Heaven's Gate
Heaven's Gate
Režie:
Michael CiminoScénář:
Michael CiminoKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
David MansfieldHrají:
Kris Kristofferson, Christopher Walken, John Hurt, Sam Waterston, Brad Dourif, Isabelle Huppert, Joseph Cotten, Paul Koslo, Jeff Bridges, Geoffrey Lewis (více)Obsahy(2)
Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)
(více)Recenze (112)
Nebeské bráně se často dává za vinu kolaps Nového Hollywoodu. Pravdou je, že jeho smrt byla kolektivním dílem a nepřišla z čistého nebe. Režisérské komety sedmdesátých let jednak podlehly své megalomanii, druhak prakticky bez výjimky vyhořely. Friedkin natočil Francouzskou spojku za necelé dva milióny a vydělal přes sedmdesát. Vymítač Ďábla už stál 12 a vydělal přes 400 miliónů. Při takových nákladech, k nimž se ještě musela přičíst cena za reklamu, bylo k osudové chybě strašlivě blízko. Přišla brzo. Friedkin, pevně přesvědčený o svojí výjimečnosti, za 22 miliónů natočil remake Mzdy Strachu a vydělal na ní ubohých 9. Jeho další filmy dopadly ještě hůř. Z podprůměru už se nikdy nevyhrabal a v Hollywoodu začal platit za experta na neúspěch. Bogdanovich, další velikán éry, skončil na úplném dně. Úspěch The Last Picture Show už nikdy nezopakoval a když They All Laughed, které stálo 9 miliónů + 5 na reklamu z jeho vlastní kapsy utržilo ani ne milión, jeho kariéra zkolabovala. Následoval osobní bankrot a postupem času i druhý. Coppola, tehdy pravděpodobně největší hvězda Hollywoodu, dlouho působil za nedotknutelného. Apocalypse Now sice pokračovala v trendu neustále se zvyšujících nákladů, avšak pořád ještě znamenala slušný komerční úspěch. Následující One from the Heart (26 miliónů, výdělek 600 tisíc) už byla excelentní finanční katastrofa. Ztracenci se stěží zaplatili, Dravé ryby skončily v mínusu, nechutně předražený The Cooton Club - "Kmotr s hudbou" stál 58 miliónů a vydělal 25. Coppola přišel o všechno a musel vyhlásit bankrot. Tím skončila jeho vzpoura proti velkým studiím. Téměř všichni špičkoví režiséři upadli do podprůměru, někteří na desetiletí skončili. V sedle se udrželi jen ti nejvytrvalejší. Scorseseho filmy buď vydělávaly minimum, nebo rovnou prodělávaly a na komerční hit si musel počkat až do Mysu hrůzy. De Palma střídal propadáky - Blow out, Body Double, Wise Guys a finančními úspěchy - Scarface, Oblečen na zabíjení, Neúplatní. Stínu Carrie se ovšem už nikdy nezbavil. Robert Altman upadl na pozici nájemního režiséra, Polanski musel utéct z USA, Hooper se profetoval k bezvýznamnosti. Spoustu dalších zmizelo z povědomí. Symbolem krachu éry se stal Michael Cimino, ale ten jen měl tu smůlu, že vystoupal do nebes a padl do pekla během pouhých dvou filmů. Mimo to se v ničem nevymykal. Doopravdy úspěšných režisérů bylo jen pár. Lucas získal svou vytouženou finanční nezávislost, ale po Star Wars už nic nenatočil. Woody Allen točil pořád, ale nevydělával. Jediný Spielberg šel od hitu k hitu. Reakce producentů byla pochopitelná - utáhli otěže. Neúspěch si nemohli dovolit, protože dva, tři prodělečné filmy za 50 miliónů mohly položit každé studio. Toužili po jednoduchých, srozumitelných snímcích pro celou rodinu, tlačili na pokračování (úspěšný koncept sliboval další zisky a ušetřilo se za reklamu) a režiséři ztratili právo veta. Ambiciózní agenti udělali hvězdy z herců a jejich honoráře vystoupaly do závratných výšek. ()
