Společnost mrtvých básníků

Spočiatku ma to slušne zaujalo a uznával som vysoké hodnotenie. Postarší film so zaujímavým prostredím internátnej školy s pomerne mladým Robinom Williamsom, u ktorého sú Dobrý Will Hunting a tento film priame dôkazy, že sa hodil aj mimo komédiu. Avšak po cca prvej polovice filmu to stratilo všetko kúzlo, keďže sa tam už nič zásadné nedialo, celkom sa upustilo od témy školy a okolo Spolku to išlo tiež iba tak letmo. Veci, ktoré sa tam riešli neboli nijako zásadné, ani spolu veľmi nesúviseli a mňa moc nezaujímali, ale niekoho to baviť môže. Plusové body hlavne za prvú polovicu, pár svetlých momentov z tej druhej a sympatického učiteľa :) 5/10 (Videné 22.9.2020, Originálne znenie) (26.09.2020)

Óó kapitáne, můj kapitáne! Závěrečná scéna, při které má člověk husí kůži. Ostatně tohle Peter Weir umí dost dobře. Jednak Vás nutí se zamyslet - především v dobách, kdy zvolat kapitáne, můj kapitáne může i bolet, a to vždy a jen jedince, který v tupé ovčí společnosti nebude mít nikdy zastání. Robin Williams jako vždy naprosto fantastický. (10.03.2022)

6.0/10 Agitka pre mladých aj (po)starších na obnovu záujmu o poéziu a básnikov (ale iba angloamerických, of course). Bohužiaľ, príliš ploché a schematické postavy + úplne predvídateľný dej ťahajú celý projekt k priemeru. Pre mňa mierne sklamanie... (07.01.2008)

Williamsa nemám rád ako človeka, ako herec je však veľmi fajn :-) (24.03.2008)

Filmy odohrávajúce sa v školských laviciach sú témou, ktorá nás takmer vždy dokáže zaujať a pobaviť.Robin Williams čoby mierne potrhnutý učiteľ je skvelý a dokazuje že podobné úlohy sú jeho parketou. Veľmi príjemným prekvapením je Robert Sean Leonard .S výnimkou sladko-horkého konca s ,,dojákovitým,, predstavením je film tým pravým receptom na oddych či úsmevoslzým pohladením. (13.12.2008)

Asi nejinspirativnější film co jsem v poslední době viděl. Výtečný Robin Williams v roli učitele, který se snaží ve svých studentech probudit individualitu, svobodné myšlení a rozhodování a hlavně lásku k životu. Jeho počínání se samozřejmě příliš nezamlouvá zkostnatělému konzervativnímu vedení školy a je jen otázkou času, kdy vše dopadne, tak jak musí. Pozitivní energie tohohle filmu je vážně velmi nakažlivá a pokud je nějaké rozhodnutí, z kterého máte obavy, tak ty se po shlédnutí rozplynou a zavládne ve vás pocit, že alespoň to nezkusit by byl hřích. Tak Carpe Diem. (04.06.2009)

Musím uznat objektivní klady filmu - Williams byl naprosto famózní a je jen škoda že neměl více prostoru. Finále filmu mě taky dostalo a celkově uznávám, že to bylo pěkně natočené. Jenže mé cynické já se při filmu buďto nudilo, nebo přímo smálo. Nedokážu pochopit 17leté teenagery, kteří se schází v jeskyni a recitují si básně. Nevěřil jsem tomu ani na moment. A hlavně ono pěkně zní to krásné a idealistické "zahoďte konformitu, vystupte ze stáda, buďte sví. Vykašlete se na kariéry, běžte za svými sny". Jenomže tohle je v reálném světě prostě totální blbost. Plus ta poezie... nevím nevím, nemám ji rád, nelíbí se mi, nebaví mě. Přijde mi to jako zbytečné plácání, motání se kolem příběhu. A pokud je film částečně založený na ni, částečně na něčem, čemu absolutně nevěřím a nesouhlasím s tím, nedokážu se u toho bavit. (13.08.2009)

Prekonano bylo me ocekavani nekolikanasobne a to o tak moc az jsem se tomu sam divil, opravdu to je velkolepy film a to nejen diky tomu, jak originalni tema bylo vybrano, ale predevsim diky tomu, jak to bylo natoceno a jaky herci byli vybrani, ikdyz az na Robina Williamse byli pro me neznami. Jsem rad, ze jsem si na tento film udelal cas a rozhodne jsem ho tim nepromarnil, ikdyz na takovyto snimek musi mit clovek asi naladu. (25.06.2010)

Och... áno, áno, áno. Skrátka kopa chalanov (pánov básnikov?), veľa poézie, romantiky, dáky ten prvý zážitok s whisky a učiteľ s nadhľadom... no nezaľúbte sa :) (18.07.2010)

