Žiješ jenom dvakrát

Už vím odkud vzešel Austin Powers :) Ale upřímně tohle je celkově vydařená Bondovka, která mi ukázala Seana ve formě a po většinu filmu mě mimořádně bavila. Trošku zvolnění přišlo při přeměně Bonda na Japonce. Ale nasazené tempo šlo jen těžko udržet po celou dobu. Donald Pleasence si zasloužil mnohem více prostoru. 65% (01.05.2010)

Bond 5 Z Conneryho bondovek je tato jedna z těch slabších, avšak stále lepší jako Diamanty jsou věčné nebo "nebondovka" Nikdy neříkej nikdy. Přesto však nedosahuje kvalit jako Thunderball (kterou považuji za 3. nejslabší z Conneryho období) či Goldfinger, Dr. No a From Russia With Love. Na škodu tu trochu je fakt, že 007 je téměř celý film pouze v Japonsku a u vesmírných záběrů je velmi patrný zub času. Pochválit však lze megalomanský plán arcipadoucha Blofelda, který se konečně ukáže v celé své kráse, výbornou hudbu a akční scény, zejména velkolepé finále v kráteru sopky. Potěší rovněž použité záběry s Janem Werichem, kdy můžeme vidět jeho vlasy ve scénách, kde sedí Blofeld v křesle a je zabírán zezadu. Objektivně 4*, ale z úcty k tradici a starému bondovskému feelingu dávám o jednu víc. (27.12.2009)

Jsou to slabé 4 hvězdičky, přece jen ty triky s raketami á la Karel Zeman, kdy jsem čekal, odkud se vynoří Baron Prášil na raketě poháněné nafouknutými balónky, ty byly strašné. Nedodržování nějakých fyzikálních zákonů, start rakety z podzemního sila, aniž by roztavil oheň z trysek všechno okolo... brrr. Ale pak je tu scénář Roalda Dahla, který se nezapře, ty satirické hlášky a narážky jsou skvělé, a že byl i Dahl starý prasák, tak si tady užil i dvojsmyslů. Tento Bond se netradičně odehrává jen v Japonsku (žádná další změna lokací), a pravda, vypadá spíše jako reklamní leták na to, co Japonsko může nabídnout, včetně pár kulturních ponaučení včetně toho, jak vypadá svatba či pohřeb. Také se zdá, že Japonky zde běhají jen v kalhotkách, i když jdou do hor. Ale jinak příběh má smysl, Donald Pleasance je dobrý záporák, akce je sice poslabší, ale je jí dost (a je pravda, že Bond má tentokrát často jen kus štěstí, než by předvedl nějaké své umění), a dokonce je zde krásná Karin Dor, známá spíše z mayovek. Musím si to pustit ještě jednou, abych pochytal ty multikulturní narážky a vtípky. Třeba ta japonská Tygrova obdoba vychytávek od Q je velmi veselá. Nebo to štengrování mezi USA a Ruskem, z něhož si dělají Britové legraci. Případně převedení tradiční scény u M na ponorku, místo házení klobouku házení námořnické čepice... (04.07.2016)

Akční bondovka jak má být. Opět máma tu čest vidět nejlepší bondovský charakter Seana Conneryho, kterému nesmírně sluší rvačky (v mini-helikoptéře je poněkud směšný). Ale co se týče kaskadérských kousků, různých šílených vynálezů od Q a podlých záporáků, v Žiješ jenom dvakrát to není to pravé ořechové. (19.10.2005)

"My mrtvoly máme na všechno dost času." Protřepaný a nemíchaný agent 007 nám zemřel, oživnul a ještě se "civilizovaně" vykoupal s Japonkami. Mně se na tom nejvíc líbilo, že ve studený válce USA s CCCP čekala Velká Británie uvážlivě na důkazy o něčí vině a to je proti současnosti výraznej rozdíl. Jinak mě samozřejmě pobavily hračky pana Q, z nichž si zabírám plně vyzbrojenej vrtulník, kterej se vejde do čtyř kufrů. Taky Japonci byli skvělí, když si nedokázali nevšimnout kosmických lodí vylétajících ze sopky. Patrně to v šedesátých letech bylo běžný. Co však nebylo v té době běžný, tak to bylo kreativní vizionářství, který muselo vyrážet divákům dech. Dneska je spíš k smíchu, ale na mě to stále působilo skvěle. (11.04.2018)