Hádam najzaľudnenejší film v dejinách? Cimino sa vysral na malichernosti a rozpočet a natlačil pred kameru každého kto mu prišiel pod ruku. Parádne obrazy, ako napr. masovo sa povaľujúci oddychujúci vidiečania pobafkávajúci fajky, dokonale synchronizovaná tanečná párty po promóciách na "záhrade" v Harvarde, alebo quasi "vojenská prehliadka" odchodu po boji na úrovni - s profi jazdcami na koňoch a všetkým čo k tomu patrí treba vidieť - podľa mňa veľmi pobavia. Ech darmo, si si moc uletel Michael. Starý dobrý Nový Hollywood je síce už tatam, ale ako vidíme, odpáliť ho vôbec nebol problém. Kalab dole. Director's cut samozrejme. ()
Už z úvodních (pekelně dlouhých) minut přímo tryská megalomanie a nedostatek autocenzury, z čehož člověka nevytrhne ani Isabelle Huppertová, jejíž postava snad musela trpět nějakou fóbií z oblečení nebo co. Při sledování bombastických staveb a ohromného množství statistů jsem si už říkal, že United Artists, kterým jak známo "Nebeská brána" sedřela řiť, si svůj osud zasloužili, když do takového Titaniku pumpovali finance. Jenže když odezní úvodní onanie (asi tak... 1,5 hodiny), zbytek filmu už odsýpá naprosto plynule. Největším Ciminiho prohřeškem nebylo ani mnohanásobné překračování rozpočtu a jeho obscedantní důraz na detail (protože to stálo za to), nýbrž to, že ani při tak šílené stopáži se mu nepovedlo dostatečně vykreslit jednotlivé postavy a vztahy mezi nimi. Například jsem nezaznamenal, odkud se Kristofferson zná s Walkenem nebo s Bridgesem, nepochopil jsem, proč John Hurt zmizí z filmu na celou hodinu, proč se prostor pro Brada Dourifa omezuje v podstatě jen na jeden proslov... Sice to má zcela jistě co dělat s těmi dvěma hodinami, o něž bylo dílo připraveno, než přišlo do kin, ale přivírat oči nad tím nemůžu - usnul bych. Hlavní důvod kolosálního neúspěchu Ciminova eposu zřejmě tkví v tom, že se vyjadřuje k tématu a událostem, o nichž se toho v Americe asi moc nemluví, tj. o tom, kterak už byl Západ dobyt, načež se ovšem musel ještě správně poamericku (s flintou a biblí) vypořádat s nepohodlnými přistěhovalci. Je to doopravdy hodně dobrý film, lepší než "Lovec jelenů", ale zasloužil by si znovu a radikálně přestříhat (především v první půli), pokud se někde dochoval zbývající materiál - pak by byl dost možná dokonalý. Jenom netuším, kdo by se ještě odhodlal do "Nebeské brány" házet další dolary. ()
Cimino se asi zbláznil. Tři a půl hodiny, kde se nic neděje. Jetě, že finále bylo trochu lepší. Takovejch skvělejch herců a takové plýtvání. ()
2 hvězdy, 2 slova: Rozmáchlé nic. ()
Po uplynutí polovice filmu sa ani nečudujem, že ide o najväčší prepadák všetkých čias. Pre bežného diváka to ani inak nemohlo dopadnúť, keď režisér naskladá scény, ako sa mu zapáči a celkom zbytočne film natiahne do neznesiteľnej dĺžky. Zaujali ma asi len cudzojazyčné ruchy, keď bolo počuť poľštinu alebo ruštinu. ()
