Královna prokletých

Nízkorozpočtové B - čko, ktoré si zakladá hlavne na svojom špecifickom soundtracku (skvelý!). Režisérovi by som odporúčal zamerať sa na viac zaujímavých dialógov a menej “efektov”. Pričom tieto “efekty”, ak to tak vôbec môžem nazývať, boli katastrofálne. Naopak moje ohromenie (nie prekvapenie, ale ohromenie) spočívalo vo výkone Vincenta Pereza a samozrejme skvelej Aaliyah (†). (11.01.2010)

Hlúpy film, hlúpy, hlúpy, hlúpy . . . a to ani nemusím porovnávať s INTERVIEW, musel by som strhnúť aj ten jeden bodík. Jediné, čo v ňom za niečo stálo, boli repliky prevzaté priamo z kníh Anne Riceovej, ktoré postavy rovno odriekali v monológu so sebou samými, teda tým najnefilmovejším a najneoriginálnejším spôsobom. Poväčšine tragickí herci a nevyrovnané efekty od tých naozaj strašných až po celkom slušné KRÁĽOVNEJ tiež príliš nepomohli. Snažila sa byť niečím viac, ale napokon nezvládla ani priemernú televíznu zábavu. Ešte aj UPÍRÍ NEVESTINEC proti nej vyzeral ako PÁN PRSTEŇOV pri domácom videu. Že by sa snažila dosiahnuť kvality BLADEA či DRACULU 2000, o tom sa jej ani nesnívalo. Pritom príbeh nebol zlý ( žeby preto, že nepochádzal od scenáristov ? ), hoci by ma zaujímalo, či boli aj v predlohe logickosti typu - Prečo upíri, túžiaci zostať v anonymite útočia pred 100 000 davom ?, žeby v tom mali prsty oné Drugs in the Water zo záveru ? . . . Teda, respektíve ak si niekto v otravnom a amatérskom sekaní medzi rockovým klipom a starobylými interiérmi ( pretože tie boli ostatne jediným čo vo filme upútalo zrak ) nejaký príbeh všimol... Ale práve na tom sa najlepšie ukazuje rozdiel medzi talentovaným vizionárom typu Neila Jordana a seriálovým lúzerom bez štipky invencie aminimom talentu. Inak by som sa totiž musel prikloniť k názoru, že Anne Riceová medzi týmito dvoma dielmi svojej ságy totálne zdementnela, ale v rámci terapie s elektrošokmi jej dovolili ďalej písať... (08.09.2006)

Na filmu se asi podepsala tragická smrt zpěvačky Aaliyah, která ovlivnila celkový výsledek a Stuart Townsend v roli upíra Lestata nijak neupoutá divákovu pozornost. Nějaké nápady to má, ale nejsou úplně naplno využity. Režie Michaela Rymera tak trochu tápe a je vidět, že v hororovém žánru není jako doma, a tak se tento horor nemohl stát důstojným pokračováním "Interview s upírem", ale jen řadovým hororem o úpirech, na který se hodně rychle zapomene. 60% (05.02.2009)

Ani jsem netušil, že moje milovaný Interwiev s upírem má nějaké pokračování. Sice bez Cruise, Pitta a Jordana a zaměřené na mladší, ale stále stylové pokračování. Příběh je popravdě nic moc, ale postavy, kamera, atmosféra založená na kombinaci nočního velkoměsta a starobylých hradů a nu-metalová hudba (moc ji nemusím) která tomu sedla jak prdel na hrnec - tohle všechno tvoří perfektní stylovou záležitost. A pořád přes to všechno pozlátko je to klasický upírský film okořeněný jen pár inovacemi (upíři se můžou vysávat mezi sebou, nesmějí vysát poslední zbytek života). Mě se to líbilo. (13.12.2009)

Stuart Townsend nahradil proti předešlému "dílu" Toma Cruise a já proti této změně nic nenamítám. Stuart mou představu o krásném renesančním upírovi bohatě splňuje a když už to muselo být..... Zato obsazení Maria (v Riceové knihách vysoký, dlouhovlasý blonďák) Vincentem Perezem mě přímo šokovalo, ani ne tak jeho osobou jako lookem, který nebyl ani upírský ani "perezovký", -Maria s pleší jsem si v rauši při čtení předlohy nepředstavovala. Vykulená byla asi i Anne Rice, která napsala scénář k Interview. Troufám si tvrdit, že pod mix namíchaný z vícero jejích knih by se asi nepodepsala. Škoda peněz, škoda námahy, škoda hudby, která zachraňovala, co se dalo. (25.01.2004)