Panika v Needle Parku

Panika v Needle parku patří mezi ty snímky, které ukazují devastující účinky drog na jedince. Ale přeci se jen liší od svých známějších ,,kolegů"- Trainspottingu a Requiemu za sen. U nich je problematické především označení realistické. Oba filmy totiž využívají realistické motivy k prezentaci nerealistických vizuálních postupů a prvků. Panika ničím takovým nedisponuje. Zůstává v realistických mantinelech. Účinky drog znázorňuje velkými detaily na jehlu a na tvář se zdůrazněním očí narkomanů. Příběh má spíše epizodních charakter, každodenní život feťáků, kteří se stále setkávají s nejrůznějšími jim podobnými lidmi. Vyprávění je zkratkovité a eliptické. Najdeme zde mnoho vynechávek. Divák ani neví v jakém časovém rozmezí se děj odehrává. Neradostný pohled mezi drogově závislé, který se nevyžívá v obrazových či střihových experimentech, ale i tak je velice působivý. (12.06.2014)

Panika není Trainspotting ani Rekviem, neukazuje závislé v "kraji divů a za zrcadlem", nerozptyluje hudbou a rafinovanými střihy. Je tam taková scéna: Helen a Bobby jsou na lodi, Helen se něžně mazlí se svým pejskem, jdou si na záchod šlehnout, štěně nechávají venku a když se po něm pak shání, vidí už jen, jak zvířátko mizí ve vodě. Jakoby s tím nevinným čistým tvorečkem vzala voda i jejich naděje a šance na záchranu sebe sama. Strohé, pomalé, šedivé a buďte si jisti, že hodně působivé. (07.06.2006)

Ačkoliv film vypadá velmi přesvědčivě a absence hudby je tu plusem, jedná se bohužel v mém případě spíše o průměr. Jednak kvůli některým pasážím, které nebyly příliš napínavé a jednak kvůli dialogům, což byl největší kámen úrazu. Al Pacino ovšem vynikající! Doporučuji v originálním znění s titulky. 65% (01.01.2011)

Bez přehnané audiovizuální stylizace směrem k realitě. Žádná hudba, výrazný okolní hluk zesílen i oproti dialogům, občas úmyslně neostré, ve vyprávění zkratkovité vynechávající zbytečné povídání a vysvětlování. Syrová realita doby, v které mohl kdokoliv spadnout kamkoliv a jen těžko se vyhrabat. Vedle atmosféry jsou úžasní i herci, bez výjimek, protože vynikající dvojice Pacino-Winn (druhý film v kariéře pro oba) je doplňována malými postavičkami, kterými bych věřil, že byli 99% času pod vlivem. I ta láska vedle té závislosti tam má své místo a svou temnější tvář. Reální, ale obyčejní lidé v neobyčejném filmu. (05.03.2011)

Tenhle film má jedno výrazné plus v moři mnoha mínusů - Al Pacina, který, velmi jednoduše řečeno, prostě hrát umí. Je to trochu škoda pro jeho hereckou partnerku Kitty Win, protože ačkoliv její výkon nebyl špatný, je Al Pacinem výrazně zastíněna. Prostředí feťáků se podařilo zachytit bez zbytečně brutálních výjevů, přesto však velmi přesvědčivě. A ty mínusy? Bohužel jsem se u toho velkou část stopáže nudila. Když jsem přemýšlela proč, došla jsem k závěru, že to nejspíš bylo příběhem, který místo věcí, které by mě zajímaly, řeší něco zcela jiného. Velká pozornost je zaměřena na vztah dvou hlavních postav, ovšem dynamika vývoje tohoto vztahu mi vyloženě nesedla - spousta věcí se děje strašně skokově, čemuž navíc vůbec nepomáhá to, že příběh je místy až zbytečně komplikovaný. Lépe to vysvětlit neumím, ale snad se s tím nějak poperete :). (21.05.2012)