Sinister

Taká 1/3 filmu je skôr temnenejším vyšetrovacím thrillerom ako hororom , no postupne atmosféra hustne. "Mr. Boogie" je dosť záhadná postava a v hororoch je to vždy takto lepšie. Celý film je to také pohrávanie sa s divákom, ale záver sa vydaril a je jasný ako facka. Nie že by bol bohvieako originálny, podobné závery tu už boli, ale presne takto si predstavujem poctivý hororový záver. 80%. (23.02.2013)

Jo, Scott Derrickson horory umí. Až na přešlap v podobě Hellraiser: Inferno se mu daří ukázkově děsit. Tentokrát tu máme horor, který mi přišel tak děsivý, že jsem během sledování seděla zcela konsternována v křesle a vstřebávala tu krystalickou hrůzu, jíž je tento film nasáklý. Přišlo mi, že tento horor má v sobě tolik zla, jakoby byl jeho samotnou esencí. Tak zlá mi nepřišla ani Žena v černém a ta mě dokázala vyděsit jako snad žádný jiný horor, který jsem dosud zhlédla. Hlavní roli zde hraje pohanský démon Baghuul, jehož maska je očividně obšlehnutá od toho borca ze Slipknot:) Další porce děsu se na nás valí z mrazivého dark ambientního soundtracku, vedle něhož mi i hudba z Insidious připadala jako pohádka. A myslím, že i mistr Hitchcock by zatleskal nad mistrovsky vedenou hru se stíny a tmou, která je zde všudypřítomná. Takže v závěru z toho Sinister vychází jako temný, ponurý a vizuálně úchvatný horor s atmosférou tak hustou, že by se nedala ani krájet:) Bože, ta hudba... brrr. Přemýšlela jsem, že by ještě někdo mohl natočit horor, v němž by hlavní roli hrály nějaké bytosti s maskou týpků z Lordi a Shagratha z Dimmu Borgir:) Vždyť masky maníků z metalových kapel jsou stejně tak účinné a originální jako ty, co už se kdysi ve filmech objevily. Jo, to by byl nářez!:) (17.12.2015)

Soundtrack válcuje všechny ostatní složky filmu a je to hlavně on, kdo se podepisuje na krásně tíživé atmosféře. Ta je neodiskutovatelně výborná ve chvílích, kdy Ellison studuje staré nahrávky a tvůrci udělali jen dobře, když tyhle momenty roztrousili po celé stopáži. Průšvih přijde zhruba v poslední třetině, kdy se na scéně objeví namaskovaná děcka a bubák přestane býti pouhou děsivou skvrnou na pozadí nahrávek. Tam, kde si přímočarý příběh říká o zvrat, na nás čekají pouze laciné lekačky (něco se objeví v pozadí/těsně před kamerou) a poněkud rychlý konec, jehož náhlost je v prudkém kontrastu s téměř dvouhodinovou stopáží a pomalu budovanou atmosférou i napětím. Bughuul, jak se nazývá ústřední původce všeho zla, v závěru díky zbytečným lekačkám téměř přichází o svou démonickou auru děsivého zla, což je škoda - dlouho držel šanci na jedno z nejlepších strašidel, co se za poslední léta na plátně objevila. Když se ještě vrátím k lekačkám, obvykle jsou stejně předvídatelné, jako celý příběh, nicméně ta se sekačkou mě málem prohodila stropem. Inteligenci jednání postav je lepší ignorovat, jelikož hlavní mužská postava je sobecký kariéristický fracek a předvádí zhruba následovné: "Víš miláčku, tady v tom baráku se nedávno oběsili čtyři lidi a já o tom chci napsat knížku. Vím že jsem ti to měl asi říct, ale bál jsem se, že se budeš zlobit a ne, opravdu mě nenapadlo, že se to stejně dozvíš od sousedů, policie či dětí, který ty naše ve škole nenechají na pokoji, jo a taky mě nenapadlo, že je to špatný i pro našeho synka, kterej trpí nočním děsem. No tak promiň, já už to neudělám... a taky slibuju, že až si začnu příště myslet, že mám v domě nebezpečnýho psychopata, případně dokonce prastarýho démona, kterej žere děti, nebudu sám lozit po půdě, dvorku a tak podobně... a taky nebudu na oko pořád kliďas, když se kolem mě budou odehrávat pěkně pošahaný a sakra děsivý věci.") Plusové body každopádně za hezkou mytologii a absenci příběhových logických lapsusů. Závěrečná scéna je špička ve svém oboru. 7/10 (25.11.2012)

Derrickson to má v paži, o tom žádná. Jen jede podle rutinní šablony, která nenaservíruje jediného překvapení a i tu pointu v extended cutu nakonec prodá podle očekávání už od první osmičkové projekce. Což je možná trochu škoda, protože výborný Hawke, pevné vedení a impozantní Youngův soundtrack to jinak táhnou vysoko do červených čísel. [Inside joke: Norský blackmetal a Pishin po levici udělaly v kině své. :)] (12.11.2012)

KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY A SPROSTÁ SLOVA, NENÍ VHODNÝ PRO DĚTI, MLADISTVÉ A VLASTNĚ PRO NIKOHO! Když jsem o víkendu pocítila nutkání zklidnit si po zprávách rozjitřené nervy, vykázala jsem svého drahého z místnosti (aby se nebál, kuřátko moje) a pustila si horor. Hned v úvodu mi neudělalo kdovíjakou radost zjevení Ethana Sokola, já tohohle typa nějak nemám v oblibě, ale mohla jsem hlavnímu hrdinovi po celou stopáž o to upřímněji nadávat: "Kam jsi to přivezl svou rodinu, ty dobytku?!" "Nepokládej ten telefon! Nepokládej... No ty jsi DEBIL!!" "Rozsviť si, mamlase, nevidím!" "Nechoď tam, vole... nebo jdi, třeba od tebe bude pokoj." "Tak ty si prostě nerozsvítíš, kokote, ty máš voperovaný noktovizor?!" "A máš to, cype, celou dobu sis koledoval!" Při závěrečných titulcích jsem pocítila nesmírnou úlevu, že jsem stále ještě bezdětná, jinak bych pod dojmem filmu musela své potomky dodatečně potratit. Víc než bubák a jeho pomocníčci s mými nervy náležitě pracovaly ošklivé obrazy, nepatřičné zvuky a ponurá hudba. Když mi pak do pokoje nakoukla z parapetu kočka, málem jsem si musela jít přeprat gaťky. Příjemně promrazených 110 minut si ode mě zaslouží přinejmenším velmi spokojených 80-85%. Nebýt výpadků v logice, šla bych s hodnocením i na zřídka udělované maximum. (17.04.2013)