Insidious

Existuje pomerne veľká skupina divákov, ktorí sú nadšení tvorbou kozmopolitného režiséra Jamesa Wana. Ja medzi nich nepatrím. Na mňa nedokázal nikdy nejako zvlášť zapôsobiť. Jeho filmy, ktoré som mal možnosť doposiaľ vidieť, vo mne nezanechali žiadny silný, či výnimočný dojem. Boli finančne dobre zaistené, technicky dobre spracované a herecky dobre obsadené. No to všetko však u mňa stačilo tak akurát na tri hviezdičky. Takže mi trvalo dosť dlho pokiaľ som sa odhodlal si pozrieť jeho ďalší snímok. Tentokrát to bol duchársky horror "Insidious" z roku 2010. James Wan mi zase dal to, čo vždy. Nie špatný trojhviezdičkový film, ku ktorému sa však už viac nevrátim. No na jedno pozretie to bolo fajn. *** (13.01.2024)

Wan je prostě král hororu. A ani Insidious není výjimkou. První půlku film sice působí spíš jako klasický thriller, ovšem v té druhé se to rozjede a vy budete mít nahnáno tak jako tak. Jelikož jsem ještě před Insidious viděl Conjuring, tak se samozřejmě nemůžu vyhnout srovnání. V obou hraje fantastický Patrick Wilson, kterého zde doplňuje charismatická Rose Byrne. Oba dva filmy se mi hodně líbily, ale musím říct, že jsem se u Conjuringu bál o trošku víc. To však nemění nic na tom, že je Insidious kvalitně natočený film, který jistě mnoho hororových fandů potěší. Když už za nic, tak za ten konec musím udělit 90%. (17.11.2013)

James Wan má klíč od brány kultovních hororů. V roce 2010 bránu otevřel a filmovou pásku s Insidiousem zařadil mezi ostatní kultovky, které nebudou nikdy zaprášené (divácky vyhledávané). Důmyslná atmosféra je natolik pohlcující strachem, že nedýchám a nechám se unášet tísnivým napětím a dokonalým zvukem, který je prvotřídní. Wan je mistr atmosféry! Nechybí sebemenší chyba v první polovině snímku, který je strachem na úrovni španělských ďáblů REC. Jeden z nejlepších hororů desetiletí. Malé neinvestiční hororové dílo, které zasluhuje plné hodnocení. V nočních hodinách v perfektním zvuku.. brrr! (21.03.2012)

V první polovině Wan dokazuje, že má řemeslo pevně v rukou a opravdu jsem nečekal, že si v mém věku ještě někdy užiju lekačky. Stále totiž tvrdím, že kdo ulítává na brakovém žánru a není náctiletý, tak je zřejmě naprostý magor. Insidious by v té záplavě sraček působil jako klenot žánru posledních let, pokud by ovšem nepřišla druhá polovina, která to neskutečně sráží. Nebudu tady jako někteří tvrdit, že astrální cestování bylo přímo k smíchu, ale nudilo mě neskutečně a film hodně ubral z tempa. To však nic nemění na tom, že Wan je v současnosti jediný zajímavý tvůrce hororů, jejichž systematické nakoukávání se mi tak stále zdá naprosto dementní a hlavně zbytečné. (26.01.2014)

„Minulou noc jsem viděl, jak spím. Pak jsem odletěl..“ To není úryvek z deníku mladého táborníka, co našel při stezce odvahy políčko s lysohlávkami - to se jen pan Wan rozhodl poškádlit diváckou hercnu svou astrální cestovkou.. V první půli neomylně tlačí svůj dvoukolák duchařského napětí po vyšlapané žánrové cestě, aby v té druhé odvážně vjel do groteskního kabaretu s krotiteli duchů (nebo spíše image?) a mimotělních zážitků zahalených v kouři bizarnosti. Od dob nechápavého psychiatra Willise jeden z mála "Haunted house“ hororů, kdy si mráz párkrát zasprintoval po mých zádech a nuda se nepokoušela přetáhnout víčka přes oči jak autoplachtu a co je zvláštní, dokonce jsem si přecitlivěle přál, aby otec na konci vytrhl svého "toulavého" synka ze spárů Čertíka Bertíka. Ano, na gauč k psychiatrovi jsem se už objednal - mám sezení hned po panu Vittim.. (23.03.2012)