Osm a půl

Zasekl se, topí se. Opouští sebe sama, bere nadhled, v toku moku "kúry" - meditativni kabaret. V prostoru /s/novém, v obrazovém oparu orloje mužů a žen. Feminní kaviár. Maskulinní tér. Figury přecházející z políčka na políčko. Z tiché předsíně do řvoucího davu scén. Život jsem já. Složitá kompozice. Nesmysl. Švihák groteskní, prázdné jeviště. Režisérský guru, Felliniho alter ego, Mastroianni Marcello, listuje v albu zahaleného mraveniště "divadelníků." Lapá do mysli múzy, ornamenty fotogenické, ale i obrazce zcela banální, bezvýznamné, fatalistické... Chór, který je kreativně naladěn i vyrušován svízelem. (31.10.2018)

Když nemáte dobrého terapeuta, musíte točit filmy... 😎 (31.10.2018)

Mistrovské dílo Frederica Felliniho, brilantně napsané, zrežírované i zahrané. (23.12.2010)

Spolek přátel umění a filosofie tento počin definitivně zařadil do svého repertoáru, jež si ob týden promítá na svých zasedáních napříč sociálisticky vyzerajícími kulturními domy napříč republikou. Fellinimu nelze upříti eleganci a nadstandardní selekci hereckého obsazení (+ všudypřítomné černé okuláry), ale to jest tak asi vše, čím vás tahle taliánská perla nadchne. 15% (11.02.2014)

Kolovala svého času anekdota o jistém geniálním fyzikovi, který měl v laboratoři takový binec, že tam neopatrný návštěvník mohl zemřít na sto a jeden způsob podle toho, kde by se zrovna opřel či došlápl. Když ho za to plísnil správce budovy, dotyčný génius si jen ukázal na hlavu a konstatoval: „A to byste měl teprv vidět, jak to vypadá tady.“ Fellini se nám to pokusil názorně předvést a nelze ho neobdivovat za odvahu, s jakou postavil doprostřed snímku vlastní ego, aby ho rozpitval, trochu zesměšnil a preventivně si to celé sám zkritizoval (ale ne moc – „Podle mě jste taky intelektuál,“ praví nakonec skeptický scenárista). Jenže obdiv k sebeodhalovačské odvaze a inscenační dovednosti není všechno; ani na několikátý pokus jsem se do 8 1/2 nikdy tak úplně neponořil, vždycky zůstanu jen obdivně stát opodál. (13.10.2014)

Napoprvé se mi to moc nelíbilo, ale napodruhé jsem se už do toho začal zažírat. Každopádně nejlepší Felliniho film, a tím pádem samozřejmě jeden z nejlepších filmů vůbec. #9 všech dob dle kritické obce. (30.11.2005)

Tenhle krásný sen jsem sice úplně nepochopil, ale rozhodně jsem se jím nechal naprosto unést. Fellini povyšuje ideu autorského filmu na vyšší stupeň, když přidává fantaskní autobiografii a točí film o tvůrčí krizi. (21.01.2010)

Vlastně vůbec nevim, o čem celý film byl, ale přesto ve mně něco zanechal. Bohužel nevím co... (16.12.2012)

Hrdina procházející těžkou tvůrčí krizí, z které ho nevytáhne ani harém krásných hereček. Bohužel, já trpěl spolu s ním. Nevím kdo, nebo co režiséra natolik rozlobil, že natočil až tak negativní, a ve svém sdělení jasné, dílo. "Na světě je tolik zbytečností, nesmíme ho nechat zaneřádit. Přijít o peníze, to už patří k producentovu řemeslu. Gratuluji vám. Nic jiného se nedalo dělat. On si to zaslouží, když se lehkovážně pustil do tak neseriozního podniku. Nesmíte se tím rmoutit. Zničit je lepší než tvořit, když nevzniká to základní. Je na světě něco tak jasného a správného, aby to mělo právo žít? Pro něj je špatný film jen záležitost ekonomická." Je toho jen velmi, velmi málo, co mě ve filmu zaujalo. (18.06.2014)

Mastroianni, Aimeé, vesmírne lode, láska, žiarlivosť, cirkev,... a hlavne vodítko k pôvodu Felliniho umeleckej tvorby. Jednoznačne jeden z jeho vrcholov – veľmi inovatívny, emocionálne odťažitý. (18.07.2006)

Dokonalá vtipně pojatá autobiografie výborného režiséra a herce, kterého životem provázelo pár nezdarů a neúspěchů s ženami. Naprosto bravurně popsal prázdnotu člověka ve stresu ! Tendle film si zaslouží veliké ocenění... (30.07.2007)

Divácky nevděčné, zkátka to i vzhledem ke své délce a jakési celkové nejednotné a psychoidní (záměrné) struktuře nudí. Z formálního hlediska je to skvělé: režie, kamera, herci... ale co naplat, jako celek to spíše nudí. Autobiografický výjev režisérových pocitů do filmu mohl být dvakrát kratší a bylo by to stravitelnější. Váhám mezi 3 a 4*. (04.05.2009)

Výtečný snímek, možná nejlepší Felliniho film. Jeho "vytahování" mi zde přišlo zábavnější než jinde... (02.01.2008)

Nejlepší film, který jsem viděl. Skvělý Mastroianni, výtečná kamera, úžasné hudební sekvence, prolínání reality a vzpomínek... Existenciální myšlenky poletují v atmosféře plné nelaciné poetiky a symboliky... Film? Nikoliv! Umělecké dílo. (26.09.2009)

Aby sme to priblížili mladšej generácii, tak Guido Mastrojáni tu hrá úlohu Belly z Twilightu v o jedno vyššom leveli a rozhoduje sa až medzi tromi ženami. Tým podobnosť končí, lebo akcia spočíva len v pití vody a celé je to naplnené filozofickými žvástami. Oživiť by to mohla možno Claudia Cardinale, ktorá sa ale vyskytuje veľmi poskromne, teda aspoň v prvej polovici filmu a na druhú som už vonkoncom nemal chuť. A moja nechuť nebude tkvieť len v starom dátume filmu, lebo aj vo vtedajšej dobe sa dali natočiť existenciálne drámy celkom ináč a určite pútavejšie. (14.01.2013)

Sled krásných obrazů, pro mne dohromady postrádající smysl. Možná druh léčby osobnosti? (15.01.2013)

Radyo: Až ti bude čtyřicet a budeš mít pocit, že jsi v životě nedokázal zdaleka ani kousek toho, co jsi původně chtěl a že teď už nedokážeš ani to, že žena vedle tebe už dávno není ta, co sis ji vybral a že ta, co sis ji vybral jako náhradu, je úplně k ničemu, až ti přijde, že jsi vlastně k ničemu, pak si povíme, o čem tenhle film vlastně je :-) (29.10.2002)

majsterstych moderneho filmoveho umenia (08.10.2006)

Nevšední, nekoukatelné, neohodnotitelné. (05.01.2013)

Kamera: Gianni Di Venanzo ... úžas! Nadšení! Nemám slov! Sladký život je oproti osm a půl tichým filmem. Množství slov, postav, scén, všeho, mistrovské Felliniho dílko.! (19.08.2007)