Nebeská brána, nejslavnější propadák Hollywoodu, kterým Cimino pohřbil nejen svoje studio, ale i celé nezávislé sedmdesátky, monumentální velkofilmy a zatloukl poslední hřebíček do rakve umírajícího žánru westernů. Navíc v šílené délce tři a půl hodiny... tak strašně se mi do toho nechtělo, že jsem ho ve watchlistu přeskočil jiným westernem a pak ještě čtyřmi válečnými filmy. Po úmorném, nekonečném sledování je to konečně za mnou a nedopadlo to dobře. Nebeská brána nastřelí hned na začátku největší klišé - zlí dobytkáři vs. hodní osadníci, k tomu přidá další klišé - milostný trojúhelník. Dobytkáři chtějí s posvěcením vlády vyvraždit hodné osadníky (tuším že se to historie moc nedrželo). A toť vše! Žádný vývoj příběhu, žádné zajímavé postavy (s výjimkou živoucí prostitutky Elly), natož jejich vývoj. Je tu spousta známých jmen (J. Hurt, Waterson, Dourif, Cotten, Bridges, Lewis, Rourke), kteří nemají co hrát, protože jejich postavy jsou figurky. Walken je nevýrazný, Huppertová celkem zajímavá. Kristofferson, průměrný hrající zpěvák je katastrofální omyl, protože 3,5 hodinový film prostě neutáhne a ani se příliš nesnaží. Člověk se těší aspoň na finální bitvu, která je ovšem chaotická tak, že jsem ani pomalu netušil kdo s kým bojuje a kdo umírá; navíc je tu ono klasické klišé z indiánek - budeme jezdit kolem dokola vozové hradby a střílet... jo těm indiánům to vždycky vyšlo že. SPOILER! A nakonec zabijí jedinou postavu, která mě byla sympatická KONEC SPOILERu. 2* za pěknou hudbu, místy krásnou kameru a tu spoustu davových scén... které jsou ovšem ve většině případů úplně zbytečné. ()
Hm...to muselo dát práce...a přitom taková blbost. Taková plejáda výborných herců, krásné záběry rozpočet jako na olympiádu a výsledek? Slabý příběh, nepřehledné a zmatené vztahy i chování postav, které často nedává moc smysl.A přílišnou délku už ani netřeba rozebírat. A Walken, který má působit jako drsňák, vypadá s těma namalovanýma očima a řasama jako panenka - divné. Film, který je dobré vidět. Jednou. ()
"Und Gesetzt ist Gesetzt." Není divu, že kinoverze propadla – ovšem možná bych totéž řekl i o režisérské verzi. Ale třeba bych tam ten pocit, že ve filmu chybí každou chvíli několik desítek minut (jakože taky chybí), měl v menší míře. Heaven's Gate je bezesporu megalomanský počin, jenže mi bohužel nedokázal poskytnout ze své megalomanie nějaký velký požitek – je totiž dost nevýrazná. Jsou tu sice opravdu působivé scény (příjezd na nádraží a následný pohled na skutečně žijící město za ním, taneční scény), ale většina nijak nevynikne. Celé je to strašně roztříštěné, vůbec netuším, jaké byly vlastně charaktery hlavních postav, kdo byl vlastně Kristofferson, Walken nebo Hurt (+ několik desítek dalších) – blíže poznáme pouze Ellu Isabelle Huppert (kterou jsem si s Les Valseuses fakt nespojil). Úvodní i závěrečné scény působí v celku velmi divně, jako by tam nepatřily (hlavně tedy ty z univerzity, ač Kristofferson vypadá na konci v té masce starce taky dost špatně), v bitvě se sice vystřílí tisíce ran, jenže přesto je dost nudná, postrádá nějakou větší dynamiku, pohled z venku, který by dal divákovi představu o situaci, spíše než haldy záběrů umírání desítek postav, na kterých člověku nijak nezáleží, protože se chovají značně hloupě, nesympaticky, popřípadě jsme se o nich toho moc nedozvěděl. Při pěstních zápasech jsou tu příšerné zvukové efekty (+ český dabing, s nímž jsem to viděl, nebyl také moc dobrý – ČT 1994). Snímek postrádá silnější atmosféru, nebýt Elly, tak také emoce... na