Poslední vlak

Člověk může být sebesilnější, největší sílu však získá když se spojí síla fyzická se silou vnitřní a to ještě posílené touhou žít. Ano touha žít je to vočom tenhle film je. Touha žít a přežít. Ta touha, když ne sebe, zachránit a darovat život alespoň svým blízkým. Škoda jen, občasných hluchých a vlekoucích se míst. 3-4* (24.01.2011)

Posledný vlak som videl v marci 2008 v raritnom prastarom kine (vesnička Nučice při Prahe, v kine boli suché záchody - latriny!), čo filmu nesmierne pridalo na atmosfére a mne na pozitívnom dojme z neho. Oceniť je treba zámer tvorcov ukázať intenzitu predpeklia, kým ostatní filmári ukazujú len samotné peklo. Posledný vlak, celý sa odohrávajúci vo vlaku smerujúcom do Osviečimy, končí príchodom do pekla, pričom divák je už tu tak zhrozený, že nepotrebujete ani nechce ísť ďalej. Spočiatku film pôsobí ako režijný debut naivného režiséra divadelných komédií, postupne ale prejde do depresívnej drámy, ťažiacej z dusnej atmosféry a osvedčenej nálepky „takto to skutočne bolo“. Škoda len, že sa filmu nedarí viacej ťažiť z jednotlivých postáv. (17.03.2008)

Jako děsný to je. Kdyby to nebyla pravda, nějak bych to pobral jako horor. Jenže pravda to je. Kupodivu dobře zrežírované, i herecké výkony nadprůměrné. Nemám rád židy, jsou hluční a lžou jako když tiskne.  Ale takle je brutálně zabíjet? To nemá smysl, z jejich řad jsou slavní fotografové, herci, skladatelé, maj svoje místo v Izraeli. Vůdce to nějak posral. Zajímavá scéna je, když nastoupí na scénu Ukrajinci. Jich se bojí židi nejvíc. A dnes Zelensky tepe Bibiho, že mu nedodává zbraně. Já bejt žid taky se na něj vyseru! (10.11.2023)

Jeden z dlouhé řady filmů, které se snaží zprostředkovat současnému divákovi hrůzy holokaustu. Pocit výjimečného diváckého zážitku jsem určitě neměl. Některé výhrady, které se v komentářích objevují, mají reálný základ. Tu a tam to trochu drhne a některé scény vypadají nepřirozeně, nicméně základ, to znamená drama lidí odsouzených k smrti, kteří jsou nahnáni do dobytčáků a v tropickém horku umírají žízní, stále funguje. Příhoda s vylitým vědrem, drobná dramata vyplývající z nedostatku osobního prostoru, upínání se k marným nadějím, to všechno jsou silné momenty, díky kterým dokáže film fungovat obstojně, a herecké obsazení určitě není špatné. Nejvíc snímku ubližuje, že vznikl v německém prostředí a snaží se obhájit myšlenku, že přes odpudivý charakter nacismu mnozí Němci smýšleli jinak a snažili se v rámci svých možností "pomáhat a chránit". Proto vznikla i scéna, kdy se němečtí vojáci vracející se z východní fronty dělí se židovským transportem o své zásoby a dostanou se dokonce do ostrého střetu s hlídkujícími esesáky a riskují přestřelku s jejich velitelem. Kdo má ponětí, jak intenzivní indoktrinaci antisemitismem byl wehrmacht vystaven, jak velkou tradici měl antisemitismus ještě před nástupem fašistů k moci, jak moc byly jednotky na východě namočené do válečných zločinů, jak velká míra ztotožnění s režimem v armádě existovala a jak drakonické tresty za vstřícnost k nepříteli existovaly, ten se může nad podobnou fantasmagorií jen pousmát. Zvlášť, když si uvědomí, jak tvrdou kázeň služba ve wehrmachtu vyžadovala a jak výsadní postavení jednotky SS měly. Kdepak, ani moje slabost pro Danu Vávrovou mě nepřiměje ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 65 %. (28.08.2017)

Uvedomenie si skutočnosti ( cesta do Osvienčimu ) a dusivá klaustrofobická atmosféra vo vagóne plnom ľudí s minimom vody a jedla sa vrýva divákovi až do morku kostí. Trochu ma sklamal nevýrazný Kukura a mladý nemecký veliteľ zodpovedný za vlak, ktorý niekedy skĺzaval ku karikatúre. Naopak ženy boli naprosto úžasné, taktiež Lena Beyerling v detskej úlohe Niny. (24.06.2009)