Twilight sága: Nový měsíc

Když se to tak vezme, tak se jedná o velice dobrý artikl určený především naivním a přecitlivělým dívkám, jejichž mentální vyzrálost se nachází někde v počátcích puberty. S takovým přístupem je pochopitelná doslovnost (změny ročních období za oknem doprovázené nápisy s konkrétním měsícem), statičnost hlavních představitelů, kteří nehrají, ale pózují, sterilní hudba a dialogy s oduševnělostí foto-příběhů z Bravo/CosmoGirl. Plynutí času je podřízeno vnímání náctileté dívčiny, které se okamžik zpomalí, když přichází její milý, a z prostoru je vyčleněna, pokud o něj přijde. Popíkové písně na některých místech vyjadřují myšlenky postav a několik scén je nápaditě zvládnuto co do organizace prostoru a orientace v něm, ale... Já nejsem cílovou diváckou skupinou, která by byla schopna naivního fanouškovkého čtení (opravdu mi nestačí věrnost lobotomizující knižní předloze), jež je filmem upřednostňováno na úkor toho poučeného. Nejde o docela uvědomělé a vážně se neberoucí dílo, jak by se mohlo zdát ze scény z kina (akční film s nadávkami jako "zpropadaný" místo "zkurvený" apod.), protože jakékoliv dvojí podvratné čtení, které nabídne kamarádka Belly po východu z bijáku o zombie, je ukázáno jako to nesprávné. Na druhou stranu je to dobře, protože vidět v druhé části téhle ságy příběh o projevení se, ve kterém se hlavní trpitelka (nikoliv aktivní hrdinka) dozvídá, že rozum a chtíč nemohou být v opozici natrvalo a rozhoduje se, za jakou ligu bude kopat, vyzjde z toho NOVÝ MĚSÍC jako ideologicky konzervativní podívaná, která by byla archaická i za dob Shakespearových. Inscenační bezradnost mnoha scén (zjevování se) a nemožnost ztotožnit se či byť jen trochu chápat Bellu, která se chová nelogicky (dlouho nemocný kamarád stojí polonahý v dešti, jí zajímá jeho nový účes a tetování) v pokusu o fantasy bez jasně zadefinovanyćh pravidel, dílo zkázy dokonávají. "Odpad!" přitom dává někdo, kdo jedničku oceňoval jako malý indie film s vzhledem k žánru odvážnou stylistickou stránkou a docela zdařilou snahou ozvlášnit teen romance horrorovými prvky. Nejhorší přitom je, že dvojka není ani tak špatná, aby byla celou dobu zábavná, protože veškerý guilty pleasure potenciál vyčerpala už upoutávka. (25.01.2010)

Film: Jednička ještě ušla (žádný zázrak, ale slušný průměr), tohle už je křeč. Prapodivné chování všech postav, absentující vnitřní logika v ději, toporní herci a délka k nepřežití. Řeší se tam nezajímavé vztahové problémy dost banánlním a trapným způsobem. // Soundtrack (Alexandre Desplat) *****: Zvláštní věc, k filmu jenž hodnotím odpad, je vynikající hudba, které dávám plným počet. Desplata mám hodně rád, jen v roce 2009 skládal hudbu k sedmi filmům a většina na vysoké úrovni (např. Fantastic Mr. Fox nominován na Oscara), pěkná témata, povedené akční pasáže příjemná délka CD přes 70 minut - jeden z nejlepších soundtracků tohoto skladatele. (09.03.2010)

Nemám to rád, nebaví mě to, nelíbí se mi to. A to hlavně z těchto důvodů: Děj není takový, aby mě dokázal vtáhnout aspoň na chvíli, natož pak přes 2 hodiny. Dále pokud se upíři jeví jinak než v mém oblíbeném seriálu Buffy, pak jsem z toho nervozní (odraz upíra v zrcadle, upír na fotce apod.). Sice je to tedy slabota, ale slabší dvě hvězdy si to zaslouží. (12.02.2011)

Kdo uvidí Twatlight: New Moon a pomlouval jedničku... bude jedničku milovat (.. tedy... v rámci mezí dobrého a velice špatného vkusu). Ona dvojka snad ani nemá scénář. Hlavní požadavek prostě byl, aby se tam ten cygoš promenádoval co nejčastěji v trenkách. Lautner má opravdu perfektně vypracované tělo, wtz... ale to, že neumí vůbec hrát se tím nijak nekompenzuje (není to porno, že jo). A když si uvědomíte, že většinu času z 565 minutové stopáže je na plátně... tak to opravdu není dobře. Teď k ději.... eee, ten není (zajímavý poznatek: chlapci v kině na tom byly povětšinu času stejně jako já ((ano, přiznávám, že jsem na tuhle pyčovinu byl v kině)), neskutečně se nudili a usínali a vyzkoušeli snad všechno možné pozice sezení/ležení na sedačkách... kdežto slečny se rozněžňovali pokaždé, když se Lautner objevil v trenkách na plátně). Největší wtf se ovšem odehraje až v Itálii, kdy přístup "Zabijeme tě!!! .... hmm, ne, tak všechno v pohodě, sice jsme tě málem oddělali, ale to my jsme jenom takový laškovní upírci, tak jdi domů, šup šup" mne opravdu pobavil... ale zase je tam lepší a delší bitka než v Twatlightu jedničce. Edward stále čumí a pronáší nesmyslné monology, Bella je stejně blbá... prostě Twatlight, jak ho všichni známe... špatný a nelogický... vhodný pro 100% extrakt šťávy z náctek! (02.12.2009)

Primární ohrožení náctileté populace nepředstavuje v současné době virus H1N1, ale tzv. syndrom nakažlivé deprese. Příznaky: příchylnost k retardovaným scénám a retardovaným postavám, účast na kolektivním brainwashingu, těžká anemie. P.S. Popcornové filmy typu Transformers jsou testosteronem nabitá destrukce. Stmívání je estrogenem vycpaná sebedestrukce. Jenže i ten nejprostší robůtek působí vedle emonebožátek z New Moon jako rozvinutá komplexní postava s bohatým duchovním zázemím :-) (26.11.2009)