Nelítostný souboj

Mannova neo-noirová elegie si přes svůj vizuální chlad udržuje punc velkých westernových duelů (finále na mne působilo hodně "leoneovsky"), oproti kterým ale odmítá třídit postavy na dobré a zlé. Není až tak podstatné, čím kdo vyplňuje svou existenci. Pacino i De Niro hrají profesionály, kteří si svou oddaností zvolenému řemeslu kompenzují neuspokojivé osobní životy. I když se film díky prostředí a celkovému ladění v paměti snadno usadí jako výhradně mužská záležitost, opakovaná zhlédnutí odhalují, že skutečnými pilíři životů obou mužů (a tudíž i vyprávění) jsou ženy, bez kterých by životy charismatických rivalů pozbyly významu. Bonusem k mnohovrstevnatému scénáři a prvotřídnímu hereckému obsazení je bezchybná rytmizace vyprávění, díky které vám film bude připadat mnohem akčnější, než by papírově měl být, obsahuje-li prakticky jedinou větší akční scénu (jež každopádně patří k tomu nejpřesvědčivějšímu z heist subžánru). 90% Zajímavé komentáře: tron, Falcor, novoten, genetique, Theraphosa, castor, vik, lennyd, TD (21.04.2005)

Tohle žeru. Famózně postavený scénář, který nedělí dobro a zlo. Protichůdci pro sebe mají největší pochopení a divák nemusí nutně zaujímat stanovisko podle morálky a neslučitelných principů. Dva démoničtí vyděděnci, zcela oddaní svému poslání. Shodou okolností na sebe míří zbraněmi. Mann táhne film svojí precizní režií, která má neskutečně podmanivé tempo a načasování dramatických vrcholů. Závěrečná scéna: minimalistická, geniální. Přesně vyladěný soundtrack. V každém detailu dotažené obsazení a trefené herecké výkony. Všechno štymuje, akce, psychologie, zápletka. Jestli má nějak vypadat dobré kriminální drama, tak takto. (26.08.2008)

Jsem rád, když se mi některý film líbí. Je mi strašně příjemně, když mne některý nadchne. A je mi nádherně, pokud mě nějaký ohromí. A tak se stalo v případě "Nelítostného souboje". Al Pacino a Robert De Niro, dva Italoameričané, dvě hvězdy stříbrného plátna a dvě ikony (nejen) 70. let. Jeden hraje poldu, druhý gangstera. Stejně možná trochu podezřívám autory scénáře, že film je pokusem dát proti sobě v jednom filmu Serpica a Noodlese. A to je dobře. Coby protivníci jsou oba absolutně vyrovnaní. Vincent je vynikající policista a určitě ne špatný člověk, přesto je to fanatik do své práce, jejíž se stal obětí a s ním i několik jeho manželství. Neil je chladnokrevný bankovní lupič, na druhou stranu muž, který stojí nohama pevně na zemi a nezabíjí, pokud to není nezbytně nutné. Co se týče herectví - u obou se dalo čekat maximum a taky se tak stalo (i když De Niro neměl paradoxně moc gest na to, aby mohl nějak extra vyniknout). Ovšem i ostatní jsou skvělí, Valem Kilmerem počínaje a Kevinem Gagem konče. Velký dík a možná ten největší patří režiséru Michaelu Mannovi. Již svého "Posledního Mohykána" natočil naprosto perfektně, bez jediné nudné scény. A taky se stalo i v případě tohoto tříhodiňáků. Není to sice nijak moc dynamická podívaná (ale ani neměla být - není to akční film), ovšem na všechno je času dost, všechno se musí pořádně prozkoumat, promyslet a když se začně jednat, stojí to za to. Mohutná přestřelka ve druhé třetině bez hudby, pouze za zvuku kulek - na to se nedá zapomenout. A už vůbec ne na závěrečnou půlhodinu, kterou dokáže Michael Mann vygradovat snad vždycky (včetně "běžeckých" finále). Na závěr jsem měl stažené hrdlo a málem jsem začal tleskat. Ne proto jak to dopadlo (to mi bylo paradoxně i trošku jedno), ale kvůli poctivosti, opravdovosti a chlapskosti snímku. Oživlá 70. léta. Žádné kecy na závěr. Pár výstřelů a šmitec. "Nelítostný souboj" je tříhodinová pocta oldschoolovým 70. letům. (15.06.2008)

Dva výteční herci podobných rolí Al Pacino a Robert DeNiro se konečně setkali ve společném filmu v (ne)jednom záběru a vše dopadlo velmi důstojně a na výtečnou. Jeden na straně práva, druhý gauner, oba k sobě mají úctu a přitom ví, že ve chvíli střetu to jeden z nich odskáče. Pointa filmu je sice od počátku jasná, ale to mi v tomto gangsterském filmu ani trochu nevadí. (08.05.2009)

Film! Pri niektorých takto dlhých filmoch často napíšem, že by nezaškodilo to trošku zostrihať, no v tomto prípade Mann mohol ešte kľudne niečo prihodiť. Mann nepripísal nič náhode a prizval si k dielu celú enklávu Pánov hercov a to nemohlo viesť k ničomu inému, než k úspechu. S charaktermi postáv na oboch stranách zákona ťahá Mann dokonale za nitky tak, že sa nevieme v (pamätnom, fenomenálnom) závere rozhodnúť, komu „držať palce“. Horlivostné scény, herci, akcia. 100%. (04.10.2006)