Režie:
Juraj HerzKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Ilja David CmíralHrají:
Mark Waschke, Karel Roden, Ben Becker, Hannah Herzsprung, Radek Holub, Wilson Gonzalez Ochsenknecht, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, Franziska Weisz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (1 084)
Smíšené pocity převládají, ale na druhou stranu je to na české poměry vážně slušný film. Spíš než na válku je ale zaměřený na mezilidské vztahy a na to, jak válečné hrůzy dokáží zpřetrhat veškerá pouta..Navíc ukazuje, že nic není černobílé a i ta ublížená strana se může zachovat krutě a nelidsky (viz.začátek a konec filmu). Právě to mi na filmu připadalo nejsilnější a nejstrašnější. I když to vlastně, ať už účelově nebo ne, krásně vystihlo českou povahu (hamty hamty pro sebe, závist bohatým, předsudky..), ale kdo ví, třeba by se tak zachovala většina lidí. Každopádně mě trochu mrzela role Rodena, neměl pořádně šanci se předvést, ale příjemně překvapily i neznámé tváře jako Hannah Herzsprung (výborně nadabovaná Kateřinou Lojdovou) nebo Mark Waschke. Dost mi vadila hromada vedlejších postav, nebo situace, které do filmy vůbec nezapadaly (např.jak se Roden se svoji ženu snažil o dítě), pak z toho vychází taková prapodivná překombinovaná podívaná. Kdyby si tvůrci dali více záležet na postavách, tak by to zkrátka bylo mnohem lepší, ale protože je to jeden z těch lepších českých filmů, dám slabší 4.. ()
Film, který chtěl Juraj Herz dlouhou dobu natočit, slouží pro samotného režiséra k vypořádání se s minulostí, ale těžko může rozpoutat jakoukoliv diskuzi v současnosti. Problém s posledními Herzovými počiny je v tom, že nepřipouští jakýkoliv zásah dramaturga, což je na výsledné podobně znát, jelikož chování postav není dostatečně motivováno a psychologická drobnokresba je nahrazena hlediskovými záběry, celek se tříští do sledu nevalně propojených vypjatých scén. Nedostatky se ale předtím proměňovaly v klad, protože se forma podřizovala optice hlavní postavy, což je zde téměř elimonováno, a styl nebyl televizně konzervativní, ale mladicky výbojný. Veškerá podvratnost se projevuje pouze na významové rovině, kdy se pouze přepólovávají plusová a mínusová znaménka a s přibývajícími minutami je film čím dál tím víc exploatační. Z toho mi HABERMANNŮV MLÝN vychází jako nejslabší Herzův porevoluční biják určený pro kina, protože jde o dílo, které potřeboval tvůrce, ale ne diváci. ()
Čekal jsem velkofilm s ohromujícím příběhem, ale bohužel. Nijak zvlášť mě to neoslovilo. Když bych to porovnal s Lidicema, tak Lidice byly o třídu výše. Mělo to slušný děj a celkově zajimavější než tenhle mlýn. Asi tak jediný co si později budu pamatovat bude močení na obraz s Hitlerem a to, že zde hrál Roden a na to ostatní si už určitě ani nevzpomenu. ()
Abych pravdu řekl, tak jsem Habermannovým mlýnem velice příjemně překvapený. Řemeslo na profesionální úrovni, Roden charismatický, emoční dopad poměrně silný. Pár klasických chyb současné české kinematografie je pohříchu přítomno i zde - sem tam nějaký ten papírem šustící dialog, příšerné postsynchrony ... ale celkový dojem mám z tohoto Herzova kousku jednoznačně pozitivní. ()
Když jde o mlýn, vždycky se něco semele. Ač je toto téma omíláno stále dokola, ukazuje pan Srdce zdařile i odvrácenou půlku prdele - národ ustrašených přizdisráčů a vymleté lůzy, kteří umí "ušlechtile" spustit náhon jen v případě, kdy jim nikdo nestojí na krkavici a jsou v přesile. To je pak docela mela a všichni jsou nemilosrdně hozeni do jednoho pytle. Na oddělování zrna od plev nikdo ani nepomyslí a jen ten opravdový, jedovatý námel přežije bez úhony každý režim, aby mohl dál mlít naprázdno pantem o národní hrdosti a vyšších ideálech. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (20)
- Skutečný Habermann (ve filmu představovaný Markem Waschkem) se v poklidu dožil konce války. Jistý Pazour mu dlužil mnoho peněz, které nad ním Habermann vyhrál v kartách. V době osvobození vedli dva muži Habermanna na výslech do lázní, kde byl zřízen prozatimní národní výbor (standardní procedura, vzhledem k jeho původu a konci války). Po cestě k této skupině přiběhl Pazour, vytáhl pistoli, eskorta se rozprchla a on Habermanna zastřelil. Jeho tělo pravděpodobně hodil do řeky Moravy. Mnoho let po válce byl za tento čin odsouzen, krátce po nástupu do vězení byl však amnestován. (mfaky)
- Autor scénáře Josef Urban byl při práci ve spojení s pamětníky a přímými účastníky tragédie. (Olík)
Reklama