Oni žijí!

Taková odlehčená paranoia. Odehrává se to v orwellovském světě, kde všechny důležité posty mají v rukou hnusní ufoni (ale vypadají jako lidi a jdou poznat jen se spešl slunečními brýlemi) ale má to totálně osmdesátkovou atmosféru. Chlapáckej Roddy Piper tam trousí hlášky jako "I came here to kick ass and chew bubble gum. And I'm all out of bubble gum" načež začne krosit ufony brokárnou. A vždycky, když je tam nějakej vážnej nebo tragickej moment, tak přijde vtípek, co to odlehčí. Takhle to zní super, ale ono se tam vlastně skoro nic neděje. Hlavní hrdina se poflakuje po městě a pak se čirou náhodou přidá k odboji. A ještě se popere s Keithem Davidem v gigadlouhý rvačce, která ne a ne skončit. A finální scéna je fakt dokonalá. Opravdu jsem se upřímně zagebil. (06.10.2013)

Jestli mám jmenovat film, který by si zasloužil remake, tak jednoznačně Jsou mezi námi!!! Tematicky by to bylo velmi aktuální a dát tomu ještě o něco děsivější atmosféru, psychologii postav, charismatického hlavního tahouna, byl by tu možná slušný blockbuster! Na originálu je nejvíce fascinující hrdinovo nalezení tajných brýlí, díky kterým spatřuje svět ve své skutečné podstatě a také zjištění, že je také zcela ovládnut mimozemskou rasou se kterou dokonce lidé z vyšších pozic spolupracují. Tak například máte tu scénu s trafikou, kde na první pohled vidíte magazíny a noviny. Při pohlédnutí přes brýle vidí John Nada bílé stránky, na kterých jsou velkými nápisy napsány pouze slova: konzumuj, sleduj televizi, poslouchej, spi, přizpůsob se, aj. Na dolarové bankovce je třeba pouze vidět: toto je tvůj BŮH. John nevěřícně brýle opakovaně sundavá a nandavá a nemůže věřit vlastním očím. Je opravdu veliká škoda, že z toho nakonec vypadlo akční béčko, přitom je to opravdu vynikajicí nápad. Je tam tolik paralel na světové dění. (02.12.2013)

Pokiaľ sa John Carpenter práve nevenoval tvorbe kultových hororov, točil zaujímavé akčné filmy s ešte zaujímavejšími myšlienkami a Oni žijú! je z nich rozhodne najlepší. Táto téma sa dala podať rôznymi spôsobmi, určite aj podstatne vyspelejšie, ale Carpenter si to pojal po svojom, správne béčkovo a ja si teda nemôžem sťažovať, zábavný béčkový štýl osemdesiatych rokov mi teda nadmieru vyhovuje. Filmu možno chvíľu trvá, kým sa skutočne rozbehne, ale neškodí mu to, keďže už od začiatku sa mu darí navodzovať zaujímavú atmosféru a navyše aj dobre zoznámi s postavami. Ale po objavení špeciálnych okuliarov ide zábavnosť a zaujímavosť filmu predsa len hore, film získa tempo, postupne pribúda viacero výborných prvkov, film ponúkne aj množstvo vydarených scén a tak už je to slušná žánrová zábava až do konca. Samotné postavy síce mohli byť obsadené aj známejšie, ale náhodou aj títo majú niečo do seba. Roddy Piper ako tulák s postavou kulturistu mi tu nakoniec až prekvapivo dobre sadol, síce o charizme sa pri ňom vôbec hovoriť nedá, ale ten jeho neustále prekvapený prístup, kedy sa len zoznamuje so svetom, o akom nikdy netušil a rovnako fakt, že najprv koná a až potom premýšľa ma bavili a partnera mu robí predsa len podstatne známejší Keith David. A s vedľajšími postavami nemám žiadny problém. Inak akcia mohla byť určite aj rozmanitejšia a nápaditejšia, ale aj tak film ponúkne dostatok slušných prestreliek presne v béčkovom štýle osemdesiatych rokov a nájde sa tu aj jeden súboj, ktorý je tak dejovo zbytočný, dlhý a neustále naťahovaný, že mi prišiel až mimoriadne zábavný. A Carpenter tu tiež odviedol veľmi dobrú prácu, keď okrem solídnej vizuálnej stránky, aj keď tie masky a niektoré efekty sú predsa len lacnejšie ponúkol aj slušnú atmosféru a hudbu. Takže celkovo sa rozhodne nejedná o nejaký nezabudnuteľný sci-fi film, ale aj tak vydarené béčko, ktoré okrem tradičných žánrových zložiek ponúka aj skvelú myšlienku. 77% (12.05.2011)

Carpenter měl slabou chvilku (trvající už od VĚCI) a výjimečně nenatočil žádnou klasiku, ale jen slušné béčko a to přesto, že tu použil mnohé svoje oblíbené motivy a prvky - společenskou satiru (ÚTĚK Z NEW YORKU, ÚTĚK Z L.A.), invazi mimozemšťanů maskovaných jako lidé (VĚC, VESNICE PROKLETÝCH) či westernové ladění (hrdinovy zbraně a silácké hlášky). Prvních dvacet minut úspěšně buduje sugestivní apokalyptickou atmosféru (i když to partyzánské televizní vysílání si mohl odpustit) a to že hrdiny filmu jsou lidé z ulice a na ulicích se film také odehrává je příjemně osvěžující. Film nikam nespěchá a nic moc se v něm neděje, pročež mě už dříve příliš nezaujal. Po oněch dvaceti minutách se ale Nada poprvé podívá na svět přes brýle - a začíná sranda. Ta scéna je fakt skvělá a spolu se zbytkem filmu funguje jako pohodové, místy úsměvné (nekonečně dlouhá, zcela samoúčelná rvačka) akční béčko. Aby to bylo něčím víc nebo aby se dala brát vážně přítomná sociální kritika, nesměl by být ale scénář tak přímočarý a komiksově nadsazený (a rozhodně by tam nesměly zaznít hlášky jako "PŘIŠEL JSEM SI SEM ZAŽVEJKAT A NAKOPAT VÁM PRDEL. A DOŠLA MI ŽVÝKAČKA."). Nada a s ním i divák vůbec nepochybuje o tom, že co vidí přes brýle je skutečné a jeho kámoše s rodinou ani na chvíli nenapadne vrátit se kvůli ní zpátky k nevědomému životu, ačkoliv mimozemšťané vlastně nikoho bezprostředně neohrožují. Jinak Roddy Piper (HELL COMES TO FROGTOWN) ustál hlavní roli na wrestlera překvapivě dobře a připsal si tímto svůj nejlepší film, "sympatický drsný černoch" Keith David (který si zahrál už ve VĚCI) byl sázkou na jistotu a Meg Foster tradičně podala ten nejsvětlejší modrooký herecký výkon na světě. (26.11.2006)

Až do okamžiku nasazení brýlí, což může být zhruba tak ve třetině filmu, mi Oni žijí přišli jako poměrně nemastný a neslaný thriller beze strachu, který diváka nevtáhne. Potom se to ale rozjede, sice podle šablony klasického béčka, ale je to slušná podívaná. Škoda, že ji Carpenter víc nepropracoval, mohl to být výborný zážitek. A také to chtělo jinou hudbu, ta režisérova je opravdu strašná. (24.04.2006)