Mumínci

Mumínci sú veľmi netradičný animovaný seriál nielen pre deti, čomu zodpovedá aj jeho vlažné divácke prijatie. Je to však vskutku famózny popkultúrny počin. Prvá kniha o mumínkoch bola napísaná už v roku 1945 a existuje aj mnoho filmových spracovaní, avšak až táto fínsko-japonská verzia z roku 1990 odštartovala takzvaný moominboom (vo Fínsku dokonca existuje obdoba Disneylandu - Moomin World), ktorý široko preslávil najkladnejšiu verziu severských trolov. Seriálu sa pomerne verne darí vystihnúť atmosféru z kníh Tove Janssonovej. Najfascinujúcejšie na celom univerze Mumínkov je obrovské defilé viac či menej vyskytujúcich sa postáv, ktoré bravúrnym spôsobom personifikujú ľudské vlastnosti a úchylky. Seriál sa vymyká konvenciám tvorby pre deti práve budovaním postáv, medzi ktorými nie sú len kladní moralizujúci a príkladní hrdinovia a na druhej strane zlí hriešni záporáci, ktorí prídu nakoniec k náprave. Všetky postavy sú silné individuality, niekedy antihrdinovia a zdanliví záporáci či dokonca monštrá sú vo svojej činnosti motivovaní neovládateľnými túžbami. Zlomyseľné charaktery ako napríklad Majka alebo Stinky by boli v iných rozprávkach jasne odsúdené ako nevhodné k identifikácii, v Mumínkoch si ich však zamilujete, fandíte im a chápete ich konanie. Postavy sa delia na samotných mumínkov, zvieracie stvorenia, rozprávkové bytosti a ľudí. Ich hierarchizácia a vzájomné prepojenie by stálo za samostatnú analýzu. Žánrovo seriál prechádza ako správna všežravá popkultúra od dobrodružstva, cez lovestory, rodinnú komédiu, mysteriózny triler, sci-fi až k hororu. Nechýbajú tu postavy ako napríklad Komisár či mimozemšťania. Seriálu svedčí aj japonský štýl animácie, ktorá v kombinácii s komickými ruchmi a poetickou hudbou výborne vystihuje atmosféru čarovného údolia mumínkov. Čo môže veľa ľudí odradiť je miestami pomalé tempo, dobrodružnú rodinnú atmosféru striedajúce zádumčivé a temné nálady a množstvo introvertných, často ťažko uchopiteľných či dokonca filozofujúcich postáv, ktoré by nikto v kreslenej rozprávke neočakával. (07.11.2013)

Na to, že jsou mumínci animákem pro děti, mají poněkud prazvláštní a pochmurnou atmosféru, někdy až hororovou. Z některých dílů mě doslova mrazilo. Ani dnes nevím, co tuto podivnou pochmurnost tvořilo, snad ta prosáklost Skandinávií, či ten život v odlehlém majáku někdě u moře a blízko lesů. Jedno mumínkům upřít nejde - originalita. (30.04.2014)

Jako malá jsem milovala Mumínky... hlavně Šňupálka... je to úplně jiná animovaná pohádka... I když jako knížka jsou mnohem lepší... originální pohádka... Navíc postavičky jsou vážně roztomilé a pěkně nakreslené... český dabing se mi také moc líbil, což není zrovna obvyklé... 85% :) A to jen proto, že knížka.. je prostě knížka! (03.03.2011)

Jak já tu pohádku nesnášela! Už jenom proto, že to miloval bratr a mě pokaždé přepnul Gumídky. Od té doby mám na tuto pohádku averzi a jediný kdo mě celou tu dobu straší je Majka (holčička se špičatým kloboukem a špičatým nosem - popravdě nechápu proč se mi zapsala takhle do paměti, když žádný klobouk neměla). Nehledě na to, že to ve mě vyvolávalo pořádně psycho :D (31.10.2015)

Velice šikovně povedený seriál o zvláštních postavičkách. Jak jsem byl malý, tak to dávali v kouzelné školce. V jednom díle se objevila nějaká strašlivá příšera a já měl dost. Jsem rád, že to znova opakují v Neděli ráno. A celkově je to takové tajuplné. Nejoblíbenější postavička: Šňupálek.90% (28.03.2007)