Režie:
Věra JordánováScénář:
Josef BoučekKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Marta Vančurová, Jan Kačer, Radoslav Brzobohatý, Hana Kreihanslová, Jaroslava Adamová, Viola Zinková, Magdalena Reifová, Věra Petáková, Ladislav Kazda, Jiřina Petrovická, Hana Davidová (více)Epizody(4)
Obsahy(1)
Čtyřdílný miniseriál Jana Eyrová vznikl v roce 1972 podle stejnojmenného románu Charlotty Brontëové. Vypráví příběh dívky, která svým charakterem, statečností a vytrvalostí získává úctu i lásku lidí kolem sebe. Jana Eyrová je jeden z prvních moderních typů dívky nebo ženy v literatuře, citově bohaté a oduševnělé bytosti, která hrdě vystupuje proti pokrytectví, falši a dobovým předsudkům. Ryzí charakter, který sází na absolutní poctivost lidí, na jejich hodnocení podle vlastností a ne podle společenského postavení. Televizní zpracování je ale také vyprávěním o velké, osudové lásce. Režisérce Věře Jordánové se ve čtyřech částech televizního přepisu románu podařilo zachytit podmanivou atmosféru doby dostavníků, svíček v arkýřových oknech a krinolín. A Marta Vančurová se stala ideální představitelkou titulní role. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Tvorba sester Bronteových mě sice také dvakrát nezasáhla, ale pořád je to lepší než Jane Austen. Jednoznačně nejlepší z jejich (beru to dohromady) děl je pro mě právě Jana Eyrová a řekněme ... Větrná hůrka (i když...). Prvně jmenovaná čs. minisérie s Martou Vančurovou v hlavní roli je velmi zdařilá. ()
Ze zpracování, co kdy šla v TV, je to české nejlepší. Charismatický Kačer a překrásná Vančurová. Ještě, že je to černobílé, barva by ubrala atmosféře. ()
Nie, nie toto nebola Jana Eyrová. Ani to nemôžem považovať za jej podarenú modifikáciu. S knižnou predlohou to má spoločné asi len mená (aj to iba niektoré) a veľmi hrubý obrys deja. Najviac mi prekážalo poňatie hlavných postáv. Marta Vančúrová bola veľmi milá, veľmi dobrá a priveľmi pekná učiteľka, ale absolútne sa nehodila ani vzhľadom ani prejavom do úlohy Jany. Jan Kačer ako Edward Rochester bol o niečo lepší, ale taktiež to nebolo to pravé orechové. Keby som z hlavy vytesnila, že ide o adaptáciu slávneho románu, považovala by som to za celkom pekný romantický príbeh. Ale nemôžem prehliadnuť, že to vzniklo v roku 1972, no vyzerá to akoby to natáčali tak 30 - 40 rokov dozadu. Už to skrátka malo vyzerať inak. ()
Vůbec ne špatný pokus československé televize o anglickou klasiku s nádhernou hudbou Vadima Petrova a šílenou kvalitou obrazu, bez které by to ovšem už tak nějak nebylo ono. Pokaždé, když tohle zpracování vidím, mě ale zamrzí jedna věc – že si Radoslav Brzobohatý a Jan Kačer neprohodili role. Stačí, aby se St. John v seriálu objevil na pár minut, a hned pochopíte, kdo z těch dvou byl ve skutečnosti lepší herec. Brzobohatého charisma a ironický smysl pro humor, kterým obdařil svoji postavu, by se podle mě k roli Rochestera výborně hodil, zatímco Kačerův neměnný výraz i intonace a jako by chladné vystupování, tedy věci, které mě u něj po celou dobu příšerně štvaly, by se v roli pastora Riverse daly celkem dobře zúročit. No co už... I tak se na to ale vždycky ráda podívám. ()
sice byla Marta Vančurová na roli Jany příliš hezká, to ale nic nemění na tom, že ji hrála úžasně. a temná atmosféra byla taky dokonalá ()
Viděla jsem americké i britské zpracování tohoto námětu, ale tahle naše verze je, podle mého, ta nejlepší. Ač černobílé, tak atmosféra té doby je tu vypodobněna skvěle. A herecké výkony Kačera a Vančurové jsou už jen třešničkou na tomto seriálovém dortu. ()
