Inženýrská odysea

Když teď intenzivněji sleduji naše seriály 70. a 80. let, uvědomuji si, že nejsou zdaleka tak sterilní, jak jsem si vždycky představovala. Třeba právě Inženýrská odysea je text plný pnutí, nerovností a trhlin, nad kterými mě baví dumat, nebo se alespoň pozastavovat. Třeba jen pozorovat, jaké se tam nosí brýle nebo jak se oblékají jednotlivé sekretářky, je velice výživné. Když už jsem si říkala, že vrcholem celého seriálu je nepochybně Zbyňkův vztah s Veronikou a takřka horrorové scény v přeplácané vilce jejího tatíčka a mamičky, přišlo velké japonské finále, a to mě dorazilo úplně. V něčem je to opravdu dobré (Císler!), v něčem zábavné a v mnoha ohledech samozřejmě dementní. (14.02.2011)

Byli tři studenti. Žili studenstky, ale po studiu se už jejich cesty rozdělily a zase spojovali. ideály z časů studentských vizí, nastupuje realita. Každý z těch tří se věnuje tomu, co je mu nejbližší. Citát: "Ale já nemám čas dávat ti pořád čas, já se tady musím starat o to, aby bylo na výplaty, a nemohu pořád čekat, až konečně dokončíš ten svůj tkalcovský stroj. Japonci byli rychleji, vzali si od tebe co potřebovali, a rychleji dokončili to, co se tobě nepodařilo. Tak to musíš brát... Už na to zapomeň, a bude to dobře pro všechny, neb jinak to bude zase jen ostuda."...Ten seriál je hodně zajímavý, jak scenárista rozestavil postavy, jaké postavy použil, jakým vývojem procházejí, a především je to i dokumentem doby, nejen socialistické. Padají tam i názory jako třeba - a oni jen mění dizajn, to a ono je jakoby vylepšení, ale ve skutečnosti prodávají roky totéž. Připomíná nám to i dnešní dobu. ...Zajímavé ale taky je, jak pohlíží autor scénáře přesně na povolání, která jsou stále stejná i v dnešní době - strojírenský podnik a hierarchie v něm (potažmo jakýkoli podnik), školství, zubařina atd. Dále jsou zde i různé instituce...Psychologie postav jde do pozadí, takže jsou "logicky "statické" jinak by se v nich diváci "ztráceli...Každý seriál je pohádka, To Vám řekne třeba režisér H.Bočan, a jemu podobní, ale můžete si toho všimnout i Vy sami. (24.09.2010)

Po technické stránce tento seriál doopravdy zestárl a je na něm vidět, že ani produkční z ČST do něj moc neinvestovali. Obsahově a technicky se jedná o zcela průměrné dílo, jenž ukazuje těžký život tehdejších inženýrů v rudém provedení (kdoví jak se za 30let se budou lidé zaobýrat po obsahové stránce dnešnímy seriály :-)). Komu vadí ona rudost, dá odpad a odůvodníto po politické úrovni (stejně jak rudí tehdy západní tvorbbu). Rozhodně nejsem dobrým znalcem seriálu, pamatuji si jej jakžtakž a můj názor je spíše neutrální (nehodlám kritizovat vše a zakazovat vše jak to dělali ti sičáci). (23.06.2009)

Každá doba nese sebou své klady i zápory. To se projeví pochopitelně i na filmové tvorbě z oné doby. Jistě, v socialistických dobách byla poplatná režimu, ale nemyslím, že by naprosto ve všem byla pro dnešního mladého diváka zcela nepřijatelná. Lidé jsou stále stejní, ať je doba a režim jakýkoliv. Jsou a byli slušní a jsou a byli i ti "hajzlíkové" a ještě horší. Myslím tedy, že i tento seriálek může dnešního mladého člověka něčemu poučit, aby se uměl ve svém životě správně orientovat. Souhlasím s komentářem uživatele sportovec a vřele doporučuji onen komentář nastudovat! Ne pouze číst, ale nastudovat! :-) (14.03.2010)

Kultovní seriál, kde Satoranský vytvořil svoji životní roli, které může v jeho tvorbě konkurovat snad jen statečný Kubíček z Trautenberka. Oslava československého technického, manažerského a diplomatického umu, oslava čsl. děcáků chrlících jedno génie za druhým. A Benešova postava jako plivanec do tváře buržoazních dekadentů, kteří nepochopili, že patří na smetiště dějin a drze posílají mamičku uvařiti kávu. Věřím, že kdyby se Dietl dožil panování pana Václava Velikého, tak by jeho prsa ozdobila medaile za zásluhy vysokého stupně. Nad řemeslem E.Sokolovského nezbývá než v údivu vydechnout: "ach!" (13.11.2009)