All Quiet on the Western Front
Na Západe nič nového
Režie:
Delbert MannScénář:
Paul MonashKamera:
John CoquillonHudba:
Allyn FergusonHrají:
Richard Thomas, Ernest Borgnine, Donald Pleasence, Ian Holm, Patricia Neal, Ewan Stewart, Tomáš Juřička, David Bradley, Drahomíra Fialková, Kateřina Lírová (více)Obsahy(1)
V roce 1914 odchází student Pavel Bäumer (Richard Thomas) se svými přáteli dobrovolně a nadšeně do armády. Ale rozčarování nastává již během brutálního základního výcviku. Poté jsou chlapci povoláni na frontu. Ve válce jsou nuceni zabíjet nevinné lidi a všech se zmocňuje hnus a odpor. Nebudou-li zabíjet, budou sami zabiti. Přežívají v nelidských podmínkách a vojenská kamarádství vznikají tváří v tvář smrti. Všude jsou mrtví a zmrzačení lidé. Během bombardování, plynových útoků a krvavých bojů muže proti muži Pavlovi kamarádi jeden po druhém umírají. Zrůdnost válečné mašinérie pohlcuje mladé životy a demoralizuje svět, jehož nicotnost přesto přemáhá lidská naděje a láska. (KaB Music)
(více)Recenze (187)
"Chtějí si hrát, smát se a hlavně zůstat naživu" řekl Pavel Baumer o studentech končících střední školu stejně jako před lety on.... Ten, kdo nezažil na vlastní kůži válku ji nepochopí. ()
70% - ťažké hviezdičkovanie. Kto ale pozná knižnú predlohu a poprípade oscarovú verziu z roku 1930 vie, aké nedostatky to má. Sekvencie sú zvláštne prestrihané a mnohokrát som mal pocit, že miesto toho aby som sa citovo na niečo intenzívnejšie pripravoval, hneď sa to stalo bez akéhokoľvek hlbšieho súcitu. Ale najväčším sklamaním je veľmi nevýrazný Paul, na ktorom to má celé stáť. Ani predslov halloweenského Pleasencea čoby nemeckého učiteľa "motivátora" veľmi nedodal na sile. Myslím, že pokope to drží skvelý Kat (Borgnine), nešetriace a na televízne pomery husté prestrelky, dobré kostýmy a farby (v čiernobielom znení by som už túto adaptáciu znovu nepozrel), dve scény - Paulova "dovolenka", stretnutie s francúzkami (to sa nedalo ani pokaziť). Tieto spomínané aspekty sú vzhľadom k televíznosti na výbornej úrovni... Ale zvyšok je poznačený silnou priemernosťou. Obetiam vojny som naopak 4* dal, pretože boli aspoň originálne. ()
Jsou filmy,které na vás silně zapůsobí a pokud se jedná o filmy válečné, tak to musí být mistrovské dílo. Podle románu vynikajícího Ericha Maria Remarqua byly natočeny filmy dva. Jeden v roce 1930 ( a ten získal 2 Oscary) a pak tento z roku 1979 jako film televizní. Zde se na upoutávce uvádí trvání filmu 150 mln., na mém zakoupeném DVD je 123 minut. Zdálo by se, že to není podstatné. Jenže, kdo četl knihu, tak očekává více výborných dialogů, které tomuto filmu opravdu chyběly. S přihlédnutím k tomuto faktu, musím říci, že film z roku 1930 byl lepší. ()
Krásný a bolestivý přepis knihy. Jen je vidět, že tvůrci nečetli knihu "Cesta zpátky", jinak by věděli, že Tjaden jako jediný z té staré party přežil. Ve filmu ho suveréně zabili. Chybička se holt vloudila. ()
