Synové a dcery Jakuba skláře

To je tak krásně černobílé, až se mi tají dech. Jakkoli šlo přitom ve své době o odvážný a kontroverzní počin… Bylo by pochopitelně žádoucí, aby byli lidé, třeba jen někteří, takto krystalicky dobří, spravedliví, odvážní, zodpovědní a přímí, jako byl Jakub sklář (samozřejmě mimo první díly). Jen ta láska ke vzdělání by jim navíc slušela. Z dětství si pamatuji, že se mi seriál líbil. Jakubova velkorodina, kde sice ne vždy vše klape, ale všichni se navzájem podrží, je splněný sen. Seriál má skvělý námět i scénář, kvalitní režii, diverzifikované postavy, napětí mezi nimi tvoří čitelný děj, herci jsou mistři, i když nikoli ti sklářští… Nenudím se ani dnes. Dietlův poslední a určitě nejlepší seriál (dle mého lepší i než trochu rozvleklá – v duchu doby – ale jinak též skvělá Píseň pro Rudolfa III). (15.07.2023)

Když to srovnám se současnými seriály, je to jednička. Dobově zasazený seriál a Luděk Munzar zde zestárnul o padesát let asi. Moc dobře zahrané a divím se, že i komunisti pustili ukázku toho, jak se to mlelo od počátku dějin. Škoda, že nenatočili pokračování ve stylu Vyprávěj. Bylo by to mnohem pravdivější. Hodně mně zajímá jak jsou na tom skláři dnes. Krásné ukázky výroby skla. (07.08.2013)

Mně se nejvíc vybaví, jak chtěli tehdy nejméně padesátiletého Munzara omladit, aby vypadal na dvacet let. To se nedalo. No obrovský "lochec" jsem hodil, co si budeme povídat. Ale to nebyla legrace, to byl vážně míněný seriál. A pak se tlačilo na to, co vydrží divák. Konverzovalo se, občas došlo k něčemu dramatickému. Pak se vyfukovalo sklo, ale bylo poznat, jak to za herce dělají skuteční profesionálové. Seriál na tu dobu nákladný a s kvalitním hereckým obsazením a měl výhodu v tom, že nebyl tak snadno zapamatovatelný. Když ho reprízovali, klidně se něj dalo dívat, jako když jede v premiéře, protože jsem si z něho pamatoval jen určité úseky nebo skoro nic. Patřil k tomu lepšímu, co bylo vytvořeno v české seriálové tvorbě. Jarda Dietl si s postavami uměl vyhrát jako nikdo. 60% (25.04.2012)

Velmi vkusné dílko Dietlovo ve velmi profesionální režii Jaroslava Dudka. S hudbou už je potíž, Liška byl v té době patrně již mrtvý. Hudba je tedy taková nějaká ale nevýrazná. Sága jednoho sklářského rodu kdesi v Sudetech. Nebýt trapných scén jako je vstup Jakuba do strany (vždyť k ní vztah žádný neměl), jeho poměr s huťmistrovou (málo uvěřitelný) připomínalo by to vzdáleně 20. století Bertolluciho. O čem to bylo? Profesionální odborník sklář prodává svoji práci i uměleckou kreativitu. Kapitalisté (tedy zejména Krahulík-R. Lukavský i jeho žena J. Štěpánková) to dovedou ocenit i prodat. Lidi semele zprvu 1. světová válka, poté druhá. Pak přijdou zločinní komunisté v čele s udavačem Boškem a vše je v prdeli. Vynikající postavu zde sehrál Josef Cirkl-J. Krampol, který díky dějinám přichází o hotel téměř 4x. Přesto musí nějak žít. Realistickým dokladem o pravdivosti tohoto seriálu je fakt, že Cirklovy děti, poctivě vychovávané k lásce k huti i straně, nakonec žádnou kariéru neudělají. Jakub zbaven funkce předsedy krajského výboru, Vojtěch zbaven funkce ředitele huti, zeť Jakuba Cirkla v gulagu atd. Možná tím chtěl Dietl na závěr života říct. Podívejte se komouši, psal jsem vám celý život agitky na objednávku. Teď se podívejte, že tam umím tu pravdu procpat, aniž si toho vy blbečkové všimnete. (05.02.2012)

Nikdy jsem na to nekoukal, protože jsem to měl za komunistickou propagandu. Něco jako major Zeman. Jenže to je přesně naopak. Jedna věc je, ze tu funguje Dietl. Je tu spousta postav a žádná není jednoznačná, každá ma chyby a vlastní motivace. Dokonce i Schlapke (nakonec i starý Cirkl ho bere jako bývalého nepřítele, ale ne jako sviní). Stejně jako v reálném životě. Druhá je, že to žádnou dobu neidealizuje a i k převratu v roce 48 a zejména znárodnění je seriál dost kriticky. Krampol poctivě celý zivot něco buduje, oni mu to ukradnou a ještě to pak dělají úplně blbě. To samé ta huť. Akorát soukromí zemědělci tu jsou ukázáni jako banda kulaků, to se mi nelíbilo. Herci skvělí, pro Krampola opus magnum. Určitě jsou tu pasáže, kde je to až moc hrané a občas jsou tu úlitby bohům, nicméně jako celek je to skvělá rodinná sága, jakou tu už nikdo neudělá, protože na to nemáme ani herce, ani scenáristy. (19.07.2023)