Zítra vstanu a opařím se čajem

Do posledního puntíku naprosto geniální film. Již od samého začátku a originálních titulků až po záverečnou neskutečně údernou pointu. Otec české sci-fi Josef Nesvatba sepsal geniální povídku, podle níž Miloš Macourek s Jindřichem Polákem sepsali vynikající scénář. Za zmíňku tvoří samozřejmě také výprava Theodora Pištěka, který si se vším do posledního puntíku vyhrál. Ať už je to technika, vodíková bomba, či zobrazení Hitlera a jeho mužů, proti tomuto nemůže říci žádný renomovaný technik a ani vojenský historik ani popel. Další kapitolou jsou herecké výkony. Petr Kostka podal svoji životní (dvoj, vlastně troj) roli. O tom bez debat. Rovněž Abbard v neodolatelném podání Jiřího Sováka je jedna z jeho nejlepších rolí. Evu hrála krásná Zuzana Ondrouchová, která bohužel o pár let později v mladém věku zemřela. František Vicena je spolu s Brunem Ganzem nejpřesvědčivějším představitelem Hitlera. Úžasná komediální sci-fi záležitost. Chlouba českého filmu. (13.10.2007)

Dozvuky českých komedií 60. let nalezneme v opravdu vtipné a pro někoho možná trochu zamotané sci-fi. Tři časové roviny se navzájem prolínají a vytváří tak kolotoč absurdního humoru. ,,Teď musím zastřelit sebe z minulosti, páč sotva uživím z jednoho platu sebe a ještě abych byl dvakrát..." Film začíná v nejmenovaném městě (podobně jako Agent W4C) a spěje k oblíbenému masakru - byť jen pěti lidí včetně prodavačky květin( ve Čtyřech vraždách to byla plná podzemní garáž a v Agentovi dokonce 200 mrtvol v bazénu). Ten okomentuje hl.hrdina: Naštěstí se nestalo nic horšího, zítra budou čilí jako rybičky...co zítra, ještě dnes! T.Pištěk si posteskl, že tu krásnou vodíkovou pumu, co pro ně vyrobil, místo aby ve filmu smontovali, hodili ji i s kufříkem do vody. Zato Hitlerův bunkr, kde je vše do puntíku historicky přesně, naštěstí ve filmu ponechali. (02.09.2010)

V podstatě taková normalizační sci-fi pohádka o tom, co pozitivního pro bezpečnostní orgány by mohlo přinést objevení techniky s létáním v času v prvních poválečních dekádách – chycení pozůstalých nacistů. :o) Objektivně ze strany soudruhů v 70. letech by to v reálu spíše bylo chytání nepřátel komunismu a diverzantů, kteří by stroj času jistě rádi využili k zabránění februárového převratu '48 ;o)) ... ale OK, autorům zde šlo v rámci politické linie hlavně o základní konflikt 2. světové války, přičemž příběh by se mohl odehrávat kromě ČSSR prakticky v spoustě jiných krajin a v jakékoliv poválečné etapě. V porovnání s obdobným Zabil jsem Einsteina, pánové není druhá československá cesta v čase do válečných časů tolik třesknutá a překombinovaná, i když do pocitů geniálního filmu mi zde stále cosi chybí. Nebo přebývá? Na dramatické pojetí až přílišného šaškování v jistých místech (třeba to groteskní ozelenění a dočasné zkamenění napadených nacistů po využití plynu), jako čistá parodie to v jiných momentech až dramaticky vázne. Navzdory spoustě různých zápletek (včetně milostního příběhu) film ale drží pohromadě díky skvělému scénáři, není problém se v složitém ději orientovat a postupně nabírá hned několik překvapivých point. Netypické obsazení Petra Kostky do dnes již legendární hlavní dvojrole neminulo zajímavým účinkem, zatímco ukecaný Menšík a uřvaný Sovák po x-té v té samé v poloze v další crazy / sci-fi komedii nepřínesli už nic nového. Jako celek ojedinělá filmová zábava s krásnou nadsázkou! ,,Já vím, že jsi Jan! Já jsem taky Jan. My jsme teď oba dva Jan! Já jsem ty, rozumíš!? Já jsem ty ze včerejška. Ty jsi dnešní Jan." ...a pokud jde o triky ohledně nadpozemských letů, režisér J. Polák exceluje i po necelých 15 let od slavné Ikarie XB-1 – v barevném vizuálu a s novou technikou. 75% (10.11.2018)

Vzhledem k tomu, že se jedná o cestování časem a to do minulosti ...dáme vůdci vodíkovou bombu... je úvodní obraz při titulcích, promítán pozpátku. V roce 1977 natočilo Filmové studio Barrandov ( Nositel řádu Vítězného února a řádu Práce ) skoro akční sci - fi se spoustou technických vymožeností. Třeba Bio likvidátor odpadu, prášky proti stárnutí, přenosný kapesní projektor...adt. K filmování si přizvou spoustu dobrých českých herců. Třeba Petra Kostku jako Honzu a Karla ( dvoj, tří až čtyř role ) Jiřího Sováka jako Klause Abarda ( Jest -li pak při natáčení filmu Zabil jsem Einsteina, pánové tušil jakou roli si zahraje asi o osm let později ? ) Vladimíra Menšíka jako Rolfa Krause nebo Vlastimila Brodského jako Ing. Bauera. Jediné letiště pro start lodí v čase se nachází v Praze ( Američani určitě blednou závistí ) a děj filmu se odehraje 8. prosince 1944, alespoň to tak z počátku vypadá. CITÁT : Adolf Hitler ( František Vicena ) - Himmelhergott !!! Takhle se přece nedá řídit světová válka !! Podařený snímek z velice dobře zvládnutou časovou smyčkou, který vás pobaví i po tak dlouhé době. Ve filmu si taky zahrál Jíří Lábus, zatím jenom pomocného technika a Zuzana Ondrouchová jako Eva. Hudbu k filmu dělal Karel Svoboda. (10.07.2010)

Práce s časovou smyčkou svádí k překombinovanosti a zvláště v novějších filmech se člověk často ztrácí v ději. Tady to ale funguje výborně, dějová linka je bez problémů sledovatelná - proč to šlo v 70. letech a nejde to dnes? Neotřepané téma, výborné triky a v neposlední řadě standardně skvělé herecké výkony. Jako vždy úžasná Marie Rosůlková, která z epizodní role dokáže vytěžit maximum (její překvapení, když se omylem ocitne ve Vůdcově hlavním stanu: "Jéé, Patri, podívej, to je Hitler!", nemá chybu). Ale asi mám osobní problém s Petrem Kostkou. Nepochybuji o jeho hereckých kvalitách, ale na můj vkus hraje vždy se stejnou rutinou a předvídatelností. Přestože mi úplně nesedí, nedokážu říct, jestli by dvojroli sourozenců Burešových někdo zahrál lépe. Co mě ale ruší, je moralizující závěr, který se objevuje i v jiných typově podobných filmech. Zasáhne Veřejná bezpečnost, zlo je potrestáno a všechno se vrací do poklidné socialistické reality. (15.11.2008)