Smrtící nenávist 3

Stupidní „navazovačka“ v úvodu. Tak jsem si říkal, jednoho děcka bychom se v hororu zbavili, ale ouha, vzápětí se objevuje další, o co hůř je to holka a co nejhůře, je to astmatička. Pak už se jen opakuje stále dokola to, co už bylo předtím. Tak tedy nic nového, můžeme se „těšit“ na dalších dvacet pokračování. Někdy jsem už film z nudy přejížděl. Takže lze jen pochválit oněch pár efektů, ale už ohleděných. 201206218714/9030++++++++++++++++++ Vcelku souhlasím s mým starším komentářem, ale tu dvacítku bych přeci jen dal. Když to sečtu, plus ten závěr, tak to vyjde. Jinak však trvám na to, že to bylo stále dokola totéž. Mimochodem, jen pro pobavení, v tomto díle počeštili jména rodiny Saeki takto. Matka, předtím Kyoki nebo Kaoki jako Kagiako a jednou dokonce jako Kayaking. Otec původně Takeo je Takei a syn zůstal jako předtím, tedy Toshio.       20200507 (11.02.2014)

Jen málokterá horrorová série dokázala během několika málo let naprosto devalvovat sebe sama a od jednoho z nejstrašidelnějších filmů všech dob (původní japonský videofilm) se během desetiletí přesunout k jedné z nejnudnějších duchařin. Nefunguje tu naprosto nic, novinky jsou hloupé (ten luk, proboha), to staré a osvědčené se už prostě muselo okoukat. Dlouhé vlasy, mňoukající chlapeček a obrovská dávka nudy. Ruce pryč. (16.03.2009)

Z mého pohledu slabý odvar předchozího dílu. Atmosféra starého domu zůstala daleko za očekáváním, napětí se objevovalo jen místy a samotní duchová nestrašili tolik, jako ve dvojce. To platí zejména pro chlapečka. A s nějakou invencí nepřišel ani samotný příběh, ačkoliv to by nebylo na škodu, kdyby film disponoval výše zmíněným. 30% (03.11.2013)

Takashi Shimizu bere po dvojce nohy na ramena, a na další pokračování z výšky dohlíží už jen coby producent. Nahrazuje ho Wilkins, který na sebe sice upozornil povedeným zombie-splatterem Splinter, ale dlouhovlasí duchové mu očividně nevoní. Promyšlené vystavění příběhů očima jednotlivých postav vyměnil za jednoduše vyprávěné dějství, a strašidelnou rodinku vřískajících přízraků degradoval na srandovní bubáky. Dílo zkázy jest dokonáno tím, že veškerou děsivost zcvrkává na pár lekaček a doplňuje zbytečnými krvavými cákanci. Obsazení Shawnee Smith je pouze zoufalým reklamním tahem, jak tenhle paskvil prodat alespoň fanouškům série Saw. (15.08.2011)

Tak takto už nie. Už mám po krk tých bledých, chrchlajúcich, vrieskajúcich, smutných postáv s čiernymi vlasmi a ešte černejšími očami, čudne trepúcich sa zo schodov, do schodov, čupiacich za zábradlím, čupiacich v aute, presne tých potvor, čo majú miesto kĺbov guľové čapy, ak nejakú stretnem, odhryznem jej hlavu a napľujem do krku, už ani strašní nie sú, už ani na smiech nie sú, končím s nimi, ak nebudem priviazaný k stoličke, tak ten „sajrajt“ vypnem, nebudem to pozerať ani omylom, darmo to pekne naaranžujú, nechajte si ich, nech si to doma púšťajú, nech to lezie po chodbách Japoncom, Taiwancom a USA.com, len mne už nie, jednoducho stlačím „delete“ a čau. (08.02.2009)