Reklama

Reklama

VOD (1)

Epizody(4)

Obsahy(1)

Berlínský hacker a umělec objevili v 90. letech převratný pohled na svět. Teď o něj ale musí svést právní bitvu s gigantem jménem Google. (Netflix)

Videa (1)

Trailer

Recenze (38)

Script 

všechny recenze uživatele

V podobným zpracováním byl stvořený seriál Halt and Catch fire, jenže rozdíl mezi těmito seriály je ten, že Kód za miliardu dolarů je podle skutečných událostí. Nic méně princip je stejný. Poukázali na to, jakým nevinným způsobem vznikaly nápady na prostředky co již dnes běžně používáme, a pak je tu výsledek co se s tím nápadem pak stane. Už tato myšlenka není jen ve prospěch společnosti, ale ve prospěch zájmu vydělat a parazitovat na ostatních. Styl vyprávění mě potěšil, stejně tak jako výsledek. Kdo ještě neviděl, tak mohu pouze doporučit. Tenhle seriál by měl dostat daleko víc pozornosti než jakou má. :D ()

jedna_vrana 

všechny recenze uživatele

"Don't be Evil", ako firemný slogan pre spoločnosť Google vám spôsobí zimomriavky. Príbeh sa začína v 90-tych rokoch, v čase, keď ešte väčšina ľudí nemala osobný počítač a skupina nemeckých nadšencov pre programovanie a kreativitu vytvorí Terra Vision. Už to, že sa im nakoniec podarilo aplikáciu vytvoriť, bol napínavý príbeh. A potom, aj vďaka vlastnej naivite, sa ich skvelý nápad stal súčasťou balíka Google, ktorý poznáme ako Google Earth. Nepreskúmala som, či ponúknutý príbeh je stopercentne pravdivý, ale bol podaný tak vierohodne, že to ani neskôr nebudem robiť. Dvaja hlavní predstavitelia ma bavili, boli výborne obsadení aj vo svojej mladej, aj súčasnej verzii. Pozitívne hodnotím, že časť príbehu, v ktorej zohrávali úlohu právnici, bola zaujímavá aj v období pred súdom, aj počas neho. Vynikajúci nevypovedaný príbeh, odvážne natočený, ukazuje, ako ľahko vás môže niekto pripraviť o sny. ()

Reklama

verbal 

všechny recenze uživatele

Roztomilý exemplární retrovýlet do dob, kdy prodavači hoven a vynálezci nejšpinavějších, státem posvěcených kokotporátních intrik (sami sebe ve svých zpohádkařených autobiografiích velkohubě nazývající „pyjonýry pokroku“) začínali pokládat základy dnešního technofeudalismu. Masové zneužívání venture kapitálu nikoliv ve prospěch inovací, nýbrž budoucí monopolní kontroly virtuálního feuda, a to za pomoci klasické metody rychlého ekonomického růstu – „Co urveš, to urvi, co neurveš, to zkurvi“. Čili ty, co neměli finanční sílu bránit se proti korpostátní mašinérii rapidně rostoucího trhu bublin a zajíců v pytlích, prostě sprostě okradli, popřípadě nepřátelsky převzali, a výsledky jejich práce použili k vlastním výše popsaným účelům, nebo je jednoduše spláchli do hajzlu, protože byly natolik dobré a pokrokové, že by oslabily jejich záměry či akcie. Hovadům se ta píce prostě musí dávkovat, neboť příliš zlenivělý nebo rozmazlený dobytek pak odmítá jezdit se zdvižkama u Bezos(tyšného) či kopat rýhy pro optické kabely na infrastrukturu Velkého bratra. Ale naštěstí tu pořád máme 16. století v „kolébce lidstva“ a u hadrových hlav. Vlastníme monopolně téměř kompletní informační kanály, tak to stádo prostě převychováme a nuceně namixujeme v jednom šťastném multikuti chlévě se zaostalými necivilizovanými a nepřizpůsobivými kulturami, které snad ty žumpy pořád ještě budou ochotny hloubit, a máme nějakých 30 až 50 let, než to i ty dotáhnou na střední třídu loutek (pěstovaných pak jen na orgány), a to už vše zastanou roboti. Takže, zmrd z nejzmrdštějších, Velký bratr, monopolní lenní pán, nekonstituční a neregulovatelný virtuální monarcha, nejvyšší pasák blahoslavených a točitel světa, nepokrytě nyní kupčící s vašim soukromím, mentorující stádové debily výhradně ve prospěch svých obchodních zájmů, a po Snowdenově aféře vykonávající de fuckto privátní tajnou službu Spojených i jiných sráčů, tenkrát v souladu se standardními praktikami kolíkování zlatonosného teritoria, vyvražďování indiánů a s plnou podporou státní mašinérie ojebal pár německých technosmažek a levicových ufonů o jejich duševní vlastnictví. Jako ostatně i mnoho, mnoho jiných. Ty se dostaly z rauše až po dlouhých dvaceti letech a smahly vrchnost u soudu. A jak už to se stížnostmi poddaných vůči šlechtě chodí…  Každopádně je z toho veskrze zábavné házení hoven jednoho marxisticky světospásného mediálního kokotporátu (Netflus) po jiném marxisticky světospásném mediálním kokotporátu (Gookle), kdy jména jednotlivých pamrdů raději pozměnili, nicméně zlo pojmenovali pravým jménem (že by nějaké interní spory soudruhů se zjevně stejnými cíli o nadvládu nad ovcemi a trhem?), a svižně a zručně natočené retrosvědectví o těch „skvělých a tolik progresivních“ průkopnících virtuálního zlatokopectví a technologického zotročování za účelem stádové konformity unifikovaného spotřebitele. Házení hoven, ve kterém ovšem není moc ke komu přilnout. Na jedné straně totiž stojí dnes již patrně nezastavitelný nadstátní autokratický zloděj soukromí, maligně prorostlý do všech struktur, všeždímající technofeudál a Orwellova nejhorší noční můra, nasraně druhé přesně ta partička vyfetlých sqoterských Pirátu a moderních umělců, jejichž snem je proměnit Berlín, Německo i svět v jeden velký šťastný homotranschalifát. A už satanžel nejen snem. Takže v podstatě střet zájmů, ovšem silnější pes mrdá. () (méně) (více)

