Reklama

Reklama

Kráska dne

  • Francie Belle de jour (více)
Trailer

Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize a řadící se k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy - oddané manželky i rafinovanou děvky - se Buñuel opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Séverine žije v ohleduplném, zjevně však neuspokojivém manželském vztahu s bohatým chirurgem Pierrem. Od rodinného přítele se dozví o existenci luxusního nevěstince, do něhož začne každý den odpoledne potají docházet, aby zde poskytovala pod pseudonymem "Belle de jour" sexuální služby. Buñuel vedle sebe bez přechodu klade útržky snů, představ a reality a tak bez velkých technických prostředků dosahuje surrealistického účinku svého filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (155)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Kostra filmu vychází z románu Josepha Kessela z roku 1928. Opravdu jenom kostra a jména. Tento film je ale o něčem úplně jiném. Luis Buñuel útočí s gustem, požitkem a bez milosti na další svátost, jíž měl za pouhou instituci - na manželství, které podle něj nedokáže plnit svou roli a Séverine se ke svému manželovi může přiblíž pouze pomocí nevěry a vymanění, odpoutání, osvobození či jenom "vyvětrání"(?) své bohaté sexulity. Samozřejmě se ale nejedná o nic laciného, nýbrž o vrstevnatý, mnohoznačný, inteligentní a analytický pohled do duše vznešené kurvy z nutnosti ducha - kurva - toť žena - toť nic špatného. Alespoň takhle to snad myslel Buñuel. Nesouhlasím, zdráhám se souhlasit, bojím se souhlasit! ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Spiklenci slasti Luise Buñuela. Jan Švankmajer je ale dokázal natočit líp... Zajímavé také je, jak se Buñuel snaží vystupovat proti společenským konvencím, ale dobový úzus mu nedovolí v takhle vyhraněně otevřeném snímku ukázat byť jediné ženské ňadro, vše končí u dámského spodního prádla či odhalených ženských zad... ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

No nádhera, teda až na ty sny, to si tvůrci mohli odpustit.... i když vlastně ne, pomáhali dokreslovat myšlenky hlavní hrdinky. A propo hlavní hrdinka, to je dálší nádhera, první dáma francouzského filmu madame Catherine Deneuve je naprostá a totální kráska dne, pro mě teda i následující noci, protože opravdu do ní se nejde nezamilovat. Žádný film mě neukazál tak upřimně intimní stránku ženské osbnosti jako Kráska dne a velkou zásluhu na tom má právě Catherine, protože ona se na tuhle roli hodila i po fyzické stránce, teď nemyslím její půvab, ale celek, protože díky své postavě působí hrozně křehce a zranitelně a to jen zvýrazňuje její vnitřní utrpení a rozpolcenost. Vynikajcí biják. Je jen škoda, že ČT nezopakuje svůj hodně dávný tah, kdy každý čtvrtek po dobu snad dvou měsíců dávali jednu "buňělovku" za druhou, tenkrát jsem byl ještě příliš mlád než aby do mě jeho filmy dokázaly vstoupit s takovou silou jako právě včera Kráska dne. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Za dobrotu na žebrotu. Chudák manžel, byl to megadobrák a koupil to teda monumentálně. Přitom stačilo, aby se domluvili a on jí sem tam dal pořádně do těla, nebo jí seřezal. Mno nic film je to dobrý. Ve své době asi i dost skandální a erotický. Catherine Denevue je vkusná a krásná. Miluju tu módu šedesátých let. Celý ten její vztah s manželem mi byl vlastně jedno, jen mě bavilo koukat na tu bordelovou linii a na její komický sexuální fantazie (neříkejte, že jste se nesmáli když je tam přivázaná a chlápek na ní hází hnůj a nadává jí). Akorát si myslím, že od dvou do pěti by do toho bordelu moc klientů nepřišlo. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Buñuel a Carrière se se svým druhým společným počinem neohroženě vydali na tehdy ještě málo probádané území temného kontinentu. Jejich případová studie tématu ženského masochismu vyniká seriózností přístupu a mírou projeveného pochopení pro hrdinku. Vykreslení Séverine, navenek spořádané a milující manželky, ve skutečnosti ženy toužící osvobodit svou sexualitu nikoli jen ve fantaziích, zapadá mezi ostatní Buñuelovy portréty buržoazní přetvářky, není ovšem jízlivé. Nedostatek představivosti jako hlavní znak buržoazní zkostnatělosti pro protagonistku neplatí – dokáže snít a tím se i odpoutat od role, pro kterou byla předurčena. Ironie tkví teprve ve faktu, že v manželství i v sexuálním životě touží po tomtéž, po submisivitě. Ve všech jejích denních snech je ona tou spoutanou, nikoli spoutávající (tedy dominou). Klíč k osvobození pro ni představuje bytostně surrealistické překonání hranice mezi světem imaginárního a reálného. Obojí musí v polosnovém závěru nutně splynout. Přes nebývalou serióznost přístupu, jako explikativní materiál prý Krásku dne na přednáškách pouštěl samotný Lacan, netrpí film akademickou strnulostí. Buñuel zůstává věrný svému úspornému stylu, s fetišistickými záběry nohou, promyšleně volenými barvami a rozmístěnými objekty. A samozřejmě s drobnými zlomyslnostmi na diváka (není nám prozrazeno, co se nachází v černé krabičce, zato jsme skrze postavu Séverine upozorněni na vlastní voyerismus). Odvážný snímek o tom, po čem ženy skutečně touží, je dodnes působivý nejen jako ukázka mladé krásy Catherine Deneuve a vrcholné práce Yvese Saint Laurenta. 85% Zajímavé komentáře: Subjektiv, FlyBoy, Alister ()

Galerie (51)

Zajímavosti (8)

  • Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Josepha Kessela. (Hans.)
  • Režisér si jako obvykle u svých děl na producentech vymínil, že mu do realizace nebudou zasahovat. Méně však zmohl proti katolické cenzuře: musela být vypuštěna scéna mše, sloužené pod kopie Grünewaldova Krista (obrazu proslulého svým naturalistickým spodobněním zmučeného těla). [Zdroj: FNŘ] (hippyman)
  • Výklad děje zůstává na divákovi. Utajen je také obsah krabičky, kterou asijský zákazník přinese do nevěstince, otevře před děvčaty a ta s výkřiky hrůzy odmítají. Séverine (Catherine Deneuve) však reaguje jinak. Tato krátká scéna rozdráždila představivost miliónů diváků, zejména žen. Na jejich otázky, co bylo uvnitř, reagoval tvůrce slovy: "Cokoli chcete." [Zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)

Reklama

Reklama