Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (117)

Tosim 

všechny recenze uživatele

ACHTUNG - SPOILERS! Tak MUSÍM změnit názor. Souhlasím, že je to životní role Jiřího Krampola (několikrát opakované vtipy v pořadu Nikdo není dokonalý mu zkrátka k duhu nejdou), na druhé straně tvrzení, že "nejméně sympatické postavy v seriálu byli komunisti" je chybné. Postava, kterou hraje Petr Kostka je jelimánek, kterého komanduje jeho žena (ať je pošťák, v odboji nebo na ministerstvu), ale rozhodně není nesympatický, či záporný, spíš jen hodný k politování. (A také se následně poučí z "krizového vývoje".) Postava Petra Haničince nikdy žádný komunista nebyla (jen převlékač kabátů) a taky s ním Stb řádně zatočila. Pokud se na to díváte jako na několikagenerační výpověď o lidských osudech (což uměl Dietl vždycky nejlíp), NEURAZÍ VÁS TO. Navíc Jakubův "práh života" nevidíme a přichází do městečka jako víc než dvacetiletý... ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

13/13 Rodinná sága z Albrechtické huti z let 1899-1957 patří k vrcholů seriálové tvorby Jaroslava Dietla. Seriál to neměl nikterak snadné, do revoluce zdomácnět nestihl, po revoluci dlouho nebyl k dispozici a teprve v poslední době se prolomily ledy a je možné si reprízu dopřát prakticky kdykoli. Epizody odehrávající se do začátku 2. světové války jsou bez mála geniální, není prostor na jakýkoli balast, postavy jsou životné, jednotlivé osudy umě propletené, obraz doby je uvěřitelný (ve 20. letech je dokonce zmíněna opereta a Mařenka Zieglerová), herecké koncerty jsou samozřejmostí. Druhá polovina seriálu trochu ztrácí dech, sledujeme vlastně jen jeden jediný příběh rodiny Cirklů proti arci zločinci Boškovi a veškeré politické proměny doby. Přesto celek patří mezi to nejlepší, co tady v 80. letech v televizi vzniklo. Mezi nezapomenutelné patří Krampolova linka o útrapách soukromého podnikání nebo Rösnerova interpretace českého Němce. ()

Reklama

Přemek

všechny recenze uživatele

Nesmírně zajímavý počin. Dietlův souboj s jeho Mefistem; nadaný scénárista se tu pokouší vyhrát boj s ďáblem, kterému upsal duši; s komunismem a cenzorem. Na tu dobu jsou skutečně poslední díly velmi odvážné - přiznat, že šéf okresní KSČ je bývalý udavač a kolaborant, to chtělo i v druhé polovině osmdesátých let trošku té odvahy.. Jenže ona je ta odvaha tak trochu alibistická; je to přeci jen selhávající jedinec, který ničí životy prostých lidí a který bere majetky - a ne strana. Takto traktovaný Dietlův příběh je ovšem lživý - Mefistofeles opět vyhrává a Faust-Dietl přeci jen profičí dírou ve stropě... ()

Mlle 

všechny recenze uživatele

To je tak krásně černobílé, až se mi tají dech. Jakkoli šlo přitom ve své době o odvážný a kontroverzní počin… Bylo by pochopitelně žádoucí, aby byli lidé, třeba jen někteří, takto krystalicky dobří, spravedliví, odvážní, zodpovědní a přímí, jako byl Jakub sklář (samozřejmě mimo první díly). Jen ta láska ke vzdělání by jim navíc slušela. Z dětství si pamatuji, že se mi seriál líbil. Jakubova velkorodina, kde sice ne vždy vše klape, ale všichni se navzájem podrží, je splněný sen. Seriál má skvělý námět i scénář, kvalitní režii, diverzifikované postavy, napětí mezi nimi tvoří čitelný děj, herci jsou mistři, i když nikoli ti sklářští… Nenudím se ani dnes. Dietlův poslední a určitě nejlepší seriál (dle mého lepší i než trochu rozvleklá – v duchu doby – ale jinak též skvělá Píseň pro Rudolfa III). ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Ten seriál mám rád a viděl jsem ho několikrát. Jaroslavové Dietl a Dudek si vybrali časově rozsáhlou ságu čítající 54 let, v níž exceluje (ale nejenom) Luděk Munzar, který svým civilním herectvím patří mezi velikány a klasiky českého dramatického umění. Přesto bych měl k tomuto seriálu několik výtek. Především obsazení dětí Jakuba Cirkla do definitivních (dospěláckých) rolí na mě tenkrát působilo dost násilně, když si představím skutečný věkový rozdíl mezi Munzarem a Kostkou s Krampolem, dnes jsem si na to už zvykl. Jednotlivé díly seriálu jsou věnovány klíčovým místům naší historie, jenže se mi zdá, že mnohdy až příliš násilně. Nic proti postavě Floriána nebo německého brusiče v podání Rösnera. Ale některé věci tam působí dost násilně. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (46)

  • Ve 13. díle s názvem "Jubileum" je při zatýkání Bořivoje Boška (Petr Haničinec) vidět v odraze na střeše auta zvukový mikrofon. (pávek)
  • Snáď všetky deti z Tasic si v seriáli zahrali komparz. „Veľmi sa nám to páčilo, pretože sme sa mohli uliať zo školy a ešte sme za to dostali zaplatených 74 korún za deň. Pritom sme ale vlastne do školy tak trochu chodili - bola tam totiž maskérňa a kostymérňa. Najhoršie bolo, že nás obuli do drevákov, z ktorých sme mali všetci pľuzgiere. Inak to ale pre nás bol sviatok – videli sme zblízka slávnych hercov, ktorých sme dovtedy poznali len z televízie,“ spomína Petr Vobořil za všetkých komparzistov. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama