Osm a půl

Film Taliana Federica Felliniho 8½ z roku 1963 stavajú mnohí na piedestál svetovej kinematografie. Vyše dvojhodinové osobné zamyslenie sa, reflektované prostredníctvom postavy režiséra Guida (Marcello Mastroianni), je očividným pohľadom na Felliniho rodičov, detstvo, vzťahy, prácu a skúsenosti z minulosti všeobecne. Námetovo zaujímavo znejúce dielo však taliansky režisér pretvára do ťažkopádnej a komplikovanej podoby s minimálnym spádom, ktorá je navyše vystavaná na mnohých skoro až abstraktne ladených obrazoch. Aj náročnejší divák so schopnosťou oceniť neprvoplánové diela s nápadom však bude mať v tomto prípade problém naladiť sa na Felliniho vlnu a spôsob dejového rozprávania. Paradoxne, spomenuté abstraktne ladené obrazy a miestami prehnané scény by ani tak neboli najväčším problémom, tým je skôr práve chýbajúca dynamika. Pomalosť, akou je všetko v snímke rozprávané, síce môže vytvárať pocit akejsi snovej ba až retrospektívnej melancholickosti, ale zároveň v divákovi vzbudzuje pocit, že namiesto dvoch hodín má film minimálne štvorhodinovú minutáž. Takéto "naťahovanie žuvačky" potom úplne zatieňuje aj to dobré, čo sa v snímke môže vyskytovať. Aj keď práve tu je to "niečo dobré" skutočne veľmi ťažké nájsť. Dielo síce nie je v žiadnom prípade "prepadák", možno pochváliť jeho technickú stránku aj viaceré zaujímavé scény (vizuálne aj obsahovo), ale chýba mu čosi, čím by si dokázalo diváka skutočne získať. 8½ je snímkou, pri ktorej je dôležitá ½. Nielenže tak možno označiť divácke rozdelenie na polovice - tých, ktorí film vynášajú do nebies, a tých, ktorí sú voči nemu kritickí, - ale zároveň možno ½ vnímať aj ako označenie stredu či priemeru, ku ktorému môžeme Felliniho počin z kvalitatívneho uhla pohľadu zaradiť. Hodnotiť ho je každopádne ľahšie, ako naplno pochopiť skutočný význam jeho obrazov. (20.10.2022)

Tento film bych nejlépe popsal jako filmové umění. Tohle je krásná, abstraktní ukázka toho co filmové médium může nabídnout a jak se člověk může kreativně vyjádřit při tvoření filmu. Záběry v tomto filmu jsou čistou dokonastí od začátku dokonce, stejně tak i poetické dialogy, které vám budou mluvit do duše. Kreativita a originalita Federica Felliniho na každé rohu a herecké obsazení v čele s Marcellem Mastroiannim je nespochybnitelná ukázka hereckého umění. A témata, které film vyjadřuje a zkoumá musí být blízká každé lidské bytosti na této zemi. Vybrat ten jeden nejoblíbenější film je pro mě nemožný úkol, ale když už padne otázka o nejoblíbenějším filmu tento mi v mysli vyskočí jako jeden z prvních. (12.08.2023)

Úchvatná formálna stránka. Snová atmosféra a celkové režisérske a vizuálne spracovanie naozaj pôsobivé. Asi mi však niečo pri pozeraní tohoto snímku chýbalo, aby mi to zapadlo do skladačky komponovanej režisérom. Možno je to skúsenosť alebo aktuálny životný pocit, či len momentálne naladenie. Každopádne Fellini je majster, ktorý vedel štýlovým spôsobom zachytiť atmosféru a životné pocity, ktoré ho opantávali... (07.12.2008)

Ja si nemôžem pomôcť. Viem si predstaviť, že tento film sa môže páčiť iba jednej skupine ľudí - autorom v tvorivej kríze. Oni si v ňom asi nájdu svoje, pre nich môže byť odrazom ich dočasnej neschopnosti a bezvýchodiskovej bezmocnosti. A vzhľadom na uvedené mi všetci ostatní pripadajú, s prepáčením, smiešni vo svojej snahe nevytŕčať z davu a dávať 8 1/2 tie najvyššie hodnotenia iba preto, že to je predsa Fellini a to sa predsa patrí. Vážení, nalejme si čistého vína - veď je to katastrofálna NUDA. (05.01.2012)

