Osm a půl

...zcela nepochopitelný (a přiznávám že mnou téměř vždy ) Fellini...na svou obranu dodávám že "dávno dávno již tomu" co jsem film viděla a slibuji že po pokusu č.2 zvážím znovu svoje hodnocení...zatím nemám odvahu podívat se znovu abych si snad definitivně před Mistrem nepřibouchla dveře... pokusů č.2 totiž mám na seznamu hned několik a sám Mistr je zastoupen také několikrát...tak snad příště... (25.04.2010)

Osem a pol je najosobnejšou Felliniho spoveďou. Keďže je zmesou reálnych a fantastických obrazov z jeho života – pôvodne ho chcel nazvať Krásny zmätok. Týmto filmom chcel Fellini skončiť s využitím autobiografických prvkov vo svojich dielach. Z tohto dôvodu je Osem a pol akýmsi kaleidoskopom poetických a snových obrazov. Nimi autor netradičným spôsobom vniká do najskrytejších zákutí duše hlavného hrdinu (Guida) v krízovom bode jeho života. (07.11.2011)

Lešení až do mraků, zajímavé postavičky, obrázky z dětství. A k tomu psychologický rozbor toho, co vidíme nebo bychom snad měli vidět. *** Ve zkratce: Pozoruhodné. (15.01.2013)

Back to basics. Brilantnosti Felliniho sa vyrovna malokto, dovolim si tvrdit, ze takmer nikto. Kazdy film je diamantom v nahrdelniku tvorby tejto jedinecnej a neopakovanej osobnosti. Do role frustrovaneho a zivotnou krizou zmietaneho Guida nemohol najst idealnejsieho herca ako Mastroianniho. Z celeho filmu ide zvlastny smutok a aj ked je koniec typickym "panoptikom" Felliniho postav, divak nema dojem, ze sa dospelo k nejakemu rieseniu ci aspon kompromisu. (30.11.2013)

Slepičárna a starobinec a la Fellini. Technicky opět velmi zručné, ale výsledkem je zase přeexponované = pozornosti diváka vystavené nic. Felliniho tolik oblíbená opulentnost a bizarnost zde není tak extrémní (také díky použití pouze černobílého negativu)...Režiséra (Marcello Mastroianni) opustí umělecká múza a má i osobní problémy. Odjíždí do lázní, aby zapomněl a nabral nové síly, ale věci se vyvíjejí spíše naopak - komplikovaně a ireálně...Mastroianni se v tomhle guláši úplně ztrácí = role nervních a nemastných neslaných intelektuálů nebo umělců mu příliš nesedí. Vittorio De Sica v něm viděl úplně jiný typ herce a měl pravdu, když ho obsadil do několika svých slavných komedií, kde Mastroianni exceluje...Kdybych si měla vybírat filmy podle Oscarů nebo podle hodnocení pana V.Březiny v jeho Lexikonu čs. filmu anebo např. podle Leonarda Maltina a jeho každoročně nového Průvodce filmu a videa, tak bych se ochudila o spoustu krásných a zajímavých věcí, které ovšem do politiky a chápání těchto (ale i mnoha jiných tzv. expertů) nepasují. Nakonec při jakémkoli hodnocení je nejdůležitější sám divák. Samozřejmě tu mám na mysli diváka, který má svůj vlastní názor a nepodléhá davové hysterii. (12.08.2017)

Tak....jestli jsem to pochopila tak, jak to Fellini myslel, nebo jsem si utvořila své vlastí vysvětlení, to nevím, tak jak tak mám z tohoto filmu ucelený dojem a moc se mi líbí. Bez ohedu na to, že mi došlo, že Nine je (bohužel laciným) remakem, tak mi 8 1/2 připadalo jako trochu umírněná, mužská Giulietta a duchové (obsahem i efekty, jako třeba to prázdné foukání a pod). Vizuálně to opět bylo naprosto geniální. Opět se mi zdálo, že Fellini měl slabost na ženská pozadí a dámy "krev a mlíko". A ještě bych dodala, že být Giuliettou, tak bych měla zatraceně velké obavy o manželův postoj k mé osobě. Doufám, že Federico měl ve své ženě všechny ty dámy naráz a nebral ji jako tu filmovu představu manželky. No, prostě 8 1/2 je parádní výlet do vědomí a podvědomí jednoho ..a vlastně ano, senzitivního, ale tápajícího chlápka - umělce :-) PS: tech 5* není 100% ale o něco míň (Strada vede!!!) (28.08.2011)