druhou stranu je tu asi nejkrásněji v přírodě položený nevěstinec v dějinách filmu a dobrá kamera – která však značně zaostává za jiným filmem s nebesy v názvu – Days of Heaven. Vlastně za ním Heaven's Gate zaostává skoro ve všem – v příběhu, postavách, struktuře a již zmiňované atmosféře. Možná je Director's cut lepší, ale zas tak moc jistý si tím nejsem – co když je to totéž, stejné vady, stejné problémy... jen ve větším měřítku? (x) (x) (v pořadí 100. komentář k tomuto snímku) ()
Megalomanský projekt z obdobia "očisty" amerického ľudu pred prisťahovalcami z Európy. Výprava, kostýmy a herecké obsadenie na výbornú, všetko ale kazí príliš ambiciózna réžia Michaela Cimina. Prestrelená minutáž je zamorená pre režiséra typickými tanečnými veselicami s vysokou prítomnosťou nadbytočných scén najmä z prvej polovice či naťahovaného záveru. Ciminovi nejde uprieť detailné vykreslenie doby a dodržiavanie pravidiel žánru, kde miera násilia, nahoty a bezprávia ctí vierohodnosť divokého západu. Dravosť a grády druhej polovice dosahuje vysokých mét, byť ucelenejšieho uchopenia a lepšie fungujúcej chémie milostného trojuholníka mohlo ísť o výnimočné dielo. ()
Viděl jsem delší verzi a vůbec jsem nebyl spokojen. Záběry jsou sice krásné a je na nich vidět že se čekalo až mráček přijde do záběru. Ale záběry jsou šíleně dlouhé, každá scéna je totálně přetažená, herecké výkony jsou nulové, děj se dal vměstnat do hodinového filmu, celkově to vypadá jako normální béčkový western. Říkal jsem si, že to zachrání velké finále, o to víc jsem byl zklamán, přes prach není vůbec nic vidět a celá přestřelka je naprosto zmatená a nakonec úplně zbytečná. Vůbec se nedivím, že to byl propadák, kdo by šel do kina na takové téma roztažené do nekonečna hodin. Cimino si natočil film pro sebe. ()
6/10 - Už dlouho jsem se při sledování filmu tak netěšil, až konečně skončí (i když až při závěrečných dvaceti minutách). Zaujala-li vás "nevyrovnanost" Lovce jelenů, je zhlédnutí Nebeské brány nutnost. Ano, tento film je opravdu o výpravě a ne o hercích, ale přesto si nemohu nedovolit jedním slovem shrnout jejich herecké výkony: Kristofferson průměrný (možná by filmu pomohl výraznější hlavní hrdina), Walken lepší a Hurt nejlepší. Abych dal filmu aspoň čtyři hvězdičky, budu muset jeho téměř více než tři a půl hodiny vidět ještě jednou; zatím docela chápu, proč je film polozapomenutý a proč dostal tolik nominací na Zlaté maliny... ()
Jasný propadák, který nedrží pohromadě. Ale pár hezkých záběrů se zde najde... ()
Vskutku ambiciózní western. Tři a půl hodiny legendárního nezkráceného eposu o šerifovi a nájemném zabijákovi účastnivší tragického konfliktu mezi rančery a zoufalými přistěhovalci. Kris Kristofferson a Christopher Walken. Oba tu vytvořili úctyhodný výkon. Atmosféra snímku je temná a vyobrazuje onu dobu vskutku velkolepě. Dějství příběhu není zrovna jednoduché a tak u toho vydrží opravdu jen zasvěcený divák. A když ještě dokáže po tak dlouhé stopáži vyjádřit o čem to vlastně celé bylo, zaslouží si uznání. I tento snímek si svojí obsáhlostí zaslouží uznání. Nic tu není jen tak náhodou. Každá událost tu je vyobrazena do nejmenšího detailu. Dramatizace na dlouhou dobu drží napětí a mnohdy ani o šokující momenty není nouze. Musím uznat, že se jedná o velmi kvalitní westernový počin. Jeho brutální zkrácení na přijatelnou délku postrádá veškerou logiku a jisté kouzlo. A tak se stává tato verze nezaměnitelnou podívanou, jaká tu do svého vzniku nebyla a troufám si tvrdit, že už ani nebude. ()
