Obsahy(1)
V úvodním semináři se seznámíme s Cimrmanovou pedagogickou šesterkou. Dozvíme se například, co je to pomněnka a nezapomněnka, co znamená trestání učitele učitelem nebo jak vypadalo mimoslovní dorozumívání, které Cimrman zavedl při výuce. Názorně je při recitaci poezie převedena i „zásada oživlého dřeva“ a nechybí praktické ověření fyzikálních zásad – kupříkladu, že světlo je rychlejší zvuku. Cimrman zabrousil i do filozofie, když popsal teorii poznání: vycházíme-li totiž z jeho premisy, že „omyl je přesný“, pak na konci procesu je „poznání, že nevíme sice nic, ale zase to víme správně“. Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy, která následuje, začíná nabádáním pana učitele, „přihlašte se“, neboť „chlapci, my tu třídní knihu hledáme již sedmý rok!“ a k tomuto konstatování není co dodat ani po příchodu ředitele či školního inspektora. Bavte se tedy s námi při sledování Cimrmanovy zábavné sondy do rakouskouherského školství… (Česká televize)
(více)Recenze (282)
Neoslovilo ma to úplne, seminár bol zaujímavejší ako hra samotná, ale bolo v nej dostatok vtipných momentov - napr. že rolu žiakov si zahralo obecenstvo... ()
"Vždyť je to tady jeden vedle druhého samý Debil nebo Blbeček! Se podívejte do zasedacího pořádku: Debil, Blbeček, Debil, Blbeček, Debil, Blbeček, Debil, Blbeček. Akorát támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva Blbečci vedle sebe." V případě této hry nám takový pocit, že se nám tu "stal takový... nepěkná věc!” Celé se to podobá absurdnímu divadlu, kdy se některé repliky i chování jednotlivých postav jen pořád opakují. Jen jednou je na scéně třídní učitel s ředitelem, pak se k tomu přidá školský inspektor a nakonec pak i zemský školné rada. Nevím, ale úplně mi toto nesedlo. Seminář je oproti tomu určitě lepší. ()
Je zádumčivý.......................................................................... ()
Debil, Blbeček, Debil, Blbeček …..... Akorát támhle vzadu, to je jediná výjimka sedí dva Blbečci vedle sebe. ()
Na den je tomu dnes přesně 8 dní, co jsem Cimrmanovi odolával, nakonec jsem se přece odvážil a vůbec mě nezklamal, i když "tady máme jeden ošklivý... nepěknou věc". Pobavil jsem se jak u semináře, kde doc. Weigl předváděl použití telefonu, ale i u činohry, kde mi v hlavě utkvěla Svěrákova etuda: "Hrdlička..., Hrdlička..., no tak... (předvádí, aby předsoupil před třídu, zjistí, že on nemá zájem a poodstoupí)...no počkej, ty hajzle!". Ještě by to chtělo, aby některá látka ve školách byla tříděna do dvou témat "vergesmeinnicht - nichvergesmeinnicht" nebo Weiglovo úžasné podání poučky, že světlo je rychlejší než zvuk. ()
Další zcela geniální dílo od Járy Cimrmana, jedno z těch vůbec nejlepších. Geniální Smoljak, kouzelný Svěrák s takovým nepěknou věcí, publikum jako debilové a blbečci... Hra je prostě dokonalá, seminář tentokrát jen o malinko slabší. Vrchol Cimrmanovců. 100%. P.S. Kulmon to vychytal... ()
Přelouskal jsem s obrovským zalíbením všechna představení z pera Svěrák & Smoljak, musím ovšem uznat, že ne všechna mě společně s jejich semináři táhnou napodruhé. Příběh o třídní knize je avšak tím nesmírně hravým případem, který bych si mohl dopřát klidně co čtvrt roku. ()
Kantoři, co neumějí mluvit. Patolízalství na všech úrovních. Humor naprosto odzbrojující. U oběžníku Zemského Rady jsem, nevím proč, dostal nezastavitelný záchvat smíchu. ()
Pane uciteli, tam se vam nekdo hlasi. Ne, pane rediteli, to je zase Veskrna! ()
Hra je důkazem, že i mistři mají své slabé chvilky. A že tahle hra je ale nepovedená, skoro jsem ji nemohl přetrpět do konce. Připadá mi, že autor byl poněkud bezradný, proto používal tytéž věty neustále dokola. Bohužel, poněkud trapné hlášky ("je to ošklivý, nepěkná věc") se neustálým opakováním vtipnými skutečně nestanou. Jediný diamant, který lze v té pustině vydolovat, je "učí se dobře, to nemohu říct". ()
"No tak trošku jsem si zapřeháněl". Ne tady je pět hvězdiček naprosto na místě. ()
Narozdíl od Aktu mě seminář moc nezaujal. Samotná hra je pak poměrně dobrá, nebo spíše velmi dobrá až do příchodu inspektora, kdy se vše začíná až moc opakovat a táhne se to. Ve hře zazní několik fantastických hlášek a určitě stojí za to ji vidět, alespoň tedy její první polovinu. ()
Zbožňuju hry, kde hraje Svěrák i Smoljak najednou... ()
Dokonalé :-) ()
je tam pár naprosto skvělých hlášek, ale přesto tuhle hru neřadím k cimrmanovským nejlepším... ()
Esence totální hlouposti a nudy. Na tohle se není možné dodívat. Geniálně nevtipné...."tohle je ticho a tohle je zvuk"...TRAPNOST! Septik: -90%. ()
Nevím, jestli pan zemský školní rada bude se mnou souhlasit, možná, že teď něco plácnu, jestli, tak ať mě pan zemský školní rada laskavě popraví..., ale řekl bych, že toto je jedna z nejpovedenějších her Divadla Járy Cimrmana. Ladislav Smoljak očividně věděl, do čeho ve školním prostředí má tnout a vytvořil tak nejen vtipnou komedii, ale taky dostatečně moudrou komedii. Např. vysvětlení teorie externismu v úvodním semináři patří mezi mé nejoblíbenější cimrmanovské kousky. ()
Hodně zajímavý příspěvek do pranice. Už jenom z principu věci, že hra jako taková vypadá zajímavě. Ona i zajímavá je, ale postupem času si vlastně i uvědomíte, že ty vtipy jako takový vám sednou, protože to je založeno na přeafektovanosti a nebo různých pazvucích. Jelikož je toto váš smysl pro humor a děláte podobné kraviny taky, tak se vezete automaticky. Dokážu si představit, že se tento kousek někomu nelíbí, protože když si to tam vezmete, tak celá hra je vlastně o ničem. Tak nějak se jenom vezete na dobré bizarnosti a nějak to vychází. Jsou silnější kousky, možná i slabší. Kdo ví? "To je Josef Říha." - "A to je mi pěkné. Pročpak nevstaneš Zdeňku, když tě volám, co?" ()
"Učí se dobře, to nemohu říci..." ()
Prostě škoda slov, perfektní v každém směru. ()