Návrat domů

Tématicky i poselstvím silný snímek, který naplno využívá vynikající herce ke svému užitku. Bolestivého období Spojených států nepřestane pálit Američany asi nikdy, ale přes všechnu příběhovou sílu a vyjádření o hrůzách (neukázané) války, tomu v mých očích stále dost chybí. Postavy mi sympatické nebyly, i když možná ani neměly, ale vůči ženám jako je hlavní postava mám lehkou averzi. Styl doby je vystižen skvěle, čemuž pomáhá vkusné pohrání s největšími hity, které ve filmu zazní (jako vnitřní i vnější hudba). Mezi hlavní prvky, které film chce ukázat bych nezapomněl stavět problematiku nemocnic pro veterány během/po válce ve Vietnamu. Téma "postavení/potřeb" manželky, která potřebuje zaplnit místo po odcházejícím manželovi by vyšel na samotný seriál... Emoční síla filmu na mě vůbec nedopadla. Možná je to důsledek velkého počtu filmů s antimilitarismem (Vietnamu obzvlášť), ale tahle oscarová přehlídka jako by říkala to samé, co nejeden film před ní/po ní. Já raději Narozen 4. července... (pochyby mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami vysoké hodnocení převážilo dolů) (05.02.2010)

Přestože jsem Návrat domů viděla poprvé jako malá a věcí neznalá holka, dopadl na mě přetěžce. Neklade totiž důraz na znalost politiky a dat, ale na emoce. Jane Fonda se na jedné z protiválečných demonstrací potkala s Ronem Kovicem, který ji inspiroval větou "ztratil jsem svoje tělo, ale získal jsem svoji mysl" k myšlence natočit film o válce bez války. Realizace trvala léta, napsání scénáře, který prošel několikero pery a dotvářel se přímo na place, předcházelo pečlivé sbírání materiálů. Volba režiséra se ukázala být prozíravou i když - zvláště pak u natáčení milostné scény - docházelo k názorovým třením s Jane. Hal chtěl, aby byl na vozík upoutaný Luke poněkud "zdravější", Jane chtěla opak - aby jeho zranění víc korespondovalo s jeho depresí a cynismem. Výsledek je decentní a vyložit si ho lze tak i tak. Podstatné je, že Návrat domů ukazuje, co za nabubřelými vlasteneckými řečmi a vyznamenáními není vidět - veterány, kteří odvedli svoje a "teď nezacláněj", jejich zraněná těla, pochroumané duše, ztracené iluze a strach z budoucna, kde se s nimi nepočítá. To drsné poznání se nevyhne ani vojákovi tělem i duší, jakým je Sallyn manžel, ani Lukovi, který byl na střední playboy a do Vietnamu jel jak na mejdan, ani samotná Sally není ušetřena, když si projde přerodem od důstojnické paničky po ošetřovatelku v nemocnici pro veterány, aby nakonec stála mezi dvěma poničenými muži. Film nás doslova přenese dík své atmosféře (k níž neodmyslitelně patří i písně Rolling Stones, Janis Joplin, Beatles a dalších) v čase, je nabitý emocemi, aniž by spoléhal na cokoli laciného a podbízivého, mobilizuje k přemýšlení a závěrečná Lukova řeč ke studentům je nesmírně úlevná. Návrat domů sklidil zaslouženě 3 Oscary a 5 nominací, Jane Fonda si nedala pokoj a děkovala za toho svého ve znakové řeči. (02.01.2007)

Film, ktery vas donuti premyslet o nesmyslnosti vsech valek. To, ze byl natocen pouhe tri roky od konce valky ve Vietnamu je z nej znat dodnes. Navrat domu je spise komorni dilo na minimalnim prostoru ( kdyz opomeneme zastavku v Hong Kongu ) a s malym poctem hercu. O to vice ma ale cloveku co rict, ma vybornou atmosferu, ktere napomaha skvely hudebni doprovod a hlavne herecke vykony Fonda a Voighta, kteri opravnene za sve vykony dostaly Oscara. (07.09.2009)

Pozdní plod amerického občanského radikalismu, který začal beatnictvím a skončil sílícím nesouhlasem s nikdy oficiálně nevyhlášenou vietnamskou válkou (konflikt si vyžádal životy zhruba 2 mil. Vietnamců, nesmírné materiální škody způsobené "humanitárním" bombardováním nejen severního Vietnamu i dlouhodobé důsledky zmrzačení několika milionů nevinných, zpravidla ještě nenarozených vietnamských dětí použitím chemických látek typu Agent Orange nikdy nebyly Vietnamu kompenzovány; rozporuplnost americké tehdejší politiky vyvrcholila faktickou podporou krvavého polpotovského extrémisticky levicového režimu v Kambodži a nesmyslnou kritikou vietnamské obranné války, která zachránila statisíce khmérských životů v roce natočení NÁVRATU), řadí toto pozoruhodné dílo k filmům typu Formanových VLASŮ. Silný zážitek, který jsem si před lety z tohoto filmu odnesl, je podpořen jak skvělými hereckými výkony obou protagonistů, Fondové i Voighta, invalidy i jeho trochu nečekané partnerky, tak vyčerpávajícím a strhujícím popisem doby, která už byla tak trochu minulostí. Hořkost, kterou z filmu cítíme, najdeme dnes v dokumentárních Mooreových dílech typu FAHRENHEIT 9/11; je oprávněná, pocit z nesmyslně utracených mladých lidských životů vyznívá jako nesmlouvavá obžaloba především johnsonovského a nixonovského "watergatského" prezidentství. NÁVRAT nepochybně patří k filmům, které svou katarzí oslovují i naši současnost. A zřejmě nejen ji. (29.04.2008)

Příběh ženy, jejíž muž narukoval do Vietnamu, ona začne vypomáhat v nemocnici pro válečné veterány, tam se do jednoho z nich zamiluje, paráda do doby, než se manžel vrátí - téma, ze kterého šlo udělat milostný trojúhelník, či srdceryvný Hollywoodský ždímač emocí. Ale Hal Ashby šel zcela jinou cestou. Ve filmu není jediná slzopudná scéna, jediný srdceryvný kýč, žádné moralizování a podobné věci. Všechny postavy jsou obyčejní lidé z masa a krve, kteří mají své mouchy a své nálady. Ženy zde hrajou prim, jsou hybatelky všeho, ovšem ani feminismus nečekejte. Celý ústřední trojlístek se nám předvedl v životních rolích. Sally Jane Fondové je silná krásná žena, působící na své okolí dojmem nevybouřené pubescentky, která je ovšem duší ochranitelkou a to jakýmkoli způsobem. Jonu Voightovi coby zmrzačenému veteránu Lukeovi válka vzala, kromě tělesné pohromy, hrdost, čest, iluze a chuť žít. Až díky Sally se mu to všechno začne vracet. A konečně Bob v podání Bruce Derna ve válce ztratí jakékoli iluze a návratem domů si chce ujistit, kam skutečně patří. Ovšem osud mluví zcela jinou řečí. "Návrat domů" je neskutečně silný film, působící neskutečně civilním, opravdovým a téměř nezávislým dojmem. Dál už není zapotřebí slov, podívejte se na něj! Snad jen písničkový šedesátkový soundtrack dotváří dokonalou atmosféru a obzvlášť v úvodních a závěrečných titulkových sekvencích využití Out of time - jedné z nejsilnější písní Rolling Stones vůbec. 100%. (09.09.2009)