Svět pod hlavou

Solidní překvápko. Body za nečernobílé ztvárnění totality, v níž tentokrát SNB není jen extraktem komicky tupé hmoty, nýbrž hezkým koktejlem osob, jejichž motivace osciluje někde mezi přesvědčením, vlezdoprdelismem, strachem a prachsprostou zmasírovaností. Většinou je to přesně tak hořce humorné i bolestné, jak být má. Neužil, Kopta a Budař jsou ve svých rolích přesvědčiví a totéž platí pro Trojana, byť u něj zůstává škraloup ze strany scenáristů (přerod není dvakrát věrohodný). Dobové rekvizity a atmosféra potěší - kór když je člověk srovná třeba s ohyzdnou nažehleností filmu Probudím se včera. Největší fatalitou pro mě paradoxně zůstává linie s "cestováním v čase", která je poněkud navíc a poněkud... stupidní. Klidně bych si dal dobovku s prostřihy do budoucnosti účinkujících postav - výsledky i následky by zůstaly prakticky identické, byť by se musely některé dějové linky nahradit. (16.10.2022)

Dostat se z ČSSR - dostat se z kómatu. A naopak. Mimochodem, r. 1982 mi bylo pět let. Právě tehdy jsme se s rodiči a mladším bratrem přestěhovali do nového rodinného domu, kde jsme v koupelně měli přesně ty kachličky, které soudružce Špalkové připadaly tak hnusné. Jsou tam dosud. Jako Šejbové, Kratěnové a Klímové, jako Sloky. Ať na úrovni společenskokritického záběru, osobního příběhu a osobního přesahu či historického komentáře, jde o výtečné dílo. Vlastně tyto roviny nelze ve Světu pod hlavou vůbec od sebe oddělovat. Nevěřil bych, že ještě někdy zažiju napětí čekání na další díl. Skvěle však poslouží i jako komedie. Retro aranžmá (ale vůbec i scéna a mizanscéna) je dokonalé a významově vychytané. Pečlivě vybraný soundtrack. O řadě nenápadných aluzí "jen pro pamětníky" a jiných jen pro pozorného diváka či druhé zhlédnutí ani nemluvím. Jakože mám silný pocit, že České televize si už dlouho není moc za co vážit, tak za tento seriál ano. Nebýt častějších dějových či dialogických řekněme nedotažeností a laciností, dal bych šest hvězdiček. A ne, nedotaženostmi nemám na mysli např. problém klíčů od domu Dominika Skály. Ten tam právě patří. SPOJLERY: Po několika dílech jsem se začal vážně bát, že Martin Plachý je agent Zla, který má s Marvanem úmysly tak nekalé, že si to Kratina ani neumí představit. A toto podezření až k úplnému konci jenom sílilo. V díle Mrtvý muž mě (asi nejenom mě) navíc přepadla šílená a hrůzná myšlenka, že Marvanovou původní existencí je ta tehdejší, kdežto výchozí budoucnost jen výplodem jeho choré mysli. Tak to šlo tedy do tuhého. (Komentáře: Niethustra "jak to tak bývá" vystihl hodnotu díla jednou větou, ovšem A_FISHovi jako obvykle stačí půl slova k vystižení několika jeho vrstev. Z rozkecanějších komentářů jsou mi jedinými, které mělo smysl číst, zencitizen a JitkaCardova.) (09.03.2017)

Takže vážení, nakupte okurčičky, večer bude sledovačka Back to the future! Návrat do budoucnosti ve stejně komediálním duchu jako tehdy, v roce mého narození. Téma omšelé jako zvonáče, ale s tak sympatickými herci a bravurně zvládnutou chemií mezi nimi, že jsem nijak výrazně netrpěl při sledování (řekněme že reálie doby opravdu nedokážu posoudit, jsem o tři roky mladší než filmový Filip). Václav Neužil neurazil, ale ani nijak nepotěšil, pak tu ale byl skvostně tragikomický Kopta, neodolatelní hajzlíci typu Budař a Hanuš (radost podívat), parádně odporný psychiatr Malý (toho chlapa taky žeru), ležérní blázen nejtvrdšího flegmatického jádra Pospíchal, velmi sympatická sestřička Judit, vyrovnávající tu šeď bělobou orchideje na smetišti, případně standardně hláškující Trojan, aspirující na svatozář reakčních živlů z Vatikánu. K tomu závadová mládež s vlasy mastnějšími než omega 3 a rozbité obkladačky ze západního diverzantského prostředí. Tohle si lze vychutnat i za střízliva. Ano, spoustu věcí bylo nedotažených, resp. nevěrohodných, ale nebudu hnidopišsky kazit tomuto seriálu kádrový posudek, ne? Pár hlášek mi v paměti určitě zůstane: "Maj neprůstřelný alibi." "Však ty už to, Klémo, nějak prostřelíš." Pro mě osobně jeden z nejsympatičtějších seriálků porevolučních dob o dobách předrevolučních. (28.10.2018)

Na Svět pod hlavou jsem se neskutečně těšil a pak byl dost zklamán, když jsem zjistil, že je převzatý. Od těchto tvůrců jsem skutečně čekal něco víc původního. Po prvním zmateném, druhém detektivně chabém díle začalo být vyprávění hutnější. Pro hlavního hrdinu to začíná být osobnější v rodinné i profesní rovině, normalizace je špinavá a díl 7 - 9 připomíná opravdu ty drsné kriminálky. Ano, časové paradoxy jsou nezvládnuté, díl poslední příliš rychlý (osobně bych byl rád, kdyby Filipovi vyřešení zabralo třeba dva, tři), ale přístupem k minulosti a stylem zpracování mi seriál zkrátka a dobře konvenoval v osobní rovině. A v neposlední řadě mě přivedl ke knihám Ondřeje Štindla. Je nutné počítat vše. 70%. (13.03.2017)

Ze světa pod hlavou se nakonec vyklubalo opravdu překvapení. Sci-fi zápletka není sice v posledním díle úplně dotažená (byl tam, nebo ne?), ale to jsem ochotný prominout díky skvělé atmosféře 80. let. Sice jsem tuhle dobu nezažil (naštěstí, ne že by současnost nebyla bezchybná), ale historii studuju a tohle mě opravdu vtáhlo. Zatímco v prvním díle se člověk ještě smál, když podezřelý dostal přes hubu, nebo při sledovačce, čím víc se seriál blížil ke konci, tím víc člověka spíš mrazilo. Velké plus pak za obsazení. To, že Trojan byl nejlepší asi nemá cenu zdůrazňovat, ale překvapili mě Neužil s Budařem. Neužila jsem měl doteď zafixovaného jen jako blba z reklam s Trojanem, ale tady hrál dobře. A Budař si svého stranicky uvědomělého esenbáka střihnul taky skvěle. Dávám 90 %, protože pár věcí se nevyřešilo. (08.03.2017)