Metoda Markovič: Hojer

První třetina roku nám přináší velké krimi zjevení v podobě zaítm nejlepšího VOYO počinu, a od Případů 1. oddělení dost možná nejlepšího seriálu na našem území. Metoda Markovič potvrzuje talent režiséra Pavla Soukupa, zatím na domácí půdě akademiky opomíjeného (což snad už toto můsí změnit), a do širšího povědomí dostává herecký talent Petra Lněnička a Petra Uhlíka, jejichž nominace na domácí ceny musí být takžéž povinností. Po delší době tak vidíme na našem území kriminálku zaměřující se na jeden případ, která jde více do hloubky a zároveň umí precizně vykreslit charaktery a jejich vzájemné vztahy, a v rámci dialogů strčí do kapsy mnohonásobně dražší zahraniční produkce (souběžně běžící Temný případ...). Opravdu bych se nebál Markoviče nabízet na velké VOD služby, aby si ho všimli i v zahraničí, protože tohle je něco, co má šanci zaujmout i za hranicema. (07.03.2024)

Ak budem brať do úvahy len nekomediálne seriály, tak sa Metoda Markovič: Hojer jednoznačne vyšvihla do TOP 5 ČR. A o pomyselný vrchol súperí so seriálmi Bez vědomí (2019), Rédl (2018) a predovšetkým Pustina (2016). Filmy, seriály, dokumenty, podcasty o sériových vrahoch sú vo svete dlhodobo hitom. Konečne môžeme ochutnať trochu toho tunajšieho mäsa, a to v európskej kvalite. To čo predviedol Petr Uhlík malo naozaj oscarové rozmery. Jeho vtelenie sa do Hojera nemalo absolútne žiadnu chybu. Veril som mu jeho jednoduchosť, túžbu zavďačiť sa, jeho chvástačstvo, oplzlosť a tie blikance, kedy naplno presiakla jeho bezcitnosť. Grimasy, hlas, držanie tela...radím medzi absolútne najlepšie herecké výkony v histórii ČR filmov/seriálov. A aby toho nebolo málo, tak mal k sebe Petra Lněničku, ktorý ide v stopách majora Kalaše (Rudolf Hrušínský), teda kľudná, rozvážna, inteligentná sila na tej správne strane morálky. Ďalším príjemným prekvapením bol Vojtěch Kotek, ktorý si pre seba na malom priestore ukradol každú scénu. Prečo som teda nedal plný počet *? Vadil mi Adam Mišík a hlavne pričasté odbočovanie do nevražedných súvislostí. Nepotreboval som spoznať rodinné zázemie Markoviče až tak podrobne. Obišiel by som sa bez riešení súkromných problémov jednotlivých policajtov. Ak by ste mali za rok vidieť len jeden český seriál, tak voľbu máte jasnú hneď z kraja roku. (02.03.2024)

To že Petr Lněnička je prvotřídní dabér už víme, ale že umí zandat přesvědčivě hlavní roli v hraném seriálu? S Petrem Uhlíkem si oba zaslouží všechna ta kladná hodnocení, to oni jsou tím hlavním důvodem, proč má tato minisérie tak skvělé ohlasy. Zmínit musím i skvělou kameru, kulisy, ale i vedlejší postavy, především v posledním díle bravurního Vojtu Kotka. Menší problém shledávám v počtu epizod, kterých mohlo být méně, nebo alespoň osekané o pár zbytečnějších a zdlouhavějších scén. Myslím že by této minisérii slušely spíše 4 epizody místo současných šesti, bylo by to ještě více údernější. I přes to si troufám tvrdit, že takto se mají tvořit detektivní seriály, tak by nebylo od věci něco takového pouštět i do televize, a ne jen na "vojo". (28.08.2024)

Já se k davovému nadšení úplně přidat nemůžu, ale dobré to bylo. První díl mě teda minul účinkem a ke druhému jsem se dostala zase až asi po 14ti dnech docela s nechutí. Od třetího dílu si mě to už celkem udrželo, ale chyběl mi tam nějaký dějový spád nebo trochu svižnější jízda. Všechno se tu děje tak nějak mimochodem, je to takový moc lážo plážo a nemá to v sobě žádné napětí. Spíš jsem to prostě jen sledovala bez nějakých velkých emocí. Lněnička a Uhlík nepopiratělně nejlepší prvek seriálu, ale Mišík a Kotek se mi tam třeba moc nehodili. Občas to mělo takový moc nova feel a co mi vadilo nejvíc byla asi spíš ta realita toho, že tam s tím Hojerem fakt zacházeli jak s kamarádem, který moc rozumu nepobral a ve finále mi ho ještě mohlo bejt třeba líto, ne? (25.04.2024)

Mezi mými známými má tento seriálový "pošmak" image snad nejlepšího českého seriálu vůbec. Neodolala jsem tedy a zakousla se do něj: první 2 díly nic moc, až jsem se divila, co jim na tom připadalo tak vynikajícího. Druhá půlka byla podle mých neskromných a subjektivních měřítek už podařená velmi. Co se týče herectví, tak Uhlík, Lněnička i Kotek jistě překonali sami sebe. (24.05.2024)