poster

Kráska dne

  • francouzský

    Belle de jour

  • italský

    Bella di giorno

  • slovenský

    Kráska dňa

    (festivalový název)
  • anglický

    Beautiful of the Day

  • anglický

    Belle de jour

Drama

Francie / Itálie, 1967, 101 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • NinadeL
    *****

    Patrně jediný Buñuelův film, který se mi opravdu líbil. Nyní čtu Kesselovu předlohu, jež u nás vyšla pod názvem Belladonna a vysloveně se kochám. A kupodivu si ani nepřeju, aby se v tomto případě Buñuel pokoušel o dobový film, protože v 60. letech by jen těžko dokázal realizovat uvěřitelná 20. léta. Takto dává smysl i ta strojená móda, ve které Deneuve vypadá, jakoby neustále chodila po přehlídkovém molu, což ideálně koresponduje s její postavou, jež jen minimálně vnímá skutečnou realitu, ve které existuje. Ty nečekané prostřihy na sny ve snech a obecně celé to téma prostituce pro upevnění romantické lásky, to dohromady tvoří velmi zdařilý korpus pro zajímavý divácký zážitek.(24.5.2017)

  • Deverant
    *****

    Manželství, ponížení a Sacher-Masoch. Ze Sacher-Masochova Severina von Kusiemski se stává krásná Séverine Serizy. Ta je stejně jako její mužský předobraz vlečena svou touhou po ponížení (na otázku proč to vlastně dělá odpovídá prostě "Já nevím. Nemohu si pomoci"), jež vyniká zvláště v kontrastu s jedním klientem podniku Madame Anais, slavným gynekologem, který chce mít nad svým ponížením dokonalou kontrolu, a v případě kdy není vše jak si představuje přechází z podřízenosti k rozkazům. Fascinující je i postava "libertina" Hussona ("Já narozdíl od vás mám své zásady.") ztvárněná Michelem Piccolim.(16.8.2007)

  • Maq
    *

    Pokládat tento film za společensko-kritický jen dokazuje, jak mělká a zničující byla hippícká kulturní revoluce. Šablonovité prkenné figury a doslova comicsový příběh mohou vyvolávat emoce jen v lidech charakterově nedospělých. Jejich zrovnoprávnění je právě ten výsledek, ke kterému celý ten ikonoklastický kravál mířil. --- Já to neodmítám z nesouhlasu, odmítám to coby blbé.(25.10.2011)

