Sinister

Pan Bubák a jeho rodiny! Úvod filmu s oběšenci je vskutku hrůzný a slibuje něco děsivého. Zajímavé napínavé krimi, kdy si děláte obrázek o sadistickém vrahovi, se však nakonec zvrtne v průměrnou duchařinu, což je opravdu škoda. Bohužel, ztracené děti vypadají v určitých momentech spíše komicky a po několikáté lekačce čekáte další i tam, kde není. Pohanská symbolika, temné kulty, černý škorpion a had (neškodná, ale efektní korálovka) mají dodat filmu na hrůzostrašnosti. Nakonec nejvíce funguje minimalistická až dadaistická hudba - což jsou spíše všelijaké zvuky, připomínající vzdálenou cirkulárku, vzlykot dětí, praskání starého stromu či rozvrzaný klavír - a hledání neznámého návštěvníka v nočním domě. Jako u řady jiných snímků si musíte povzdechnout, kde se bere mírná debilita scénáristů, když vysílají postavu do tmy za vetřelcem s baterkou v ruce. Až na několik chluchých prostojů se film vcelku statečně šine ke kýženému a potěšitelnému finále. Žádná megabomba, jak by se podle hodnocení zdálo, ale velmi slušný mystery, který je na současné podzimní dny s dlouhými večery a všudypřítomnou mlhou jako stvořený. (20.11.2012)

Velmi tradiční hororový námět v perfektním kabátku. V podstatě je to dost podobný loňskému Insidious, akorát pomalejší, klidnější, depresivnější a znepokojivější. Zatímco Insidious sázel spíš na šokantní lekačky a ve finále na hektickou snovou hororovou atmosféru, Sinister pomaličku polehoučku odhaluje mystérium za několika vyvražděnými rodinami, dává najevo, že hrůzný démon je na dosah, a nechává diváky, aby jim strach zalezl pod kůži. Není to zkrátka tak vděčná hororová atrakce jako Wanova loňská pecka, ale nepříjemné pocity při sledování umí vyvolat úspěšně. Démoni v posledních letech letí :) Rozhodně jeden z nejlepších letošních hororů, přičemž z těch žánrově zcela čistých je asi úplně na špici. Takhle pěkně udělaná čirá filmová hrůza se nevidí často (bohužel), děkuji HCE, že si ji tentokrát můžeme vychutnat v kině i u nás v ČR. A PSko těm dvěma pubertálním, užvaněným, do sedadla kopajícím lesbickým mrdkám, co seděly za mnou: Doufám, že vám vyschnou. Horror movie of the year (01.11.2012)

Celkem mě mrzelo, že když už se konečně najde frajer, jenž umí s pár nevyspalýma, protivnýma fakanama pokerovanýma hennou, jednou špatně vydlabanou tykví a předpotopní promítačkou spáchat atmosféru, z níž i verbalovi chodily sem tam záda po mrazu, tak scénárista trochu nepřihustil přední kola. Mít to trochu více pana Bubáka a méně Uhlovodíka, pídícího se po příčinách vrzajících podlah v potemnělé nemovitosti, co by si patrně nechal pro Megawatt vrtat koleno a prostě si nerozsvítí ani za pytel sušených čuráků, oroštuju to maximem a prohlásím za zatím nejdokonalejší stimulant samovolného unikání moči s naprosto děsivou hudbou. No, hudbou... Ten nápad, nahradit ve vypjatých scénách klasické nástroje tupou motorovou pilou řezající ocelový nosník, je sice trochu iritující, nicméně spolehlivě rozbrní kdejaký slabší svěrač. S ohledem na výše uvedené tu tedy sice nevyvrcholím, budu se jen tak nenápadně plížit podél temných zdí, kde mě nebude moc vidět, avšak uzavřu to optimistickým konstatováním, že na takové to domácí bubání to bylo dost dobré. *** Jo, a málem bych zapomněl na nějaký ten samoúčelný vulgarismus, který by konečně přinutil místního Pána Banů zrušit mi registraci nebo se třeba zamyslet nad tím, je li opravdu databázi prospěšné na pouhou objednávku kdejakého bezpáteřního, zamindrákovaného zmrda pohřbívat uživatele, kteří si to opravdu nezaslouží. Škaredým slovíčkem pro dnešní den nechť je tedy "jebat". (21.11.2012)

Tak jsem se zase nechal ukecat na jeden "skvělý" (chja cha cha ha), "děsivý" (mu hi hi hi) a hróózně hrůůzný horor... No co, jednou za čas se na nějaký ten nový horor podívat musím, abych na ně mohl nadávat a co já vím, třebas se zas zjeví něco dobrého, ačkoliv vyšší pravděpodobnost je, že přiletí mimozemské veveřice a začnou tu pěstovat kyberoříšky. A jelikož je tenhle film de facto rozdělen na dvě odlišné půlky.. První polovina: I hle, že by to nebylo tak špatné? Kdyby byl celý film jako začátek, pak by to byl docela slušný mysteriózní krimi thriller (samozřejmě v případě, že by hlavní postava nebyl bezkrevný pisálek s katalogovou rodinkou, tentokráte beze psa a že by rodince bylo věnováno asi tak promile z prostoru, který dostává v sinistru), dokonce se zjeví i nějaká atmosféra a pořádné záběry, které by za příhodných okolností mohly být alespoň trochu děsivé (nalezené nahrávky za doprovodu krásně ambivalentní hudby), ale bohužel, pak přijde polovina druhá... Je hrůzná a děsívá, ale jen proto, že ji někdo hrozně brutálně zprznil! To co bylo dobrého (vyšetřování) je upozaděno a místo toho dostávají prostor hrozně debilní nelekající lekačky (to se vážně někomu líbila etuda "Bubák v monitoru"?! Já chci ty drogy co berete taky!), které fungují asi jako podmořská chobotnice v úloze účetního nadnárodní farmaceutické firmy. Zjednodušeně řečeno atmosféra nula, napětí nula, vlastně všechno nula. Ohyzdně průměrná záležitost plná pitomých postav, byť dobře natočená se zábavným námětem, který je ale beztak jenom kombinací Insidious a Kruhu. Howgh. škorpióni mají nohy... Ale neslyšel byste je jako veverky..." (17.08.2014)

Babylonský stěhovák, amatérský filmař a požírač dětí v jednom vs. po slávě toužící spisovatel ve schizofrenii rodinných hodnot, aneb zatímco se rodina pana Oswalta ocitá v moci ďábla, u mě nastal den, kdy se mi (téměř) zastavilo srdce. Bravo, Mr.Derrickson! Originalitou sice nic nového pod větví s oběšenci, ale hutná atmosféra je skvěle podbarvena Youngovou psychedelickou hudbou kolem super 8 nahrávek, napínavým zkoumáním detailů ala Zvětšenina, se svěrači laškující hrou tmy a stínů a samozřejmě vám z úst vyžene nějakou tu vulgaritu i pár skvostných lekaček, které však lze díky náhlému ztišení hudby, či ruchů docela dobře předvídat. Snad jedinou pihou na kráse je rozbředlý konec s dětičkovým klišé (popření očekávané nevinnosti), vleklá to žánrová bolístka. Kdyby v něm pan Bubák dostál názvu Sinister, měl bych na posledních 15 minut na hlavě naraženou krabici od popcornu a dva jeho kousky vecpány v uších, nicméně do kin chodí hororů zoufale málo a těch kvalitních ještě míň, takže si tohoto osmimilimetrového osvícení važme.. (08.11.2012)