Jana Eyrová je samo o sobě dílo, které mě nijak zvlášť neblaží a v černobílém podání to bylo o to více bolestné! ()
Marta Vančurová byla v tomhle seriálu okouzlující. ()
Takto rozsáhlá všeúrovňová devastace mé oblíbené knižní předlohy se nezapomíná. Zmlsaná nejnovější verzí od C. Fukunaga z roku 2011, která je téměř dokonalá a ze Zeffirelliho verze, jehož devizou je zas nejlepší představitelka Jane Eyre všech dob Charlotte Gainsburg, je mé zhnusení o to větší. Tak za prvé: Marta Vančurová že je ideální představitelkou titulní role? Jana Eyre byla všechno možné jen ne éterická křehoučká bytost jíž Marta evokuje a kterýžto prototyp - jako obvykle - hraje. V této klidné osůbce nevidím žádnou stopu vášně, žádnou stopu nekonvenčnosti a jisté vzpurnosti - to zvládla již zmiňovaná Charlotte Gainsburg s přehledem jediným pohledem (dokonce se mi to rýmuje:) ). Janu Kačerovi scénář zase předepsal roli rozjíveného šlechtického spratka, který je emočně na úrovni Adélky. Vášnivého svébytného Edvarda, který si hraje a považuje se za mnohem horšího člověka, než je (a o tom, že je dobrý žádná) a jehož úplně nezlomila ani bezvýchodně zoufalá situace, v něm tedy nepoznávám. Toliko k výtkám vůči ústřednímu duu. Dále absence Janina dětství, dialogů Rochester/Jana, téměř vynechání příběhu na Blatech (nehledě na to, že Radoslavu Brzobohatému opětovně scénář předepisuje totálně odlišnou postavu) - inu, mnoho z toho původního nezbývá. Jediné, co se mi na tomto seriálu líbilo, byla úvodní hudba a díky černobílému filmu depresivnější ladění, ale to je tak asi všechno. 10% ()
Ne,ne a ne. Tohle není Jana Eyrová, ale něco, co je jí podobné. U některých scén, které měly být vážné, jsem se opravdu nasmála. Kačera oslepili úplně? No, na to, že měl být pan Rochesrer slepý na jedno oko, vidět zbytkově na druhé, nemít jednu ruku a to, že Jana se u něho v pokoji jen otočí a vyběhne ven? To jako fakt? Ne a ne. A ostatně všichni herci byly tokoví, jak kdyby spolkli pravítko. Někde jsem četla, že to je Britštější, než kdyby to natočili sami angláni. Opravdu? Za mě určitě ne. U mě jasně vede verze z roku 2006 od Susanna White. ()
Oproti jiným filmovým zpracováním tohoto skvělého námětu, kdy Jana bývá často hrána nějakou romanticky krásnou herečkou, je Marta Vančurová skutečnou Janou Eyrovou - hezkou oduševnělostí a vnitřní krásou, než pohlednou tvářičkou. V její tváři se zračí utrpení z chmurného dětství, zralá , na takové mládí až nápadná životní zkušenost. Herečce role opravdu sedla. Knižní předloha je dlouhá, komplikovaná a řekla bych, že pro seriálovou formu jako stvořená - vždy jsem měla pocit okradení, při sledování jednodílných filmových verzí, že musely být dějove ořezané a vše se tam nevešlo. ()
Viděno dávno, ale "křehká" Marta Vančurová se nedá zapomenout!!! ()
Jan Kačer je na pana Rochestera moc hezký a příliš příjemný, Marta Vančurová na Janu také příliš hezká a trochu moc nad věcí a Hrádek u Nechanic není Thornfield, ale i tak je tohle dílko s omezeným rozpočtem i možnostmi filmařů i po čtyřiceti letech stále milé. ()