Ten konec byl geniální, tedy vážně vyvrcholení toho všeho. Stačí se rozhodnout, chtěl jsem napsat ale v podstatě je to daleko složitější... (04.08.2012)

Já jsem se nenudil ani chvilku, tento Felliniho svět se mi líbí. Trochu jsem se obával tématu tvůrčí krize, které není úplně nosným tématem mého života, ale Fellini tam dal spoustu dalších linií (dětství, ženské apod.), ty pojímá specifickou poetikou, kterou je třeba brát s humorem, přesto se místy objeví silná myšlenka (vzpomínky = přehlídka těch, které jsi nedokjázal milovat). Fellini žádnou linii nedovádí do konce, nepodává instantní rady do života, příběh neuzavírá ani happy endem, ani slzavým údolím, jen zábavným způsobem líčí zmatek v člověku. To mi naprosto vyhovuje. A Claudii to fakt sluší. (16.01.2013)

Tohle Felliniho autobiografické veledílo se sice dost vleče svým velmi pozvolným tempem, nicméně se jedná o naprosto fascinující, filmařsky vyspělý snímek. A i když jsem se v tom, přiznávám, místy ztrácel, tak si mě film získal. Zejména pak skvělou úvodní scénou a Mastroiannim v hlavní roli. (27.02.2016)

Přesně začátek mi moc nesedl, ale konec byl da best. (10.04.2004)

Perfektní modernistická směsice. Chvílemi bych to přirovnala k Hledání ztraceného času od Prousta. Sám Guido se pomocí nějakého momentu přenáší do svého dětství, což je skvělý důkaz proudu vědomí. Nevím zda Guido má být Felliniho alter-ego, ale film o vzniku filmu a tvůrčí krizi autora, další odkaz na literární modernu. Námět je prostě dokonalý. Skvěle výtvarné dílo, například scéna na začátku v lázeňském areálu, kde se všichni setkávají u léčvého pramenu, nebo kdy Guido má svůj harém. To bylo prostě perfektní. Jediné, co mi trošku vadilo byla stopáž, některé scény byly pro mě už strašně zdlouhavé a ztrácela jsem díky tomu trošku pozornost. (18.02.2008)

8 ½ je film, který požírá sám sebe a před diváka je předveden zmražený přímo uprostřed tohoto procesu. Je to film o umělcích a o jejich důvodech tvořit a o tom, co se stane, když už tvoří jen proto, že jsou umělci a ne ze samé podstaty toho „tvořit“. Je tam kus pořádné deprese, množina krásných žen, vrchovatá porce Mastroianniho a ještě o něco víc Felliniho. Stojí tam pompézní cosi, co se nikdy vzhůru nevznese, i když o to mnozí usilují a později bude ještě více lidí věřit, že se to skutečně vzneslo. 8 ½ je film krásný jako půvabná mladá manželka, co v luxusní restauraci právě oznamuje svému muži, že se chce rozvést. 8 ½ je film o filmu 8 ½. (02.05.2008)

Marcello Mastroianni jako režisér v tvůrčí krizi, který se ve víru natáčení nového filmu, vyrovnává se vztahy s ženami svého života. (20.07.2009)

Nejedna se o prumerne dilo. Vzpominky, snove sekvence, myslenky, to vse zakompovano s citem a velmi povedene do celeho dila. Osobne jsem si tyto casti vychutnaval nejvice. Realisticka linie je vcelku chaoticka jako hlavni postava sama, postavy, mluvici jedna pres druhou, podtrhuji onu atmosferu "neco neni v poradku". Zamer, ktery nemusi kazdemu sednout - na divakovi je pak pouze rozhodnuti, zdali pristoupi na tuto hru, ci ho to necha chladnym a nezaujatym... (04.11.2010)

Po vizuální stránce neoddiskutovatelných 5 hvězdiček... Ale jinak mě film přibližně od poloviny prostě nudil. Ano, možná jsem kulturní nedouk a nedokáži ocenit pravé mistrovství, ale subjektivní pocit je subjektivní pocit. (01.03.2011)