  • Adam Bernau
    *****

    Po zhlédnutí Krásky dne mám chuť Trierově Nymfomance odebrat nějakou tu hvězdičku. Tématická podobnost je markantní, rozdíl v hloubce vhledu, v úspornosti vyjádření i estetice provedení propastný. Navíc vidíme, že ačkoli si Buňuel velmi pozorně všímá zúčastněných mužů, jeho film je skutečně o titulní ženské hrdince, kdežto Trierova Nymfomanka je vlastně právě o těch okolních mužích (ani v jednom z obou filmů samozřejmě nejde o žádnou nymfomanii, alespoň ne ve smyslu diagnózy). V této souvislosti mi to nedá, abych se nepřiznal k dojmu vtažení (mužského) diváka do hry: Trier k tomu má zásadní mužskou postavu Seligmana, Buňuel nenápadnou zcela vedlejší postavu dcery hodné bordelové posluhovačky: archetypální "francouzská školačka", tak nevinná a nedotčená, tak půvabná, tak nezletilá, že musím s prof. Čepelkou konstatovat "nuda nuda šeď šeď". Co jsem to chtěl, jo: Oba filmy mají společnou i hru s různými vrstvami reality či fikce. Ale zatímco Trier si v Nymfomance pohrává s realitou pomocí "metasložky" díla, bez níž je onen film neúplný, Buňuelovi stačí zůstat v dílu samém, an prostě prokládá reálné výjevy představovými, aniž by považoval za nutné je od těch realistních odldělit, ba naopak záměrně nechává nakonec diváka v nejistotě, co z toho tedy je reálný děj. To není nějaký laciný efekt: Stejně jako kdysi v knihách Ladislava Klímy, jde i v totmo Buňuelově filmu o to, rozdíl mezi realitou a snovou fikcí zcela setřít, převést jejich dějové sekvence do jediné skutečnostní dimenze, a to nikoli pouze jako metodický prvek zvláštní poetiky nebo jako vzájemně se vysvětlující svébytné složky, nýbrž právě jako jednotnou skutečnost, která se děje a v níž platí jiné zákonitosti, než lineární dějová kauzalita. Ještě něco pojí tento film s Klímou: je to Marcel, prototyp fatálního bezohledného panovačného milence. Jak je u Klímy typické, jde i zde o šestákového banditu, vyvrhele střídavě bez prostředků, který ale v každém okamžiku ve vztahu ke světu absolutně dominuje a jehož vůle k činu a nesmlouvavému přivlastňování si toho, co chce, je exkluzivní. Na jeho postavě se pak nejlépe ukazuje, že film se snaží nějak nahlédnout, jaké možnosti a potřeby přístupu k mužství žena má (přičemž ale Marcel je právě jen jednou z mnoha rozličných vzájemně se svářejících poloh - nutno doplnit nejen manželem, ale zvláště tím nepříjemným obdivovatelem, jakož i různými klienty). Explicitní sexuální a mezipohlavní tématika ale nemusí být nutně vnímána jako jediná rovina významu. Způsob Buňuelovy práce umožňuje brát ji též jako model obecné niterné komplementarity gravitace a odporu, empedoklovské Lásky a Sváru, k čemuž je sexualita potýkající se s vlastní tabuizací obzvláště vhodným prostředkem. O tom, co Buňuel tímto filmem zamýšlel sdělit společnosti, nechci nic slyšet, proto z komentářů předně doporučuji janissku a Magyar. Subjektiv právem zpochybňuje Pohrobkovu tezi, sám se však prohřešuje vlastní nabídkou odpovědí na otázku, "co tím chtěl básník říci". Jestli vás to zajímá, čtěte, Subjektivovi to myslí lépe než mně. Já ale tentokrát rozhodně dávám přednost Aelitě (zvláště jejímu "překonání hranice "já-cizí""). Doporučeníhodná je též kubojova odpověď pro PX zde v diskusi. Jinak jsem zcela spokojen s autorovou údajnou odpovědí na otázku po významu závěrečné scény, uvedené zde v zajímavostech, které ostatně všechny stojí za přečtení.(6.8.2014)

  • Superpero
    ****

    Za dobrotu na žebrotu. Chudák manžel, byl to megadobrák a koupil to teda monumentálně. Přitom stačilo, aby se domluvili a on jí sem tam dal pořádně do těla, nebo jí seřezal. Mno nic film je to dobrý. Ve své době asi i dost skandální a erotický. Catherine Denevue je vkusná a krásná. Miluju tu módu šedesátých let. Celý ten její vztah s manželem mi byl vlastně jedno, jen mě bavilo koukat na tu bordelovou linii a na její komický sexuální fantazie (neříkejte, že jste se nesmáli když je tam přivázaná a chlápek na ní hází hnůj a nadává jí). Akorát si myslím, že od dvou do pěti by do toho bordelu moc klientů nepřišlo.(14.1.2011)

  • - Výklad děje zůstává na divákovi. Utajen je také obsah krabičky, kterou asijský zákazník přinese do nevěstince, otevře před děvčaty a ta s výkřiky hrůzy odmítají. Séverine (Catherine Deneuve) však reaguje jinak. Tato krátká scéna rozdráždila představivost miliónů diváků, zejména žen. Na jejich otázky, co bylo uvnitř, reagoval tvůrce slovy: "Cokoli chcete." [Zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)

  • - Podle Julie Jonesové, studentky Buñuelova díla, prý sám režisér jednou říkal, že si není jistý, jak závěr filmu interpretovat. (JayZak)

  • - Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Josepha Kessela. (Hans.)