Neříkám,že není do jisté míry fascinující sledovat,jakým způsobem dokázal Fellini vlastní tvůrčí krizi přetisknout do filmové podoby,aby z toho vzniklo opěvované a zásadní dílo italské kinematografie.Ale "Osm a půlka" mě zkrátka po stránce pocitové i interpretační minula velikým obloukem,přičemž vyloženě se ctí z ní vychází pouze tradičně výtečný Marcello Mastroianni. (06.01.2012)

Geniálne. 8 1/2 prekonal svoju podstatu a nie je filmom, ani majstrovskym dielom ci nicim, co by bolo definovane samo sebou. Daleko za hranicou. Zo vsetkeho ma najblizsie k pravde ci jej predstave. (30.10.2013)

Už nejaký čas som premýšľal, ako ohodnotím tento zvláštny a zrejme najkontroverznejší Felliniho film, až som dospel k presvedčeniu, že je nemožné ho ohodnotiť priemerne, a takýmto spôsobom sa z toho nejako alibisticky dostať... Buď v plnej miere pristúpite na režisérovu hru a film pochopíte tak, že ide o introspektívne dielo, geniálne popisujúce svoj vlastný vznik, nazerajúce do vnútra svojho tvorcu, alebo naopak skonštatujete, že Fellini to s tými svojimi symbolmi, náznakmi, imagináciou, či pre neho tak typickými pitoresknými scénami riadne prepálil a teraz mu už na to neskočíte. V konečnom dôsledku sa však prikláňam k verdiktu, že ide o filmové umenie prvej triedy, bohužiaľ však teraz skutočne tak ťažko stráviteľné, že ho nielen bežný komerčný divák, ale ani množstvo náročných užívateľov rozhodne nedokáže prijať. Také niečo si mohol dovoliť len Federico Fellini, a to tiež len vo svojej vrcholnej dobe. Toľko patetického a zároveň subtílneho symbolizmu popri využití masovej exploatácie ľudí vás buď umorí k smrti, alebo navždy vryje do pamäti. Skonštatoval som, že patrím k tým druhým. (18.09.2022)

Vše dokonale sedí, vše zapadá. Nemám, co bych vytkla, protože je to určitý stupeň dokonalosti a novosti (alespoň pro mě). Chápete, rozumíte a přesto se nudíte. Je mi líto tak nízkého hodnocení. (19.02.2008)

Shodou okolností se mi teď dostali pod ruku dva Fellini za sebou. Tenhle je přecejen o trochu stravitelnější než Sladký život. Děj je zde opět minimální, převyprávět bych ho dokázal za minutu a navíc je tříštěn snovými pasážemi a monology z cesty. Chápu asi malinko co chtěl Fellini říct tímto snímkem, ale nechápu proč. Koho tohle může zajímat? Jediný co bych asi na tomhle snímku vyzdvihl jsou dámské herečky, na které se aspoň dá koukat. Na takovýhle filmech neujíždim a nemůžu se dočkat až si pustím nějaké béčko se sic stupidním, ale aspoň nějakým dějem. (13.10.2011)

Velice rád jsem tento snímek viděl, v kině, ale absolutně mě neoslovil. Jako, asi rozumím, obdivuji pár scén, docela vtipně zobrazené situace s ženami a ano, je to zmatek, který mi však neimponuje. (19.03.2016)

Ak maliar šplechne farbu či farby na plátno, niekde to rozmaže viac, niekde menej, no celé to spraví podľa toho ako sa momentálne cíti. A ja ako fanúšik umenia mám pri návšteve galérie zistiť v akom rozpoložení sa v období vyhotovenia maľby nachádzala umelcova myseľ, čo ho trápilo vnútri, že takéto niečo vyhotovil. Takýto prístup k umeniu mi je ľahostajný. Niečo také som zažíval počas sledovania tohto filmu. Nedá sa mu uprieť výborná forma, ale pri stopáži cez dve hodiny to minimálne baví. (29.07.2019)