Anglická mentalita je jiná než česká. Proto bylo toto pojetí Jany Eyrové ryze české, a nedá se srovnávat s anglickými protějšky. Tvůrce se nechal klasickým dílem pouze inspirovat, a spoustu věcí si na příběhu upravil nebo pozměnil, jak se mu zachtělo. Jana Eyrová je jeden z mých nejoblíbenějších příběhů, a tak se nemohla ubránit rozladění, když se scénář moc odchýlil od předlohy, když herci nevypadali jak měli a neříkali co měli, zkrátka když to celé bylo moc "české". Nepovedlo se mi příliš odprostit se od knihy a jiných zpracování a brát to celé jako něco jedinečného. Ale proč bych měla? Když chce člověk zfilmovat takovou dokonalost, jako je Jana Eyrová, měl by se předlohou řídit, protože nic lepšího na tom příběhu stejně nevymyslí. Co se týká kamery, choreografie atd. musí se brát v úvahu rok,ve kterém se seriál natáčel (ale stejně jsem trochu trpěla, když Jana minutu zapalovala svíčky). Je to ještě takové nevyvinuté, ale přesto to má své kouzlo. Co jsem ovšem nepochopila je důvod, proč musí Kačer hrát slepého se zavřenýma očima! ()
Dal bych i pět hvězdiček, ale těch cca 6 let navíc Marty Vančurové oproti románovému věku Jany Eyrové je tady už na závadu. Pokoušel jsem se shlédnou i anglický stejnojmenný film, v něm tvůrci hlavní roli obsadili herečkou věkově na rozhraní puberty a dospělosti, to bylo sice věrohodnější, ale celkové zpracování se mi vůbec nelíbilo. Seriál prostě časově spadá ještě do období černobílé (rané nebo pozdně rané) televizní inscenační tvorby a v ní se tyhle věkové přešlapy vyskytovaly hojně. Ovšem oproti "študákovským" dvěma protektorátním filmům, v nichž septimány hráli už pokročilí třicátníci, je tohle ještě docela v pořádku..... ()
Snad nejkrásnější verze slavného díla (a že jich je požehnaně). Oba hlavní představitelé jsou uvěřitelní, právem se řadí k tv klasice. Silná slova, ale ještě silnější vypůjčené verše V. Huga (/=alterace, protože bylo řečeno při dvou příležitostech): Proč, nemáte-li mi co říci se držíte mne dál pod paží / držíval jste mne za paži Proč mámíte mě dál svou lící / vábil jste mne svojí lící Když dech i králům vyráží Proč, jestliže mě nechápete Mi vkládáte dlaň do dlaní / Jste vložil mou dlaň do vaší Pro jiného Váš úsměv kvete Za našich smutných setkání / Mně však jen hořkost přináší Proč, stojíme-li na rozcestí / Proč zdržel jste mne na rozcestí se dálé stýkat musíme / Když spolu stejně nesmíme Jste moje bolest, jste mé štěstí / Byl jste má bolest, i mé štěstí Váš pohled pálí v duši mé. (verše V. Huga, překlad Kopta) ()
Pro mě nejzdařilejší zpracování. Je taky první, které jsem viděla. A na Jana Kačera v roli Edwarda Rochestera jsem doposud nezapomněla. ()
Vskutku zdařilá adaptace klasického díla jedné ze sester Brönteových. Vzpomínám si, že když jsem sérii viděla poprvé, už jsem měla knihu přečtenou a mohla jsem tedy srovnávat nejen nakolik výsledné dílo odpovídá předloze, tak i (a to je čistě subjektivní), zda se mu podařilo dostát mým představám. Myslím, že tvůrcům se podařilo jak najít vhodné představitele hlavních rolí, tak vystihnout ponurou a neutěšenou atmosféru venkovského sídla. Z tohoto důvodu je pro mě toto zpracování atraktivní i po mnoha letech od jeho vzniku. ()
Krásné zpracování známé literární předlohy, tentokrát v komornějším prostředí. Ani roky mu neubírají nic na půvabu a citu, kterým je prodchnuto. Lepší než některé pozdější zahraniční adaptace. ()
Tak na uvod - Marta Vancurova mohla kludne konkurovat krasou, nehou a sarmom svetovemu vyberu hereciek. Toto nebola stratena investicia. Co tiez trochu vycitam, ze chybali epizody z detstva Jany, pretoze pri skoro 4 hodinach stopaze sa jeden diel mohol tomuto v klude venovat. V CSSR by bol mozny konkurz na detske herecky, ktore mohli smelo konkurovat hollywoodskym. Bol by prospel aj vacsi svih a menej molodramaticnosti. Vcelku velmi podarena inscenacia tak na tri hviezdicky a za Marticku davam minimalne jednu k tomu. Pre mna na urovni US produkcie s Wellsom a Fontainovou. (Mam to na jednej DVD ako digitalnu nahravku z televizie a minimalne raz rocne si to premietam) ()