Je to už hodně dlouho, kdy jsem četl slavný Remarquův román, a tak mi mnohé detaily z paměti vypadly. Nemohu potvrdit, že se film bůhvíjak věrně přidržuje předlohy, ale určitě zachovává její sdělení. A to je rozhodně pozoruhodný úspěch. --- V českém prostředí je význam první světové války poněkud nevyváženě zastíněn válkou druhou, v mnoha ohledech pouhým epilogem té první. Češi proflákali obě, ale následky té druhé jsme pociťovali mnohem konkrétněji, mimo jiné i díky dlouholeté bolševické propagandě: národní osvobození je maličkost, teprve vítězství socialismu znamená podstatný mezník. Není-liž pravda? --- Díky tomu je pro nás dvojnásob užitečné seznámit se s prožitkem příslušníků národa, který první světovou válku bral vážně a prožil se všemi důsledky, náležitě tragickými. Mannův film je stejně jako předloha silný svojí opravdovostí. Žádné vymyšlené figury a vznešené kecy. Normální kluci, učitelé, oficíři. Postupné vystřízlivění a deziluze, masakr životů i hodnot. Takříkajíc v „přímém přenosu“, bez komentářů. --- Remarquův román a Mannův film významně přispívají k pochopení, že mnohé z toho v čem dnes žijeme se formovalo právě na bojištích první světové války. Podle mého soudu je však třeba jít ještě dál a položit si otázku, proč do takového šíleného a (sebe)zničujícího konfliktu nadšeně vstupovaly národy vybavené duchovními hodnotami, které i nyní vnímáme jako základní: osvícenství, rozmach vzdělanosti a hospodářství, sekularizace, právní stát, demokracie. Nenechejme se mýlit - tohle všechno před rokem 1914 evropské národy měly a hrdě vyznávaly. Němci možná ze všech nejvíc. ()
Tohle že je TV film? Vynikající válečný film se spoustou bitevních scén a hlavně o tom, jak dokáže válka změnit člověka. ()
Humanita, pokrok, rozum, svoboda. To přece vůbec nejsou špatné ideály. Tak proč se kvůli ním nezačít masakrovat? První světová válka byla důsledkem toho, čemu se říká "modernita". Jednalo se o naprostý krach celého velkolepého projektu evropské kultury. Tahle válka není "barbarská", tohle je přece civilizovaný boj. Nervové plyny a granáty, pěkně čistě a hlavně humánně - nejsme žádní divoši. Stojí za námi Sókratés, Platón, Aristotelés, Descartes, Leibniz, Hume, Berkeley, Kant, Goethe, Schiller, Fichte, Hegel... Žijeme v civilizovaném světě, staráme se o nemocné, práci za nás dělají stroje, vzděláváme masy. Lidé jsou svobodní. To jsou věci, pro které stojí za to ležet dva roky v bahně v zákopu, nechat se okusovat krysami, čekat na rozkaz k bezvýznamnému útoku na protější zákop, nechat si uříznout nohu, rozežrat si plíce nervovým plynem nebo se vrátit domů jako mrzák do rozvrácené země. Nebo ne? (627., 27. III. 2011) ()
Knihu miluju. Je to jedno z mých nejoblíbenějších Remarquových děl. Film samozřejmě nadprůměrný, skoro bych dala i pět hvěziček, ale bohužel uběhlo dost času od doby, co jsem ho viděla. Na druhé straně na některé okamžiky se prostě zapomenout nedá.... ()
Válečný film se vším všudy, jak si ho představuju. A hlavně žádná kýčovitá, hrdinská a patetická gesta. Je to fajn, když se podle skvělé knihy natočí skvělý film. ()
Poměrně věrná adaptace skvělé knížky. Pár věcí tu chybí a hercům to úplně nevěřím. Přesto slušně zfilmované, 70%. ()
Výborné zpracování slavné Remarqueovi knihy, téměř naprosto stejně okopírovaný film z roku 1930, který jsem zrovna dosledoval. Nejvíce se mi ale líbilo nejnovější zpracování z roku 2022, i když není přesné dle knihy, vypovědělo to co má. Možná to bylo také tím, že jsem film viděl poprvé a pak už při sledovaní starších verzí jsem celou myšlenku znal. ()
