Twilight sága: Nový měsíc

Možno je to mojou slabosťou pre predimenzované dvojky (Múmia 2, Transformers 2...), možno tou monumentálnou žumpou, ktorú na film vyliali všetci kritici, ale... mňa to, sakra, bavilo. Ťažko definovať, prečo. Neuchýlim sa k alibistickému "lebo bolo zábavné sledovať, aké je to dementne napísané, zle natočené a smiešne zahrané". To všetko samozrejme platí, ten film je stupídny skrz-naskrz, nemá nič, čo by hoci len vzdialene pripomínalo príbeh, herecké výkony väčšinou pozostávajú z pózovania hore bez (žiaľ, s výnimkou ženských predstaviteliek), má katastrofálne triky a celkovo je ideovo absolútne zvrhlý (nebudem opakovať to o návodoch na samovraždu), ale ja som v ňom napriek tomu našiel čosi, čo ma fascinovalo. Nenudil som sa ani chvíľu a mám chuť pozrieť si ten film znovu. Žeby sa vo mne skrývalo čosi zo 14-ročnej 90-kilovej frustrovanej emo-goth upírofilky? :-D Neviem. Keď na to prídem, tak to zadefinujem, dovtedy 5/10 so zaokrúhlením hore - 2* som dal nudnej dvojke, a tento priamy ťah na cieľové publikum ma bavil viac. (28.11.2009)

Primární ohrožení náctileté populace nepředstavuje v současné době virus H1N1, ale tzv. syndrom nakažlivé deprese. Příznaky: příchylnost k retardovaným scénám a retardovaným postavám, účast na kolektivním brainwashingu, těžká anemie. P.S. Popcornové filmy typu Transformers jsou testosteronem nabitá destrukce. Stmívání je estrogenem vycpaná sebedestrukce. Jenže i ten nejprostší robůtek působí vedle emonebožátek z New Moon jako rozvinutá komplexní postava s bohatým duchovním zázemím :-) (26.11.2009)

Zdejší komentáře k filmu jsem si raději nepřečetla dřív než napíšu ten svůj z obavy, aby mě něco neovlivnilo, ikdyž se mi to zde nestává. Ráda zde píšu ryze své názory a od nikoho neopisuji. I v tomto případě chci za sebe vyjádřit, že i tento díl ságy mě zaujal stejně jako díl první. Nemůžu říct jestli je horší nebo lepší, je prostě pro mne fajn sledovat pokračování a osudy hlavních hrdinů. Stejně jako v předcházejícím díle i v tomto oceňuji neotřelý způsob režie, pocitovou hudbu a děj celkově :-) Nevím jak to popsat, ale tato sága ve mně evokuje pocit hlubokého tajemna, zamyšlení, rozruch - něco jako kdyby jste byli třeba na nějaké masáži či jednoduše doma na pohovce a ve sluchátkách si pouštěli relaxační hudbu a ponořili jste se do sebe sama ... tak asi tak přibližně ;-)) Nezní to moc složitě? ;-) (03.10.2011)

Když se to tak vezme, tak se jedná o velice dobrý artikl určený především naivním a přecitlivělým dívkám, jejichž mentální vyzrálost se nachází někde v počátcích puberty. S takovým přístupem je pochopitelná doslovnost (změny ročních období za oknem doprovázené nápisy s konkrétním měsícem), statičnost hlavních představitelů, kteří nehrají, ale pózují, sterilní hudba a dialogy s oduševnělostí foto-příběhů z Bravo/CosmoGirl. Plynutí času je podřízeno vnímání náctileté dívčiny, které se okamžik zpomalí, když přichází její milý, a z prostoru je vyčleněna, pokud o něj přijde. Popíkové písně na některých místech vyjadřují myšlenky postav a několik scén je nápaditě zvládnuto co do organizace prostoru a orientace v něm, ale... Já nejsem cílovou diváckou skupinou, která by byla schopna naivního fanouškovkého čtení (opravdu mi nestačí věrnost lobotomizující knižní předloze), jež je filmem upřednostňováno na úkor toho poučeného. Nejde o docela uvědomělé a vážně se neberoucí dílo, jak by se mohlo zdát ze scény z kina (akční film s nadávkami jako "zpropadaný" místo "zkurvený" apod.), protože jakékoliv dvojí podvratné čtení, které nabídne kamarádka Belly po východu z bijáku o zombie, je ukázáno jako to nesprávné. Na druhou stranu je to dobře, protože vidět v druhé části téhle ságy příběh o projevení se, ve kterém se hlavní trpitelka (nikoliv aktivní hrdinka) dozvídá, že rozum a chtíč nemohou být v opozici natrvalo a rozhoduje se, za jakou ligu bude kopat, vyzjde z toho NOVÝ MĚSÍC jako ideologicky konzervativní podívaná, která by byla archaická i za dob Shakespearových. Inscenační bezradnost mnoha scén (zjevování se) a nemožnost ztotožnit se či byť jen trochu chápat Bellu, která se chová nelogicky (dlouho nemocný kamarád stojí polonahý v dešti, jí zajímá jeho nový účes a tetování) v pokusu o fantasy bez jasně zadefinovanyćh pravidel, dílo zkázy dokonávají. "Odpad!" přitom dává někdo, kdo jedničku oceňoval jako malý indie film s vzhledem k žánru odvážnou stylistickou stránkou a docela zdařilou snahou ozvlášnit teen romance horrorovými prvky. Nejhorší přitom je, že dvojka není ani tak špatná, aby byla celou dobu zábavná, protože veškerý guilty pleasure potenciál vyčerpala už upoutávka. (25.01.2010)

Kdo uvidí Twatlight: New Moon a pomlouval jedničku... bude jedničku milovat (.. tedy... v rámci mezí dobrého a velice špatného vkusu). Ona dvojka snad ani nemá scénář. Hlavní požadavek prostě byl, aby se tam ten cygoš promenádoval co nejčastěji v trenkách. Lautner má opravdu perfektně vypracované tělo, wtz... ale to, že neumí vůbec hrát se tím nijak nekompenzuje (není to porno, že jo). A když si uvědomíte, že většinu času z 565 minutové stopáže je na plátně... tak to opravdu není dobře. Teď k ději.... eee, ten není (zajímavý poznatek: chlapci v kině na tom byly povětšinu času stejně jako já ((ano, přiznávám, že jsem na tuhle pyčovinu byl v kině)), neskutečně se nudili a usínali a vyzkoušeli snad všechno možné pozice sezení/ležení na sedačkách... kdežto slečny se rozněžňovali pokaždé, když se Lautner objevil v trenkách na plátně). Největší wtf se ovšem odehraje až v Itálii, kdy přístup "Zabijeme tě!!! .... hmm, ne, tak všechno v pohodě, sice jsme tě málem oddělali, ale to my jsme jenom takový laškovní upírci, tak jdi domů, šup šup" mne opravdu pobavil... ale zase je tam lepší a delší bitka než v Twatlightu jedničce. Edward stále čumí a pronáší nesmyslné monology, Bella je stejně blbá... prostě Twatlight, jak ho všichni známe... špatný a nelogický... vhodný pro 100% extrakt šťávy z náctek! (02.12.2009)