Celým filmem až do konce mě provázela velká očekávání. Tak trochu jsem se nechala navnadit zdejšími komentáři, které se předhánějí v superlativech a chválách na Mrtvé básníky. Proto jsem každou minutu čekala na něco velkého a ohromujícího, nějaký zvrat, šok, prostě něco, byla jsem pořád ve střehu. Na jednu stranu to bylo dobře, protože jsem se ve svém natěšení nenudila. Na druhou stranu (nechci prozrazovat spoilery, takže asi úplně přesně neřeknu, co mám na mysli) mě výsledek mírně zklamal. Protože ono se to "něco velkého" nedostavilo. Jenže to je prostě těžké, když čekáte závodní Ferrari a dostanete jen Rolls Royce. (Slabší) čtyři hvězdičky dávám za to, že jsem se bavila a myslím, že kdo chce, tak si v tomto filmu určitě najde nějaké hezké, malé, univerzální a užitečné pravdy. Navíc poezie je krásná. Pátou hvězdičku ale nedám. Celý námět a téměř všechny roviny zápletky mi totiž přisly poněkud omšelé, nebo snad "již viděné". Předem odhadovat následující scény zde bylo na můj vkus až příliš jednoduché. (09.09.2010)

Jak daleko může dojít snaha rodičů narýsovat synovi život podle jejich představ. Velice působivé drama, které zanechá opravdu silný emotivní zážitek, ale na pět hvězd tomu přece jen něco chybělo. (28.02.2011)

Pro dramata ze školních škamen mám zkrátka slabost a pro Robina Williamse v roli nekonvenčních osvoboditelů utlačovaných (zde trochu jinak než v Králi Rybářovi) zrovna tak. Příběh o mládí, které si hledá vlastní cesty a svítí si přitom do neprobádaných temnot lucerničkou literatury, je moc fajn. Závěrem jen tři slova: Captain, my Captain. (27.10.2011)

Po tomto filmu člověk lituje, že neměl podobného učitele jako byl Keating a ještě víc nesnáší toho, kterého zažil on. Já díky své profesorce poezii nesnáším (a velmi se snažila, abych měla odpor k literatuře celkově), ale díky Dead poets society mám chuť si nějakou báseň přečíst. Film na nejedno zhlédnutí. (11.02.2012)

V rámci žánru veľmi silný film, ktorý drží nie len atmosféra a skvelý Robin Williams, ale aj réžia Petra Weira, ktorý z každého svojho filmu robí nezabudnuteľný zážitok. Škoda len, že film si ma nedokázal získať na sto percent a občas ma proste nebavil. 83% (24.04.2012)

Kapitáne, můj kapitáne... (18.08.2014)

Nejprve k tématu výuky literatury, kterého se film dotýká. Výuka literatury jako přehršel nic neříkajících jmen a rádoby zasvěcených pojednání o tom, jak to autor myslel a co chtěl svým dílem říct, která snaživí šprti s vážnou tváří učiteli papouškují při zkoušení – to je přístup, kterému říkám „nalévací“. Sám jsem jím prošel. Student si procvičí paměť, není-li naprostý blb, něco mu v hlavě uvízne, a pokud se dokope k ukázkám, může si udělat i vlastní názor na základě textu. Tento přístup na školách převládal celé 19. století a více než polovinu 20. století. Postupně se začaly ozývat hlasy, že je málo kreativní, málo empatický a zbytečně náročný, proto začal být nahrazován přístupem, kterému říkám „plkací“. Studenti si přečtou ukázku a do bezvědomí o ní diskutují. Role se změnily, studenti už se neučí rozbory od učených osob, ale sami dílo rozebírají. Ovšem jejich rozbory odpovídají jejich nule se blížícím znalostem. Netuší, kdy a kde vznikla Odyssea, dokáží však nad ukázkou půl hodiny plkat o pocitech hlavního hrdiny. To je skutečný příklad z francouzského školství! Správný přístup spočívá ve spojení faktů s diskuzí nad literárními ukázkami. Dále jen krátce o zbytku. Pokud někdo považuje za vrchol žití pozérskou četbu egocentrických básniček panteisty Whitmana v jeskyni při dýmce, ochotnické hraní divadla a boj za koedukaci – „abych si to už nemusel dělat rukou“ –, tak ho upřímně lituji. Zabije-li se kvůli zákazu divadlo hrát, mám jej za blázna. Výstižný komentář: kacaabba (07.12.2017)

Carpe diem pane kapitáne. (24.06.2019)

Jeden z najlepších filmov, čo sa týka vzbure proti protokolom, diktátu a celkovo riadenia. Plné hodnotenie však nedávam preto, lebo ma koniec nechal chladným. (21.04.2020)

Excelentny Williams so silnym zaverom. Naozaj skvele. (14.08.2003)

Čekat málo a dostat moc. Čekal sem hodně a dostal ještě víc. (03.10.2006)