Manchurianský kandidát

Sice to na mě byla až moc konspirační teorie, která neměla patříčný šmrnc a co do atmosféry byla poměrně chudá, ale naštěstí se bylo na co koukat díky dvojici Liev Schreiber a Maryl Streep. Scény s nimi mi přišli na celém filmu jako to nejlepší (ale ani tak nemá Streep tolik manipulátorských schopností, jako Patricia Wettig alias viceprezidentka Reynolds v seriálu Prison break). Kamera i hudba taky ušli, ale režie byla naprosto nezvládnutá, takže z toho vznikl ne příliš zajímavý snímek, který stačí vidět jednou a nikdy víc. (03.12.2006)

Pokud se oprostím od výrazně jiné (a nepřekvapivě mnohem lepší) předlohy, tak zůstává dobře zahraný solidní thriller s několika nelogičnostmi. Co to ovšem ve výsledku pohřbívá zdaleka nejvíce, je pokus o aktualizaci na současnou politickou situaci. Tento krok se totiž hrubě nevyvedl a postrádá to "naléhavost" originálu. (07.02.2005)

Není zřejmě náhodou, že remake Manchurianského kandidáta vznikl v době, kdy válka USA proti terorismu byla velmi žhavým a aktuálním tématem. Vzpomínáte na debaty ohledně zákonů, které měly vést ke zvýšení bezpečnosti, ale zároveň v sobě (pravděpodobně) nesly riziko zneužití a ztráty soukromí obyčejných občanů? Následují SPOILERY. V Manchurianském kandidátu je ztráta soukromí absolutní, vláda nad vlastní myslí, nad svými činy, v něm může být ukradena. Je ukradena. Proklamovaným účelem je bezpečnost a prosperita té veliké země, přičemž matce kandidáta Shawa její touhu po zářivé budoucnosti nevěříte ani chvíli. Je nad slunce jasné, v kom tento film spatřuje zlo. Já osobně bych byl raději, kdyby kritizoval a varoval spíše jen před něčím (a on před něčím samozřejmě varuje), než před někým. To mu sice dodává autentičnosti a u některých diváků i na naléhavosti, obírá ho však o možnou nadčasovost. Navíc se zbytečně okrádá o přízeň fandů Bushe (těch však v Evropě moc není), ač i oni by ze sdělení něco mohli mít. Přestože film svým ideovým bratrům, Orwellovu 1984, Huxleyho Konci Civilizace, Zamjatinovu My či Kallocainu Karin Boyeové v mých očích úplně nestačí, z dohledu je rozhodně neztrácí. Silné ***. (26.08.2008)

Ráda bych viděla pro srovnání původního kandidáta se Sinatrou. V tomhle filmu jsou vojáci prošpikováni čipy a ovládáni hypnozou prostřednictvím konkrétní formulky, takže kdo viděl Prokletí žlutozeleného škorpiona neubrání se asociaci a někdy je to vážně až směšné (stejně jako vykusování čipu ze zad), i když by být nemělo. Maryl hraje matku (monstrum, a ta role jí absolutně nesedí), která obětuje svého syna k ukojení svého karieristického ega. Danzel se snaží zachránit svou vojenskou čest, prezidenta, lidstvo a kdoví co ještě, hraje velmi solidně a poctivě jako ostatně vždy, ale na víc jak na 3* to kluk neutáhne. (15.08.2005)

Slušný ale poněkud zmatený a zdlouhavě se táhnoucí politický thriller bez jakékoliv "akce". Ne, že bych čekal přestřelky nebo tak ale chvílemi mi přišlo, že se nic neděje. Jedná se o klasický thriller o muži, který něco ví ale nikdo mu to nevěří, takže se musí o vše postarat sám. Mělo to atmosféru, napětí a Denzel opět předvádí velice dobrý standard ale tolik mě to nechytlo. (17.04.2009)