Larks on a String
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (více)Obsahy(1)
Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují „kopečkářky“, dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil... Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda. (Česká televize)
(více)Recenze (391)
Hořká komedie, která zaujme skoro každého, ať už spoustou absurdních situací, vypovídajících o pokřivenosti doby, tak i mrazivostí mnoha situací, které byly v této době běžné (Kam se poděl Mlíkař?). Výborným hereckým výkonům vévodí Vlastimil Brodský s Rudolfem Hrušínským, který mi výrazem (a také charakterem postavy) připomíná roli ze Spalovače mrtvol. Technicky můžeme mít samzřejmě nějakou tu výhradu, ale to snímku vůbec na kvalitě neubírá. Zkrátka, dle mého, nejlepší Menzelův film. ()
Velmi jemně a poeticky skrytá kritika režimu 50. let s plejádou skvělých herců v čele s Rudolfem Hrušínským, Leošem Suchařípou a Vlastimilem Brodským, které haldy plechu a haraburdí dodávají tu správnou atmosféru. Hlášky jsou nezapomenutelné, stejně jako "svatba" Jitky s Pavlem, kterou tak milostivě zařídil pan odborářský předák, ale kterou by asi nikdo z nás zažít nechtěl. Kde je mlíkař? Tam, kde brzo všechny ostatní imperialismem nasáklé tváře... ()
Tenhle film je jeden z důvodů, proč se říká "zlatá šedesátá". Vystihl přesně absurdnost lidovědemokratického zřízení, kdy ředitel archvivu hl. města Prahy sedí na skládce oceli a má plnit plán, prokurátor a titulovaný člověk zalévat imperialistické chřtány ocelí a soudruh ředitel, původem dělník ovšem, nosí kvádro a mele kraviny. Mezi své nejméně oblíbené filmové postavy tímto řadím Galatíkovou v roli fanatické učitelky pionýrů, a mezi nejsmutnější scénu, kdy dětičky spící v neckách pláčou, protože jenom jedno z nich dostalo nové oblečení a zbytek nic. 4,5* ()
Nepochopeno! Bylo mi jasný, že takovejhle film se mi páčit nebude, ale říkal sem si, že když to je česká "klasika" navíc takle hodnocená, tak že bych to asi vidět měl. A výsledek? Vlastně splnil moje očekávání a to v tom, že sem se 90 minut nudil a jen tak sem se vlastně těšil až to skončí. A vono to skončilo a já si pak teda říkám : A vočem to jako sak na ryby bylo? O partičce "rebelů", který si povídaj ve fabrice? Ty vole, tak to si vem kameru a přiď si natočit film k nám do práce a nebo do Domašína na dušičkovou, to by mělo mnohem větší drve. OK, chápu, že je tenhle film opěvován tím, že byl zakázanej, není se taky čemu divit, páč do koumoušů se tady šije od začátku do konce. Díky tomu nedám odpad. Ale jinak je to naprosto o ničom, kterej už nikdy nikdy nikdy neuvidím a jestli jo, tak budu blázen! No, už je to přízvisko "podobenství" ve mně vyvolává jistý pocit toho, že to bude pro mě shit a utrpení. Chtěl sem se časem podívat i na Ostře sledovaný vlaky, ale teď musím počkat, vychladnout, páč podobný filmový zážitek bych už asi nezvládnul! Jeden z těch filmů, u kterých jdu naprosto proti celkovému hodnocení, ale kráčím hrdě :o)) ()
Co to vidím? Film "Skřivánci na niti" byl skutečně natočen již v roce 1969. V roce 1990 proběhla obnovená premiéra, poprvé po jeho uzavření do trezoru (v r.1970). Chápu, na www.imdb.com je také tento ročník špatně uveden, takže renonc není jen na Vaší straně. OPRAVTE SI TO PROSÍM - ROK VÝROBY 1969! ()
Fantastický film J.Menzla. Atmosféra 50tych rokov v našej vlasti je natočená famózne. Na veľkom šrotovisku sa stretli "pracujúci", ktorí tam boli poslaný za zásluhy. Charaktery postáv sú vykreslené famózne.. Je to obrovský zážitok ... 95%. ()
Ďalší z filmov, ktoré opisujú 50.roky v pracovných táboroch a ďalší z filmov, ktoré ostali na istý čas v trezore.Menzelova opisná poetika mi podobne ako napr. v Postřižinách trochu vadila, avšak táto netradičnosť rozprávania príbehu je troch iná(Všichni dobří rodáci), ktorá ale môže niekomu pripadať lepšie vyobrazená s dávkou vtipu než ako typická komorná dráma(Ucho). ()
Za mne nejlepší Menzelův film, pak hned vlaky. A hergot mně až dnes došel ten geniální tah s obsazením Jiřiny Štěpničkové - ten její krásný výraz, když jí Neckář řekne, že se oženil s vězenkyní (kopečkářkou). A Ruda.... bože to byl tak úžasný herec, taky ten jeho slizký výraz... ()