M.i.k.e 

všechny recenze uživatele

nenápadná,ale hodně povedená minisérie o tom jak partička nadšenců v čele s jedním vizionářem a jedním geniálním programátorem vytvořila v počítačovém pravěku to co dneska známe jako google Earth a pak přišel strýček google,na všechny se vykašlal a udělal z toho svůj "vynález".Billion Dollar Code je nejsilnější a nejzábavnější hned v první epizodě,která se věnuje právě tomu jak to celé vzniklo.Retro Berlín je super,hudba skvělá a zkrátka to má šmrnc.Potom co se přepne do "současnosti" a řeší se věci okolo soudu a v závěrečné epizodě už čistě jen soud to už taková bomba není,ale stále je to vysoký nadstandard.Ne vždy z toho sice bude divák nepolíbený počítačovou hatmatilkou moudrý,ale naštěstí toho není tolik a vše je následně vysvětleno tak aby to pobral i laik...80% ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Jedinou výtku mám k délce, stačily tři díly, jak už tady zmiňují další komentátoři. První část mě hodně chytla, druhá pak poněkud ztrácela dech a zase poslední díl, v soudní síni, byl přímo famózní. Střídavě mnou lomcovala naděje, střídavě jsem ji ztrácela a zmocňovaly se mě pochybnosti. Je dobře, že tvůrci natočili seriál na téma takovéhoto sporu a připomněli úsilí těch, co jim šlo o nadšení a dobro věci. Alespoň neupadnou tak úplně v zapomnění a třeba se z jejich chyb a omylů dokáže poučit někdo další. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (4)

  • Hlavní postavy příběhu, Juri Müller (Mišel Matičević) a Carsten Schlüter (Mark Waschke), představují ve skutečnosti čtyři osoby – Joachima Sautera, Pavls Mayera, Axela Schmidta a Gerda Grüneise. (NiaWolf)
  • V epizodě obhájce Googlu zmiňuje, že Google Earth je kompletně zadarmo a že na něm Google nikterak nevydělává. To ale není úplně pravda, protože Google licencoval placenou verzi Earth Pro s pokročilými funkcemi za 399 amerických dolarů ročně. Využívaly ji například televizní kanály při předpovědích počasí. (Vikmstr)
  • Ve skutečnosti ART+COM nepřišli o svůj patent kvůli sporu s Googlem, ale protože s podobným programem, nazvaným SRI TerraVision, přišel už Stanford Research Institute v roce 1994. (NiaWolf)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

31.12.2021

Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)

Reklama

Reklama