Milostný trojúhelník s "aktivní"majitelkou bordelu a vyhlazování přistěhovalců z Evropy-pravděpodobně enklávy ruských židů-to muselo v r.1980 mít rozhodně úspěch.A roztahaný to je,né že né. ()
Tak bohužel, žádné překvapení se nekoná. Nedivím se, že film propadnul. Na 3 a půl hodiny rozteklý jednoduchý příběh, který by šlo kvalitně a daleko poutavěji odvyprávět za 80 minut. Škoda promarněné šance, protože herecký ansámbl a výprava jsou vskutku pěkné... 65% ()
Cimino natočil sice velkolepý do detailů vyšperkovaný film ale současně i neuvěřitelně nudný film, tedy pokud vás v prvé řadě nezajímají historické reálie a nedbáte na každou maličkost. Jednoduchý příběh je doslova utopený v nekonečných záběrech, takže film připomíná více cvičení kameramana než plnohodnotnou podívanou. ()
Historický bizár, ktorého natáčanie by stálo sa za samostatný film. Michael Cimino bol dušou výtvarník, čo spolu s Zsigmondom natočili estetickú nádheru, ktorá poteší každého cinefila, ale o poznanie horší storyteller, ktorý narozdiel od iných velikánov 70. rokov, od Scorseseho po Coppolu, nevedel zostaviť naozaj pútavý, dramatický a rezonujúci film. Pri Lovcovi Jeleňov mu to ešte ako tak vyšlo, ale toto neustriehol. Taktiež treba poznamenať, že síce nevedel, ale CHCEL. Lebo pointa Nebeskej brány, zabalená v vizuálne podmanivom horskom sentimente, je vo svojej podstate zaujímavá kritická a nepríjemná historická sonda amerických dejín. Štýlový, zvláštny a jedinečný western, ktorý neprestáva udivovať v tom aký je miestami hlúpy a krásny zároveň. ()
Okolo tohoto "eposu" se chodí jako kolem horké kaše. Všichni říkají, že to byl propadák, který uzavřel několikero kariér, ale nikdo neřekne, že ten film je špatný. Nejspíš proto, že film sám o sobě tak špatný není. On je vlastně "krásný". A to doslova. Proč propadl? Byl nepochopen? Byl zbytečně dlouhý? No, vidět původní 4 hodinovou verzi dá zabrat a na jeden pokus jsem to nedal. Byl nudný? Nezajímavý? Slyšet slovenské a polské písně v Americkém filmu mi nezajímavé nepřijde. Ale je to zajímavé pro "americké" publikum? Každopádně můžeme vidět film, který změnil Hollywood. ()
Související novinky
Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů
V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (více)
Sam Mendes na Divokém západě
U tohoto tvůrce už nás „nečekané“ žánrové volby nemůžou překvapit. Proč by si nemohl zkusit třeba western? Obzvlášť, když se schyluje k návratu kovbojek na filmová plátna (komiksový Jonah Hex,… (více)
Jeff Bridges tasí kolty
A nebude to poprvé v jeho kariéře. Ještě jako mladík si zahrál ve westernu Bad Company či v proklínaném velkofilmu Nebeská brána, v 90. letech ztvárnil titulní roli v „prequelu k Deadwoodu“ Divoký… (více)
