Režie:
Francis Ford CoppolaScénář:
James V. HartKamera:
Michael BallhausHudba:
Wojciech KilarHrají:
Gary Oldman, Winona Ryder, Anthony Hopkins, Keanu Reeves, Richard E. Grant, Cary Elwes, Billy Campbell, Sadie Frost, Tom Waits, Monica Bellucci (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Oscarový režisér Francis Ford Coppola natočil remake klasického děsivého příběhu o neuvěřitelně svůdném transylvánském princi (Gary Oldman), který se vydává z východní Evropy do Londýna 19. století, aby zde hledal lidskou lásku. Po staletích strávených o samotě v chátrajícím zámku je Drákula posedlý spalující touhou, která jej přiměje vystoupit z ústraní. Když charismatický Drákula potká mladou ženu Mínu (Winona Ryderová), která je odrazem jeho dávno ztracené lásky, oba se vrhnou do víru romantické vášně a hrůzy. Díky “iluzorním” speciálním efektům a mimořádnému hereckému obsazení se Coppolovi podařilo vytvořit svěží a provokativní pojetí upírského příběhu, v němž se až nezvykle věrně drží Stokerovy předlohy. (Cinemax)
(více)Videa (3)
Recenze (858)
"Pitvať ju nechcem. Iba jej musím odrezať hlavu a vyrezať srdce." Úchvatné a omračujúce. To boli prvé slová, ktoré mi napadli pri sledovaní tohto úžasného retra za fajnových 40 miliónov. Coppola sa drží Stokerovej knižnej predlohy pietne, takmer akoby adaptoval Bibliu. Nezabúda sa pridržiavať pôsobivých historických reálií (Drakulov príbeh je inšpirovaný kedysi skutočne žijúcim Vladom Tepešom alias Narážačom alias Nabodávačom - rumunským vladárom, milovaným i obávaným, ktorý sem-tam rád obedoval uprostred smrteľného stonania na koly nabodnutých vojnových zajatcov). Zároveň Coppola nenechá ukrivdených ani fanúšikov „obyčajných“ hororov a ponúkne im plné hrste atmosféry, násilia, sexu a gotiky. Upíri nepatria k mojim žánrovým favoritom (tu by som skôr upriamil pozornosť na Mary Shelley, ktorú mal Coppola podobne, ako Draculu, tiež ultimátne sfilmovať, nakoniec sa však uspokojil s produkciou a réžiu prenechal Kennethovi Branaghovi). Napriek tomu dávam pred týmto filmom dole klobúk. Ak na tom budete podobne, odporúčam komiksovú novelu Dracula: Skutočný denník Jonathana Harkera od Radima Kočandrlea z r. 2005, líčiacu podľa mňa najpôsobivejšiu časť románu. ()
Tak tohle je (pro mě) naprostá modla všech filmů o upírech, a neříkám to jenom proto, že od stříbrných šperků se mi dělá vyrážka:) Od hudby přes výpravu a kameru (Draculův stín...) až po skvělé herecké výkony je tenhle kus dokonalý. Gary Oldman a Anthony Hopkins spolu s Winonou Ryder tvoří naprosto, ale naprosto špičkové obsazení. Tím nějak nesnižuji výkon zbytku ansámblu, protože jak říká okřídlené úsloví, není malých rolí, pouze malých herců. Coppola podává příběh tak precizní formou, že ve chvíli, kdy duše prince Vlada dojde pokoje, jsem i já uronil slzu... jednoduše mistrovské dílo, dokonce si troufám říci, že svojí romantickou rovinou předstihující brilantní, avšak "pouze" suše horrorovou knižní předlohu, kterou jsem měl to potěšení si vychutnat v originále... PS: Love Song For A Vampire je skvost hudební historie. Možná bych to pro zjednodušení mohl postavit takhle - hlas Annie Lennox je skvost hudební historie;) ()
Spíše než filmovou adaptací bych to nazval filmovou interpretací, protože se ve svém jádru i obalu jedná spíše o umělecké dílo, než-li o klasický "zábavný" film. Neskutečně chytře si hraje s divadelní teatrálností, kvůli které předloha nebyla tak uvěřitelná, jak se býti snažila, a posouvá jí až do pro mnohé nestravitelných, svým způsobem až parodických výšin. Zajímavý je i zvýraznění motivů (především sexuálních), který byly v předloze pouze naznačený a tady je na nich veskrz postavenej celej příběh. Celkový vyznění díla je ovšem oproti knize poměrně odlišné, zvláště díky tomu, že Hart s Coppolou udělali z Draculy skutečnou postavu s motivacemi, protože jakési "dětské zvíře v pozadí" by v této vizi opravdu nedělalo dobrotu. Na úkor toho, že už se nejedná o příběh několika mužů bojujících proti nestvůře za záchranu své