Nejlepší evropský režisér všech dob se s vlastní tvůrčí krizi vypořádal po svém. Poté, co měl již na kontě dva Oscary, natočil další z filmů, které svou příběhovou vyprávěcí sugescí atakují hranice geniality a připsal si v pořadí třetí ze čtyř svých Cen Akademie. Otto e mezzo je opět tak "italské" jak se od Felliniho dalo čekat. Absolutní chaos a blázinec, točící se kolem opět perfektního Marcella Mastroianniho, na každém kroku ženy všeho druhu (manželka Anouk Aimée, milenka Sandra Millo, mladá kamarádova slečna Barbara Steele, pyšná starší herečka Rossella Falk a múza Claudia Cardinale a spousta dalších). Další Felliniho pětihvězdová záležitost. (02.01.2018)

Film 8 1/2 ,je o pocitoch tvorcu a o zmätku ktoremu musi každy filmar čelit pri natačani filmov.Cela nalada filmu sa nesie v groteskno snovom ladeni za neustaleho ropravania jednej a viacerych postav a hudobneho doprovodu Nina Rotu.Vo filme sa prelinaju Guidove predstavy s realitou a spomienkami na destvo,v nych vyznamnou mierou funguje jeden z Felliniho oblubenych fetišov a to "kypre" ženy rovnako ako cirkevny hodnostari,rovnako časti prvok jeho filmov .Zmätok v ktorom Guido žije mu este "sprijemnuje"postava filmoveho kritika Cariniho a tiež jeho profucenta Pace.Guido ktory je Felliniho alter-ego posobi ako smiešna postava ,ktora sa snaži nejako "preplavat" svetom v ktorom žije,kde každy od neho niečo chce a musi čelit vyčitkam jeho manželky,ktora odmieta tolerovat jeho neveru.Pre tento film určite neplati,že Fellini nevie,čo by svojim divakom odovzdal,naopak jeho premysleny koncept filmu prepaja všetky rovini autoroveho vlastneho vesmiru a odovzdat sa mu,je nezabudnutelnym zažitkom. (26.01.2020)

Naozaj nemam ani najmensie tusenia o com to bolo, aky bol zmysel filmu. Nemam pochopenie pre takyto druh umenia. Pre mna vycerpavajuca nuda, ktoru som zvladol len do dvoch tretin. (21.07.2011)

NIKDY už nebude natočen lepší film. Tečka. (21.10.2013)

Neviem zrejme oceniť alternatívne umenie a filmy jemu podobné. 8 a pol je snímok typický svojim unikátnym prevedením, ktorým sa Fellini snažil svojským spôsobom priblížiť osobnostnú aj profesionálnu krízu istého režiséra. Mňa to ale vôbec neoslovilo a dosť značne som sa pritom nudil. Nehovoriac o množstve absolútne chaotických a nezmyselných scén, ktoré keby neboli, vôbec by to filmu neublížilo. Mastroianni brilantný ako vždy, ale to je tak celé. Pre komerčného diváka je toto zlo. 45 % (04.08.2015)

Felliniho osobní vypořádání se s vlastní tvůrčí, mentální a emocionální krizí filmového režiséra. Magický filmový autoportrét, který je svou komplexností filmového umění stejně tak zábavný. Upřímná a neunavující zpověď kinematografického světa je svým vyzněním celistvý prvek tvůrčí sebeterapie. Finální oslava, vyzvednutí člověka do nadlidské pozice, je znamením toho, že krize nebyla překonána, ale přesto je patrná atmosféra toho, že život je jako festival a je potřeba si ho užít, což umožní naprosté ponoření do velmi specifického světa, který Fellini po celou dobu buduje s neuvěřitelnou grácií. To přispívá k hmatatelné lehkosti celého filmu a i přesto, že jedna z hlavních myšlenek je zoufalství, tak v celkovém vyznění je patrný komediální základ. Svojí strukturou je naprostým unikátem, jenž se distancuje od obvyklých zavedených konvencí. Pomocí magického prostorového pohybu kamerového černobílého obrazu vytváří pocit kontinuálního prostorového zážitku. Mistrovské v každém směru. Zobrazení etapy životní prázdnoty jednoho z největších géniů filmové kinematografie, ve které je tvůrčí proces a samotné umělecké dílo navzájem nekompromisně provázáno. (31.10.2021)

X (25.01.2024)