Málokdy se podaří podle notoricky známé knižní předlohy natočit film, kterým by originální dílo nebylo znehodnoceno. Za jednu z nesčetných výjimek se dá považovat právě filmové zpracování „Na západní frontě klid“ z roku 1979. Jinak řečeno veskrze pozitivní dojem (nebo snad zadostiučinění?) mám z tohoto snímku režiséra Delberta Manna. Ten se svého úkolu zhostil opravdu bravurně. Nejenže hlavní myšlenka dnes již klasického románu E.M.Remarqua byla zachována, ale i většinu děje tvůrci přenesli na filmové plátno, což obvykle nebývá pravidlem. Zůstaly i téměř všechny postavy z knihy. Ian Holm exceloval v roli fanatického desátníka Himmelstosse. Zvlášť velkolepě ztvárnil Ernest Borgnine postavu „taťky vojáků“. Nejvíce mě ovšem zaujal Richard Thomas v roli Pavla Bäumera. Titulní postavu zahrál podle mého názoru naprosto přesvědčivě. Do filmu přesně zapadá hudba, je zcela taková, aby citlivě dotvářela pochmurný obraz v divákově duši. Některé momenty opravdu zamrazí - například scéna, kdy Bäumer leží vedle umírajícího francouzského vojáka. Samotný závěr (Bäumerova tragická smrt) je jedním velkým alegorickým, ale zároveň varovným symbolem. Zasloužených 5 hvězdiček. ()
Trochu pozměněná verze z roku 1930. Tedy až na to, že tahle verze je oproti té ze třicátých hrozná né-li příšerná. .... HODNOCENÍ: 50% (3* ()
Verze z roku 1930 od Lewis Milestone se mi libila vice nez tahle "prodlouzena verze". ()
Výborná TV verzia slávneho románu. Priznám sa, knižku som nečítal, ale ak je ešte lepšia ako film, beriem ju hneď. Po dlhej dobe konečne poriadny príbeh z prvej svetovej. Zaujímavý a realistický, to veru hej. 85% ()
"Tu jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něj. Je to něco, pro co lze žít. " ()
Velká válka (První světová) ve své plné hrůznosti. Spíše, než o krvavé, brutální záběry utrhaných končetin, vyhřezlých vnitřností, budete šokováni hrůzou vydanou brilantními hereckými výkony. Strach o postavy zde jde především. Vykreslení doby, kulisy (bouraného centra českého města Most), skvěle vybraní herci, velice silná knižní předloha i kvalitní scénář jsou silnými stránkami tohoto válečného snímku. Co mě zde štve jsou kolikrát ne až tak zajímavé bitevní scény a řady vojáků po zasažení zvedající ruce na ukázku, že jsou mrtví. Ovšem tam, kde se spolu lidé baví, nebo kde je v záběru jen hlavní postava a někdo s ní, jsou těmi nejzajímavějšími stránkami tohoto snímku a vůbec nejlepší scéna je sledování hlavního hrdiny, jak pomalu umírá francouzský voják, jehož v noci zasáhl nožem. Z té mi šel doslova mráz po zádech. Ve výsledku kvalitní televizní, nadprůměrný počin, který si libuje v komornějších scénách. V těch epičtějších jde vidět ona starší doba, ve které byl natočený a nedostatek peněz. I přes to tento snímek všem milovníkům válečných filmů doporučuji. 75% ()
Zaujalo mě to stejnou měrou, jakou mě to zasáhlo, ale vtáhnout do dění jsem se schválně nenechal, abych nemusel válce přihlížet z první ruky. Sice se nejedná o něco ojedinělého, ale to stejně nepříjemnost nijak nezmenší. A snížena tím není ani výpověď, kterou se filmu daří podat skrz své nepřipravené postavy, obrazy, příběh a válku samotnou, která pomalu, ale jistě křiví nejeden život. ()
Předloha byla myslím vytěžena maximálně, protože ten "děj" v podstatě lépe zpracovat nejde. Ono totiž Na západní frontě klid není až tak moc o nějakém ději, ale o tom, co se děje s lidmi v zákopech a jaká byla I. světová válka šílené svinstvo. A to bylo ukázáno velmi dobře, ač poněkud zdlouhavě. 85% ()
Samozrejme, že na knihu to nemá, ale TV spracovanie ujde a 4* sú zaslúžené. ()