Felliniho tvorba mi az do nedavna velmi unikala. Pripadal jsem na ni mlady, nevyzraly a nezkuseny. Pres vsechny tyto prekazky jsem se rozhodl zacit s timto filmovym geniem. Snimek 8 1/2 vypravejici o vnitrmim zmatku cloveka, ktery je zpusoben krizi stredniho veku a tvurci krizi, me velmi sokoval. Tak hrube a surrealisticke vyjadreni "dusevniho neporadku" a snahy najit nejaky smysl zivota me opravdu (ale mile) prekvapilo. Tento film nabizejici vsechny "klasicke" prvky Felliniho dila : zeny, sny, vzpominky, poeticke obrazy a vynikajici kameru, je jednoduse genialni. Zaverm musim jeste zminit naprosto brilantni hudbu Nina Roty, ktera dava filmu nezapomenutelnou atmosferu!!! (27.05.2007)

Obávám se, že jako divák nedosahuji kvalit nutných k tomu, abych si něco podobného užil. Asi jsem nakonec rámcově pochopil, co tím chtěl autor říci, pár momentů bylo silných a zajímavých, ale jako celek mě to fakt vůbec nebavilo ani mi to nepřineslo nějaký hluboký prožitek. (27.10.2011)

Teraz vyzniem svojím hodnotením ako totálny filmový ignorant a ako je Boh nadomnou, snažím sa pozerať všetky možné žánre filmov, ale toto vážne nie je môj štýl, jednoducho ma to nudilo, nezaujalo, bolo to pre mňa príliš komplikované a príliš také "umelecké". Pre mňa nestráviteľné, ale možno dakedy na to dorastiem.... (05.11.2011)

Na začátku jsem byl lehce ztracen, ale když jsem se chytil tak mě to vtáhlo. A už jsem jel. Nebo spíš plul. Plul na snových vlnáh společně se skvělým Marcellem Mastroiannim. Některé záběry mi přišli zbytečně dlouhé, jiné zase zbytečně krátké. Ale všechny byly krásné! Nejvíce mě rozhodně bavily režisérovy představy, sny o tom, jak žijí všechny ženy v rovnováze a dokonalé symbióze. A jak všechny milují skvělého a jediného Guida! Tahle část filmu by sama o sobě vystačila na úžasný snímek o velikosti mužského srdce. Úplně jsem v Guidovi poznával svého otce. Vysoký, pohledný a totálně ztracený intelektuál, který už neví... neví co má dělat. Neví, co chce dělat. Neví, zda-li to má dělat. Či to odvolat? Ale co ho ještě drží při životě a při půdě pod nohama jsou ženy. Krásné, smutné, hravé, žhavé, vtipné, chytré, pracovité, hříšné, elegantní a úžasné, nekonečné ženy! Lásky! Tento film mohu jen doporučit, pokud máte rádi snové výlety do jiných světů. Pokud máte rádi ženy. A možná také, pokud se cítít trochu ztraceni. (19.12.2012)

Kdybych měl objektivně říct, jaký film Felliniho je nejlepší, byl by to 8 1/2. Subjektivně to je první Řím a druhý 8 1/2. Felliniho režie mě vždycky uchvacovala svou nápaditostí a živelností, právě tyto dvě slova se velice hodí k tomuto filmu. Kameraman Gianni di Venanzo zde prokázal, že to je jeden z nejlepších kameramanů černobílého filmu. Mastroianni hraje skvostně, možná jeho nejlepší role... Hraje zde režiséra, který se právě ocitl v tvůrčí krizi, utíká realitě pomocí snů a vzpomínek. (21.12.2012)

Velmi abstraktní Fellini ve skvělé autobiografii o tvůrčí krizi. Pro mnohé může být podání nesrozumitelné nebo nesmyslné a pokud se člověk nedokáže nějak ztotožnit s hlavní postavou těžko film příjme. (27.12.2012)

Pro mě je Fellini geniální estét, špičkový aranžér a mocný filmový basník. Už méně do dobrý filosof a esejista. A přesně tak to mám s tzv. vrcholným Fellinim, který na obrovské ploše chce postihnout všechny filmové polohy a dotknout se podstaty člověka, ale když má přijít řada na mono či dia-log, nabízí jen takové povrchní snobské tlachání, provokující maximálně svou sebestředností. Kdepak, mistrovi dle mého sednou spíše střídmější celky, které mu tak nějak víc věřím. 8 a 1/2 je ale pořád z větší části naprosté žrádlo a fantastický karneval, který se nakonec té hlubší podstaty i dotkne, byť ne slovy. (01.11.2016)