetněkrát. Banální zápletky, které se opakují díl co díl. V každé epizodě hraje vyhrocená hudba v situaci, kdy se to absolutně nehodí a působí to nechtěně směšně. Soudruh tajemník promlouvá motivačně k hokejovému týmu v kabině a outsider za chvíli senzačně pobije suverénní Spartu... Světlá výjimka je Pláteníkův zeť Svojtka, který jako jediný není zapřisáhlý komunista. A nejhorší poté Švorcová, to byla fakt příšerná herečka. Zkrátka, odvrácená scenáristická tvář Jaroslava Dietla. “Já ti to vysvětluju jako soudruh soudruhovi, soudruhu!” (09.12.2021)

Tak jsem si dopřála další nostalgickou vzpomínku. Nevím, jak to napsat, abych nepobouřila odpůrce tohoto seriálu, že se mi to líbilo víc, než při prvním dávném shlédnutí. Je to poměrně věrný obraz minulosti, protože pan Dietl, když psal své příběhy z určitého prostředí, vždy se s ním podrobně seznámil, aby působilo věrohodně. Pokud by tyto seriály nebyly natočeny, těžko by si za pár let někdo vzpomněl, jak to tehdy vlastně bylo. Dokumenty nemají takovou diváckou sledovanost a mohou být poplatné režimu. Samozřejmě seriál se nemusí líbit, může z dnešního pohledu připadat zdlouhavý a nudný, ale po filmařské a herecké stránce je mnohem lepší než současná televizní tvorba. Třeba ve vedlejší roli se vtipnými glosami dobře prezentoval Josef Bláha. Pan Moučka se velmi profesionálně zhostil role až nereálně kladného hrdiny bez bázně a hany. Nebylo by na škodu, kdyby v každé straně a to napříč politickým spektrem, byl aspoň jeden takový poctivý, nezkorumpovaný a slušný Pláteník, i když dneska by si neříkal soudruh, ale pan a nezdravil by „Čest práci!“ ale „Dobrý den!“ Vždyť jsou to stejně jenom slova. Možná by se dneska mohlo natočit pokračování seriálu po třiceti letech prokládané přímými přenosy z parlamentu. (21.07.2011)

Tak nevím, ale na můj vkus je v tomto seriálu až moc schůzování, zdlouhavých politických a funkcionářských tlachání a neustálý boj o koryta. Zato velmi málo (v porovnání třeba s Ženou za pultem) se tu řeší mezilidské vztahy a to jak rodinné, tak i v pracovním kolektivu. Co mi strašně leze na nervy je ta všudypřítomná dramatická hudba, která je vnucována vyloženě do všech scén a navozuje dojem, že sledujete detektivku či přímo krimi. Nejtrapnější je při scéně, kdy Haničinec u vrátnice čeká na Moučku a pokaždé, když kolem něj někdo projde zatroubí fanfára. Kamera taky není nijak převratná, zvlášť ve scénách, kdy Bláha vozí Moučku autem je snímána stále ze stejného úhlu. Na druhou stranu tu hraje plno dobrých herců, což alespoň částečně seriál zachraňuje. Koukat se na to dalo, každopádně víckrát vidět nemusím a když, tak snad až tak za 10 let, až zapomenu, o čem to vlastně bylo. Z normalizačních seriálů je tento jeden z nejnudnějších. Slabší průměr 45%. (31.08.2016)

Třicet případů Majora Zemana se dnes považuje za první českou moderní detektivku. Diváky to ve své době bavilo a ukázalo se, že to baví i diváky současné. Oproti tomu seriál Okres na severu je čistá propaganda o životě tajemníků a kdyby se vysílal dnes, nikoho by to nezajímalo. To potvrzuje i zdejší nízké hodnocení. (27.09.2018)

Recenzi jsem musel upravit proto, že se mi seriál opravdu začal líbit a na postavě Josefa Pláteníka, kterou ztvárňuje Jaroslav Moučka není naprosto nic špatného. Navíc je to opravdu Moučkova životní role. Josef Pláteník je jakýsi ombudsman tehdejší doby. Je čestný, starostlivý a nic nevzdává. Bojuje za obrovské podniky, ale i za obyčejné jednotlivce. Na každého si najde čas a s každým se snaží nějak domluvit. Seriál má celkově atraktivní obsazení a sice propagační socialistické zápletky, ale v podstatě jde vždy o jedno - aby byli všichni lidi spokojený. Já osobně necítím vůči socialismu žádnou zášť. Ani tento režim nijak neobdivuji, neobhajuji a ani ho nesrovnávám s dnešní dobou. Přiznávám, že jsem ho nezažil a beru to, jako něco co tu bylo a už to tu prostě není. Nicméně i přes to nejsem tak naivní, abych nevěděl, kde začíná propaganda a kde končí realita. Ale hlavně jsem přesvědčený o tom, že v této době má tento seriál již naprosto jiný význam, než kvůli kterému byl natočený. Proto má pro mě tato sága větší přidanou hodnotu, než Vyprávěj a s tímto vědomím si ho dokážu užít. Takže opravdu to nebudu hodnotit z politického hlediska. Jsem prostě jen divák a nějaká politika a soudruhování mi může bejt u ..... P.S. Ta hudba, ta hlavní znělka, vzestupně vrcholící znělka se opravdu povedla! (14.07.2023)