lásky (stručně řečeno), ale o jakýsi nadčasový romantický příběh o Draculovi a Mině, a samozřejmě i na úkor omezené stopáže, bohužel dost vyznívají do prázdna všechny ostatní postavy v čele s Renfieldem, Sewardem a Holmwoodem. Navzdory tomu se ale jedná o neskutečně vtahující film (pokud jste tím správným typem diváka) s neobyčejným vizuálem, skvělýma hereckýma výkonama (ať dělám co dělám, pod jménem Dracula se mi vždy vybaví Gary Oldman), mrazivou hudbou a několika absolutně nezapomenutelnýma scénama z nichž v mých očích bezesporu vévodí úvod a Mínin křest krví. Jsem asi jeden z mála lidí na planetě, ale vůbec by mi nevadilo, kdyby byl film klidně o hodinu delší. ()
Musím říct, že představa hraběte Draculy jako mazlíčka všech žen (jakéhosi univerzálního ňu ňu tragéda), je mi odporná stejně jako Obitusovi. Naštěstí to není až tak strašné, jak to vidí on či poblázněné fanynky Garyho Oldmana (každý samozřejmě z opačného úhlu :-). V podstatě mi Coppolovo pojetí Vlada nějak výrazně nevadí - myslím, že se snažil Draculu zachytit z různých pohledů a úhlů vnímání této postavy (stejně jako se snažil znovu využít a spojit odkazy na různá předchozí zpracování téhle upírské legendy). Jen Gary Oldman se pro tu roli bohužel ukázal být mírně rozporuplnou volbou. Románovému Draculovi se blíží mnohem více, když je namaskovaný jako po krvi lačnící kreatura - obří pijavice, chlípný moučný červ z Transylvánie - než když tu vystupuje jako vlastně takový hodný a ulízaný londýnský playboy. Naproti tomu drtivá většina ostatních je typově přesná (Mina, Lucy, Jonathan, Draculovy nadržené upírky a výborný Van Helsing). Samostatnou kapitolou je ovšem dost netypický Renfield Toma Waitse... :-) Coppolův film mě ale přes kontroverzní pojetí hlavní postavy neuráží. Vyložené klady převažují, a vizuální stránka je skvostná. Hlavní nedostatek vidím v tom, že jakkoliv působí jednotlivé scény samostatně skvěle, jako celek ten film nedrží až tak pohromadě, a místo jednoho vybroušeného klenotu se rozpadá na spoustu střípků a střepů. Některé z nich jsou vyloženě krásné, některé docela půvabné, a některé budí rozpaky (Dracula jako nyvý milenec). Naštěstí je tu po celou dobu snaha ty posledně jmenované tendence vyvážit, aby z filmu tak strašně nevyčnívaly. Co mě ovšem uráží zcela jistě, je fakt, že právě tyto tendence inspirovaly v Čechách výrobce jistého příšerně populárního muzikálu, který byl celý postaven právě na zdůraznění a vyzdvižení takovéhoto zcestného pojetí slavného upíra. A tak jsme se dostali až ku zrodu jedné strašlivé zpotvořeniny. Od té doby totiž u nás máme Drákulu. Zatímco Dracula zůstane navždy krvavě temným, nekompromisním démonem zla, Drákula je takový sladký, rozněžnělý koloušek, čirou náhodou také upír. Parafráze na známou Pucholtovu hlášku z Černého Petra se pak přímo nabízí : "Dracula. Drákula. Cítíš ten rozdíl?" ()
Francis Ford Coppola si na začátku devadesátých let udělal velice zajímavý pohled na hraběte Drákulu v čele s předními americkými a britskými herci. Musím říct, že mě film dokázal vcelku rychle upoutat. Vlkodlačí znásilnění třeba mělo koule, ale ve výsledku tenhle film obsahuje absolutně všechny prvky filmu, který by někdo jinej mohl nazvat brakem. Jasně, že úmyslně. O to zajímavější to je, ale o to víc mě mrzí, že tenhle film není čistý fantasy, ale spíš jenom parodie na fantasy. Všechno je to totiž až moc absurdní. Vlastně to není film, na který by se dalo dívat jen tak. Místy jsem dokonce přemýšlel, zdali je to vůbec film, na který by se dalo dívat. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (72)
- Mísko krve se používalo červené želé. (cariada)
- O roli Drákuly (Gary Oldman) se ucházeli Andy Garcia, Gabriel Byrne, Armand Assante, Antonio Banderas a Viggo Mortensen. (fannah)
- Kromě modrých plamenných kruhů u Drákulova (Gary Oldman) hradu nebyl ve filmu použit jediný počítačový trik. Namísto CGI se využívaly například zmenšeniny, malby na sklo, pohybující se kulisy nebo pouštění záběrů pozpátku. (Hroozley)
Reklama