Když jsem započal systematicky nakoukávat westerny, poměrně rychle se mi do merku dostala Nebeská Brána, která v rámci žánru má jisté speciální postavení, ale věděl jsem, že když se na ni podívám brzy, nebude to mít smysl. ____Po revizionistických 60. a 70. letech spáchal žánr sebevraždu tím, že dementoval, kritizoval a zesměšňoval každý aspekt klasické éry, čímž se jednoduše (na čas) vyčerpal. Současně jimi byli diváci už jaksi unavení a přesně tehdy, na začátku osmdesátek, přichází Heaven's Gate. Ten nestojí toliko na psychologickém prokreslení postav, intenzivní akci ani strhujícím ději. Jeho kvality spočívají ve věrném vykreslení dobových reáliích, které v rámci westernu bývají jinak velmi stylizované. Také nelze upřít velký půvab jednotlivých scenérií - to má na svědomí řada aspektů: Ciminova režie/záběrování, nádherná Wyomingské příroda, šerosvit interiérových scén i přehnaný komparz, který bych přirovnal k tomu, co lze vidět třeba v Tenkrát v Americe. Stále se jedná o revizionistický western, ale přesnější označení je myslím anti-western. Ty bývají poměrně nedivácké, protože stojí na aspektech, které nepřitáhnou pozornost davů. Dobrým příkladem je o 9 let starší McCabe & Mrs. Miller, který je stejně nedivácký jako HG. Je ale o hodinu a půl kratší než Director's Cut verze HG. Vzhledem k tomu, na čem stojí kvality tohoto filmu však nemá celu koukat na zkrácenou verzi - řekl bych. Na druhou stranu i ta dlouhá verze je poměrně chudá. Záleží na tom, jak moc je divák zaujat samotnou dobou, v níž se film odehrává, na kolik dokáže citově propadat jednotlivým scénám a nakolik je schopen nahlížet různé lightmotivy (zajímavý inside třeba poskytuje uživatel Matty ve svém komentáři). Před lety bych tento film odstřelil jako odpad. Před tím, než jsem pořádně nahlédl do samotného vývoje žánru, bych tento film odstřelil jako odpad. Nyní se nad tím filmem dokážu v některých scénách rozplývat, ale je stále náročné se jím prokousávat (což není dáno délkou, director's cut Tance s Vlky má 4h a je velmi poutavý - ostatně také znovu nakopl žánr na začátku devadesátek). ____Už mnoho lidí psalo o tom, jak tento film zruinoval studio (prodělal přes 40 mega) a zabil ideu Nového Hollywoodu, načež se studiový dohled nad filmy opět umocnil. Cimino to tedy docela posral (nejen sobě), a já nechápu, jak je možné, že tomhle projektu producenti věřili. Chápu, že záběry filmu vypadaly skvěle, a tak film podporovaly i přes skluz v natáčení a narůstající náklady. Osobně se mi nechce věřit, že by tvůrci dali zelenou takovému scénáři. Poté, co jsem film dokoukal, jsem nabyl dojmu, že scénář byl ve skutečnosti propracovanější a že mnoho scén rozvíjející děj skončilo ve střižně. První pracovní střih, který Cimino představil studiu měl 5,5h (Což je verze, kterou bych opravdu rád viděl, protože mě zajímá, co přesně se nedostalo do další verze). Studio takovou délku však odmítlo a Cimino film sestříhal na režisérský 3,5h cut, přičemž, zdá se mi, upřednostnil dlouhé tancovačky a jiné poměrně bezpředmětné (ale atmosférické) scény nad scénami, které opravdu mohly rozvíjet děj a psychologizovat postavy. Z toho, co jsem viděl, mi totiž toliko nepřišlo, že příběh je plytký nebo děravý jako spíš, že z něj bylo hodně vyhozeno a to co zůstalo, je fragmentem něčeho, co jinak mohlo být skvělé. Třeba se ale pletu a Cimino vynechal děj už ve scénáři. Po řídce navštěvovaném týdenním běhu byl film stáhnut, znovu Ciminem prostřihán - tentokrát na 2,5h - a o půl roku později uveden už celosvětově. () (méně) (více)