Sibirskij cirjulnik
Le Barbier de Sibérie
Il barbiere di Siberia
Barbier sibírsky
Režie:
Nikita MichalkovKamera:
Pavel Timofejevič LebeševHudba:
Eduard Nikolajevič ArtěmjevHrají:
Julia Ormond, Richard Harris, Oleg Meňšikov, Alexej Petrenko, Marina Nějolova, Vladimir Iljin, Daniel Olbrychski, Marat Bašarov, Anna Michalkova (více)Obsahy(1)
1905: Matka píše svému synovi, který je kadetem na proslulé americké vojenské akademii ve West Pointu. Jak mu vypráví svůj příběh, odhaluje dlouho skrývané tajemství jeho narození. 1885: Mladá Američanka Jane Callahanová cestuje do Ruska. Během své cesty do tohoto nového světa sdílí kupé se skupinou mladých divokých kadetů. Mezi nimi je i Andrej Tolstoj, elegantní a vášnivý mladý muž. Jane zjistí, že oba sdílejí stejnou lásku k hudbě a kadet se do této krásné a nezvyklé cizinky bláznivě zamiluje. Na moskevském nádraží očekává Jane Douglas McCracken, excentrický vynálezce, který se snaží získat podporu velkovévody, aby mohl prodat Rusku svůj výtvor: obrovský stroj na kácení stromů. Aby dosáhl svého cíle, představuje McCracken Jane jako svou dceru. Její rolí je obměkčit úředníky a okouzlit všechny McCrackenovy potenciální zákazníky. Jane by se ráda znovu setkala s hezkým mladým kadetem Tolstým, a tak ho navštěvuje ve vojenské akademii. Tam je představena generálu Radlovovi, muži, kterého má na přání McCrackena svést. Jane brzy poněkud nemotorného Radlovova okouzlí. Ten požádá kadeta Tolstého, jehož city k Jane zcela ignoruje, aby ho doprovodil k McCrackenovi, kde hodlá požádat o Janinu ruku. Mladý muž, přemožen svými emocemi a láskou, nemůže při generálově návrhu déle tajit své vlastní city k Jane. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (130)
Přesně ... pompézní. To je asi tak vše. ___ Speciálně pro natáčení filmu na žádost Michalkova bylo vypnuto vnitřní osvětlení kremelských hvězd. Před tím se to stalo jen jednou - na začátku Velké vlastenecké války (sovětsko-německé války 1941-1945). ___ Mimochodem otec Michalkova Sergej Michalkov je autorem dvou verzí textu hymny Sovětského Svazu a posléze hymny Ruska. ()
Ruská milostná epika jak se sluší a patří, sladkobolná, plná nadhledu, absurdity, plná lidskosti. Pokud ji něco z mého pohledu kazí, pak snad jen příliš rozmáchlá Michalkovova režie, která se místy až příliš nechává unést šíří příběhu... ano a pak snad ještě až příliš "západní" hlas vypravěčky, který do jinak velmi přirozeného stylu vyprávění vnáší až mnoho zbytečné melodramatičnosti. Nicméně výkony Julie Ormond i Olega Menšikova jsou velkolepé, hudba překrásná, humorná místa neodolatelně ruská a celá ta lovestory sympaticky uvěřitelná. Naposledy jsem tak skvělý romantický film baštil, tuším, u Doktora Živaga. ()
Za poctu Michalkovovi považujem to, že som vydržal jeho výtvor sledovať celú hodinu. Potom sa to už nedalo. Opäť ma sklamalo väčšinové hodnotenie, pretože cez idiotské stvárnenie ruského prostredia a správania som sa nedokázal preniesť. Považujem film za víťazstvo západných producentov nad Michalkovom. ()
Krásný film, který jednak ukáže, že deportace na Sibiř nebyly sovětským výdobytkem (ostatně stejně jako koncentrační tábory nebyly vynálezem nacistů), jednak vykreslí ruskou mentalitu jako doposud žádný z filmů, co jsem viděl. Tak jako se v této povaze mísí klukovská rozpustilost s až sebedestruktivním smyslem pro čest, střídá Michalkov dramatické pasáže s těmi humornými až téměř absurdními (vedlejší americká dějová linie, točící se kolem Mozarta a plynové masky). Mimořádný film plný nezapomenutelných okamžiků (tanec na navoskovaných parketách, bitka na jezeře, generálovo alkoholové vyhození z kopýtka a následná léčba kocoviny nebo samotná jízda Lazebníka sibiřského). ()
Na první pohled jsem se zalekla pomalejšího začátku a tím pádem hrozící nekonečné stopáže. Ale postupně odkrývající se zápletka mě úplně pohltila a poslední půlhodina utvoří naprosto úžasný celek s tak silným příběhem lásky, že ačkoliv je prostý a již tolikrát viděný v jiných podobách, dokáže v Lazebníkovi nabýt úplně jiných rozměrů. 5.2.2007 ()
Galerie (50)
Zajímavosti (15)
- Speciálně pro natáčení filmu na žádost režiséra Nikity Michalkova bylo vypnuto vnitřní osvětlení kremelských hvězd. Před tím se to stalo jen jednou, a to na začátku Velké vlastenecké války v letech 1941-1945. (Aelita)
- Záběry amerického letního vojenského výcvikového tábora byly pořízeny v Česku a také v Portugalsku na mysu Roca. (Aelita)
- První vojenské využití bojového plynu mělo na svědomí Německo v roce 1915. První plynové masky začaly vznikat až jako reakce na tuto novou zbraň. Proto neměla a ani mít nemohla americká armáda v roce 1905 plynovou masku a už vůbec ne celoobličejovou. (m.xFuck)
Reklama