Poslední dům nalevo

Debut a amatérčina "každým coulem". Posledný dom naľavo treba hodnotiť v kontexte doby, ale asi aj v nej šokoval asi iba tým násilím. Logika nefunguje vôbec, čiže ani náväznosť scén, herecké výkony sú slabučké, komediálne vsuvky čisto WTF. Ale asi aj preto je to stále slušná zábava. Treba si ale uvedomiť, že ak sa odhodláte k pozeraniu tohto starého hororíku, tak na konci sa budete smiať z postáv a ich rozhodnutí a zobrazené násilie s vami už v dnešnej dobe neurobí zhola nič. To samozrejme nie je Cravenova chyba, skrátka je dnes kinematografia už úplne inde. Ale sledovať, ako postavy majú tisíc možností na útek, či už v prvej alebo druhej polovici, a nejak to bohvie prečo stále nejde, zabaví dokonale aj dnes. (27.03.2020)

Chápu,že je film pokládán za jeden ze základních kamenů žánru exploitation, určitě, to na tu dobu, silná káva. Ale i tak sem se značnou část filmu nudil a co se brutality týče, ty největší masakry stejně nejsou vidět. Herecké výkony(na které se u exploitationech celkem hodně sází) jsou zde až komické, hlavně co se rodičů Mari týče, to je vážně tragedie,člověk jim nevěří ani nos mezi očima. Vraždící trojka je celkem správně uchylná. Určitě to v té době muselo být silné sousto, ale být film o něco mladší,je to jen celkem slabá nuda. Každopádně ctím klasiku v žánru a chápu ten kultovní status. (20.06.2009)

Dementní hudba, dementní herci, dementní všechno. Ne, tohle Craven nemohl myslet vážně a divil bych se, byť to tehdy byly jiný časy, kdyby to někoho nadzdvihlo, nebo nedej bože pohoršilo už tenkját... Prostě bejkárna, s muzikou jak od Ivana Mládka, zkrátka se zase jednou stal zázrak, kdy remake předčil originál. Kdyby to mělo aspoň jakous takous atmosféru, ale kde nic není, ani Satan nebere... Ta jedna hvězda za tu trošku krvičky a za starou dobrou motorovku. (20.07.2015)

Svoje sympatie k režisérovi Wesovi Cravenovi neskrývam a je ho vidiet i pri mojích reckách na jeho filmy a tak je jasné, že som šiel do tohto filmu s istým nie očakávaným ale niečím takých, že si proste vo vlastnej hlave nedopustím pomysliet, že je to zlý film, ale určite som vela nečakal a to už z týhto dôvodu: je to predsa len nízkorozpočták a ktomu točený v rou 1972 a tie triky a vlastne celá filmová technika nebalo na takej úrovni ako je dnes, ale i napriek tomu film na mna pôsobil dobre. Dostali sme to čo sme mali, násilie počas celého filmu, fyzické, psychické + sexuálne ponižovanie a obtažovanie zakončené tým čo asi každý čaká. Ked sa dve naivné teenagerky dostanú náhodou do rúk trom resp. štyrom kriminálnykom po ktorých pátra polícia je zle nedobre. Craven nám ukázal a zobrazil celý konflikt dost reálne a nielen tak ako to môžeme vidiet v dnešných hororoch kde vrah svoju obet proste zabije a nič viac, nie že by to bolo málo, ale ked už daný vrah vie čo asi spraví a že svoju obet zabije tak si s nou aj užije. A toto nám dal Craven zobrazil nám, že naši kriminálnici sa chcú proste zabávat a nie len jednoducho zabávat a to je to ponižovanie a následné týranie obete. Dalej ma prekvapila tá nehanblivost herečiek, ktoré ukázali vic než som čakal. V dnešných hororoch vidíme hádam v každom druhom horore nahé ženské a ich odhalené poprsie, to ma už nikdy neprevpavý ked to vidím(ale ved ked už má film dostat Raiting "R" za krv, a vulgarizmy tak nejaká tá nahota už neuškodí nikomu), ale v tomto horore a vlaste v tých starších vidíme viacej než teraz, nieže by som sa v tom vyžíval, ale dost ma to prekvapilo. Celá recenzia: TU (15.07.2007)

V tomto prípade rozhodne neplatí, že predloha je lepšia ako remake, pretože táto predloha potrebovala veľmi akútnu úpravu. Novší je rozhodne úplne iný level. Najviac mi tu asi vadila muzika, ktorú by som rozhodne videla radšej v nejakej groteske, no v horore sa mi zdala absolútne nevhodná. Možno to bol pokus o vyjadrenie absurdnosti celej situácie, lenže miesto aby umocnila pocit strachu, bola len neskutočne otravná. Druhý celkom výrazný nedostatok som videla v skoro úplnej absencii emócií čo sa týka hereckého obsadenia. Uznajte, že ak nájdete svoju dcéru mŕtvu nie je práve prirodzené aby ste nad jej pohodeným telom viedli vecný a pokojný rozhovor so svojím manželom. Možno sa vám budem javiť ako hysterka, ale ja by som zrejme bez nejakej tej slzy a zúfalstva asi neobišla. Príliš veľký zápal pre svoju vec neprejavili ani samotní maniaci a obete znášali svoj osud s celkom stoickým kľudom, čiže každý pripomínal robota. Jednu hviezdičku dávam za poslednú scénu kde otec bojoval s násilníkom, tá mi totiž aspoň vzdialene pripomenula, na aký žáner sa to vlastne dívam. (11.02.2015)