Což takhle dát si špenát

Komedie, která mě neoslovuje dnes stejně jako před lety. Popravdě - při jejím sledování pokaždé cítím lehkou averzi, která nemá pranic společného se špenátem jako takovým, neboť proti proslavené krmi Pepka námořníka nemám žádné námitky. Nicméně navzdory bezesporu avantgardnímu scénáři nemám kladný vztah k maličko amatérskému režijnímu zpracování příběhu - jeho veselí působí nuceně a jeho protagonisté jsou tím pádem za trochu trapné tajtrlíky. Krom toho - zakončení nepokládám za příliš šťastné: Vůbec nejde o oba ústřední hrdiny, ale o to nevinné dítě, navždycky připravené cca o dvacet let života. P.S.: Jak to, že transformace dobytčete trvala několik málo vteřin, zatímco k proměně člověka bylo třeba mnoha hodin ? (18.06.2018)

Teď se divim, že jsem tento film ještě nehodnotil a to už jsem ho viděl několikrát..:) Předpokládám, že tento film už viděl téměř každý, tak nebudu psát žádný rozsáhlý komentář..:) Musím pochválit vynikající herecké výkony a skvělé obsazení do rolí... Škoda, že takové kapacity, profesionální herci nejsou stále a hlavně už vůbec né v této době..! Stále se mi to velice libí..:) Dávám pět hvězdiček, nic horšího si to nezaslouží!..:) (05.03.2007)

Továrna na sci-fi absolutno Václava Vorlíčka vyprodukovala v jedno období řadu nesmrtelných "pecek", a Špenát je nepochybně jednou z nich. Přesto mi přijde, že jeho ranější komediální tvorba má přece jen silnější náboj a víc energie. Pane vy jste vdova, Saxana. Dr. Mráček nebo Jessie, to je dokonalost sama. Ten Špenát už je drobátko vyčpělý recyklát úspěšného vzorce na zábavu, nicméně pořád zatraceně dobrý! 80% P.S. Fascinuje mne, že v roce 1977 je v Čechách zlodějina považovaná za běžný denní chléb už i ve science-fiction! (16.11.2014)

Zdejší výhrady ohledně komunistických reálií jsou samozřejmě totálně mimo (stejně jako v případě Císařova pekaře, Marečka a jiných skvělých českých filmů), ale pravdou je, že tenhle Vorlíčkův film už nedosahuje geniality Pane, vy jste vdova nebo některých bláznivých komedií Oldřicha Lipského. Ve srovnání s drtivou většinou českých filmů jde však stále o špičku, takže ani neuvažuji o hodnocení nižším než pět hvězd. (31.12.2005)

Tenhle film vnímám spíš jako zprávu o své době, než jako nadčasovou komedii. Tudíž nepřekvapí, že tam v podstatě každý druhý krade, aby si přilepšil, že kuřecí kung pao bylo něco vybraného/exotického, co si člověk mohl dát v nóbl hotelu (kde ale stejně tak vařili i obyčejného vrabce s knedlíkem), nebo že ústředním motivem, který uvede vše do pohybu, je snaha zlepšit dojivost krav (jejich "regenerací"), což je stejný motiv, který se objevil už 11 let před tím ve starším Vorlíčkově snímku Kdo chce zabít Jessii?, v němž šílená vědkyně vpraví krávě speciální roztok, aby jí upravila sen, v němž ji obtěžují ovádi, a tím jí zlepšila psychiku a dojivost (a dojivost krav se rovněž řeší ve Slunce, seno, jahody z r. 1983). A osobně mi ten macourkovský humor zas tak vtipný nepřijde, a někdy mi přijde i poněkud nucený, například i co se týká samotného názvu, protože ta replika číšníka nedává smysl -  jaksi "ústřední" složkou toho jídla je přece moravský vrabec, který se tradičně podává se špenátem a bramborovým knedlíkem, a každý normální Čech by si takové jídlo objednal slovy, že si dá "vrabce", a ten špenát (a knedlíky) by vůbec nezmiňoval, protože to je přece samozřejmé, a stejně tak číšník by to takto i nabídnul hostům - zda si nedají vrabce - ale filmový číšník zde místo toho pronese: "Což takhle dát si špenát?", a teprve PO vyvolání zájmu hostů (který je sám o sobě překvapivý, protože samotný špenát sám o sobě jen těžko tehdy mohl někoho tak zaujmout) dodá: "S bramborovými knedlíky a s vrabci samozřejmě", a ještě je to celé podbarveno napínavou hudbou, aby i ten poslední debil v publiku pochopil, že se jedná o zásadní dějový zvrat. A takových momentů je ten film plný - děj se kupříkladu nijak neobtěžuje vysvětlit, jaktože dětským (ale i těm seniorským na konci') verzím Lišky a Zemánka zůstaly dospělé hlasy (ale hlavně, že to působí komicky!), o trapném vtipu s "rozbitými" dveřmi na fotobuňku nemluvě, vydávat Somra se Zázvorkovou v parukách za Španěly působí jako špatný vtip, a takto by se v tom šlo pitvat asi ještě dlouho. Navíc jsem vždy nesnášel i tu příšerně ohranou Schelingerovu píseň, takže se asi nelze moc divit, že když jsem dostal chuť si to po letech osvěžit, byl jsem z toho spíš zklamaný. (20.11.2022)