Případy 1. oddělení - Série 1

Hodnocení po 8. dílech 1. série: Dobrý, česká mordparta současnosti v Praze řeší případy na základě reálných skutečností. Že by to, ale bylo něco mimořádného, to si nemyslím. Zřejmě se to svým civilním, autentickým pojetím trefilo do vkusu českého diváctva. Byť starého Vacátka dělí od roku 2014 jiná epocha i jiný svět zločinu, jde vidět obrovský potenciál, na kterém se u nás může stavět. Podle mě je to slušná kriminálka. Nepříliš stylová, přiměřeně zahraná, technicky průměrná...60%. PS: Vladyka hraje, až nepřirozeně velkého blba. (05.09.2016)

Tak jsem se v posledním díle 1. série dozvěděl, že policie má při objasňování vražd úspěšnost 93%. To je slušné, ale kdybych se do vyšetřování zapojil já, uznávaná kapacita na jakoukoli problematiku, tak by ta objasněnost zaručeně klesla. Já totiž neumím řvát na sprosté pachatele ani sprosté podezřelé, neumím je podplácet cigaretami a neumím je ani obelhávat. To vše detektivové z 1. oddělení zvládají brilantně, i když kpt. Pražák by evidentně nemohl projít přes psychotesty a por. Sršeň by se k policii dostal pouze díky známostem nebo chybou v Matrixu. Ovšem vše nad řadovými detektivy je dokonale ze života - otcovsky přísný plk. Jeřábek, věčně nespokojený (a samozřejmě neschopný) velitel mjr. Korejs, praktický zástupce velitele mjr. Kozák, morbidně vtipný patolog MUDr. Vojíř, skvostně nevrlá státní zástupkyně JUDr. Švihlíková i líný soudce JUDr. Chyňava. Jenom ty případy nejsou až tak skvělé - pachatel je buď znám neuvěřitelně rychle a pak se po něm dlouze pátrá, nebo se čeká na náhodu, případně vše vyřeší vševědoucí mjr. Plíšek. Mě to baví tak na 70%, ale v záplavě všeobecného nadšení mi můj obranný mechanismus velí zaokrouhlit dolů. (04.10.2016)

Před lety se jako z čistého nene na ČT zjevila nová kriminálka, která dosti vybočuje z řady mnohých kriminálek, které se u nás vyprodukují, a to díky aspektu výborně napsaných postav, které opravdu vypadají, jakoby vypadli z reálného policejního oddělení, a nejsou to žádné dokonalé archetypy policajtů, ale každý má své chyby a problémy. U jednotlivých dílů pak vidíme detailní pohled do vyšetřování, ale opět vidíme i případné chyby či neduhy, které se u policie stávají. (17.07.2022)

Nejlepší český krimiseriál, který kdy vznikl (a kterému se ani nemůže žádný jiný vyrovnat) mi dlouho unikal a upřímně - nebýt příchozí třetí řady - asi by v tom bohužel stále pokračoval. Naštěstí jsme první řadu slupli jako malinu během pár dní a až na pár výjimek mě většina případů opravdu vtáhla. Tak snad zbylé dvě sezóny dostojí stejné kvality. [viděno v iVysílání] (31.08.2022)

Jak jsou předsudky zavádějící, jsem si uvědomil po zhlédnutí několika epizod Případů 1. oddělení. Dlouhá léta jsem na základě zkušeností podléhal dojmu, že vznik kvalitního kriminálního seriálu je u nás stejně pravděpodobný jako natočení vysokorozpočtového sci-fi ve vietnamské produkci. A ejhle, ono se to podařilo. Základem je kvalitní scénáristická práce, která vychází ze skutečných kriminálních případů a taky fakt, že se na scénáři podílel ostřílený kriminalista, který do něj vložil své zkušenosti. Díky tomu je to věrohodné, aniž by to ztrácelo napětí a atraktivitu. Co oceňuju nejvíc, že to jde vlastní cestou a nehledá vzory v zahraničí. Seriálů, které jsou zjevně inspirované severskými detektivními řadami nebo americkými akčními sériemi vyprodukovaly naše televize spoustu s velmi rozpačitým výsledkem. Do určité míry bych snad korigoval bezbřehé nadšení, které seriál vzbudil. Je to velmi solidní, ale výjimečné snad jedině v rámci velmi průměrné české dramatické tvorby, která už druhou dekádu tápe, jak dál a hlavně pokulhává za moderními televizními trendy. Kvalitní herecké obsazení, dokonce i Bolek Polívka si vzpomněl, že umí hrát, a přestal předvádět sebe sama. Snad jedině Sabina Remundová potvrdila, že opravdu nepodědila herecký talent své matky. Celkový dojem: 85 %. (07.04.2016)