Na svojí dobu zatraceně odvážný film, neuvěřitelně vtipný a neuvěřitelně poučný, při jehož sledování se budete zaručeně bavit celou stopáž a to tak, že ho shlédnete jako já minimálně pětkrát.. ()
Láska uprostřed kladenského šrotiště, i takhle banálně by se dal tento příběh popsat. Tak banální to však není. Vůbec nejsem proti, aby se něco podobného vysílalo školákům ve školách, aby se podívali, kam vede socialismus bez i s lidskou tváří. ()
Dlouho jsem přemýšlela, co vlastně značí takový podivný titul? Ale později jsem si uvědomila tu půvabnou slovní hříčku, lehký a přece krutý jinotaj...Skřivánci, ti svobodně létají a prozpěvují....zatímco na nitích bývají zavěšené loutky, jimiž pohybují druzí...A když jsou tedy skřivánci na niti, pak, buď jsou na oko volní a zpívají jen,co diktují druzí, nebo zobáčky nedrží, potom však ztratí svobodu? Geniální :) ()
Trezorový film. Když tohle slyším, čekám už tak podvědomě další Ucho nebo Rodáky a Skřivánci se svou aurou (Menzel, téma, obsazení) slibovali podobný zážitek. Ale nebavili mě. Asi to humorné zlehčování určitých scén bylo spíš na škodu. ()
Keby som bol ortodoxný kľúčikový štrngač a november by bol mojím najobľúbenejším mesiacom, dal by som možno za päť. Z novembra sa však ja neposerem a namiesto štrngania kľúčikmi budem rušiť nočný kľud radšej pozeraním dobrého filmu ako je tento. Povedal by som že je to taká trpká komédia, ktorú sa oplatí pozrieť, ftípky sú také nenápadnejšie, ale stoja za to. A nesmiem zabudnúť vyzdvihnúť herecké výkony. ()
L: Celou dobu jsem si říkala: "Jak mohl Menzel v 69 natočit takovýhle film?" Výborné ztvárnění Hrabalovy knihy se skvělým přednesem Brodského a sladkým pohledem Neckáře. Vtipně zpracovaná závažná problematika - nemohla jsem od filmu odtrhnout oči. ()
Neveselá komedie. Hrabal a Menzel opět přesvědčili, že mají dar od Boha. ()
Zaujalo mě to, chladná nálada té doby, prostředí, muži, ženy, děti. Nonšalance, pokora, naděje, zoufalství, nejistota, lhostejnost, krása, naivita, křehkost, nesmělost, nenaplněnost, přemítání. Toto vše a nejen to z filmu čiší. Líbil se mi výkon Jaroslava Satoranského a Rudolfa Hrušínského st. A stejně tak ostatních známých a méně známých herců. Poetický název, jehož náplň však taková není. Realisticky vykreslená 50. léta ve mě budí beznaděj a bezpráví cokoli si myslet, natož svobodně se vyjádřit. ()
Kluci ukradli nám pravdu, kurvy, kde ta pravda je. Příběhově silný příběh podávající nezkreslenou stránku doby - za to si také film zasloužil dlouholeté trezorové ubytování. Pro mě jeden ze scénaristicky nejpovedenějších filmů historie filmu v ČR/CŠR ()
Místy poetický, místy docela drsný film... A být komunista, tak bych ho dal do trezoru i s Menzelem a Hrabalem! ()
Neuvěřitelně silný a lidský film o politických odsouzencích k práci na šrotišti, skládá se ze střípků jejich životů v neskutečně celistvý celek, který diváka nutí přemýšlet o situaci v padesátých letech v naší zemi. ()
Nemám moc Menzela rád jako člověka a přestože dokážu rozlišovat lidskou osobnost od jejího díla a oboje hodnotit nezávisle na sobě, nemívám rád ani některé Menzelovy filmy. Přes světlé chvilky Skřivánků (jsou to ty záběry, ve kterých je Hrušínský a naopak v nich nesmí figurovat Neckář) mě tenhle film moc nebavil a to může být taky proto, že mám zároveň averzi k Hrabalově tvorbě a rádobypoetický a jakobykultovní kecy jednotlivých postav mě otravovaly. No vážně by mě zajímalo, kdo je unesenej ze sáhodlouhých Bróďovo filosofických poznatků. Všeobecnou oblibu filmu si vysvětluju hysterií našich rodičů, kteří si na hercích jako je Neckář, Urbánková či Řehák ujížděli v 60. letech, všechny filmy s nimi viděli 100x a když se jeden bonusovej vynořil navíc po Sametový revoluci, začali kolem toho dělat hladovej povyk. ()
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
57. ročník Německého Berlinale odtajněn!
Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)