Na pokraji slávy

Přidávám se k nemalému zástupu nadšených fanoušků klasického rocku. I když Stillwater je kapelou přeci jen trošku zidealizovanou, na požitku ze sledování to pranic neubírá. Fantastický soundtrack, kterému se z poslední doby vyrovnal snad jen z filmu Všechny moje lásky je doprovázen neméně nabitým dějem, kde o narážky na jednotlivé kapely (Deep Purple, Eagles...), setkání s hvězdami (Black Sabbath, David Bowie) či pohledy na zaplněné koncertní haly není nouze. Kate Hudson je paradoxně to jediné, co mi na filmu vadilo. V její roli bych si dokázal představit několik jiných osobností, které by do dané role sedli o mnoho lépe. Veškeré ostatní role jsou obsazeny bez chybičky a ode dnes je ze mě fanoušek Billy Crudupa. (15.04.2008)

Jak už tady někdo trefně poznamenal, tenhle snímek si měl Richard Curtis pustit (a to pro jistotu hned několikrát za sebou) něž se pustil do svých Pirátů na vlnách. Tentokrát žádné sálodlouhé komentáře. Přirozenost, lehkost, svěžest a nesmírné zapálení pro věc, to je to, co sálá z každého záběru tohoto Croweova snímku. Žádná "umělohmotná vyumělkovanost". Tohle s prominutím neochčijete. Vždycky je poznat, jestli snímek točíte "pro prachy" nebo v prvé řadě z nadšení k samotnému tématu. Že je toto ten druhý případ, musí být každému jasné, hned po prvních pár minutách. Vypadá to jednoduše, ale přiznejme si upřímně, o kolika snímcích podobného ražení se toto dá říct (napsat). Ta pověstná chemie by nefungovala, nebýt zručné režie Crowea, která zůstává po celou dobu snímku "lehce upozaděná", nechává herce hrát, příběh volně běžet, ale nenechte se mýlit, je to právě ONA, která dříme snímek pevně ve svých rukou. Je velkým uměním natočit snímek tak, aby divák proplul příběhem, aniž by ho cokoliv nějak výrazně rušilo. Tentokrát se pozdržím komentářům k hereckým výkonům, ale musím zmínit jedno. Jak nemám Kate Hudson zrovna v oblibě (to je ještě hodně mírně řečeno), zde nemám téměř co vytýkat. Naprosto přirozený, nenucený, sympatický výkon (stejně jako v případě celého snímku). A musím konstatovat jediné: přestože je to hodně zidealizovaný pohled (a to včetně samotného závěru), v tomto případě mi to (k mému velkému překvapení) téměř nepřekáželo a v celkovém vyznění snímek v myćh očích nijak výrazně nesrazilo. Ikdyž zároveň nezastírám, kdyby Crowe projevil o něco víc odvahy a lehce přitvrdil (teď mám zejména na mysli, co se samotného života rockerů týče) a to včetně (očekávaného?) závěru, s tou 5-tou * bych ani na okamžik neváhal. Na druhou stranu je to podáno očima 15-ti letého chlapce, tak proč by to nemohlo být zidealizované. Takže, (jako fanoušek 70-tek a kapel Deep Purple, Jethro Tull, Davida Bowieho, The Who....) dávám 4* za samotný snímek a tu 5-tou přihazuji za nadupaný soundtrack. p.s. létání nesnáším, ale mít k dispozici takovou letušku, jakou byla Zooey Deschanel, dal bych si Thajsko 5x tam a nazpátek v jednom zátahu....p.p.s jo a abych nezapomněl......I am a golden god.....to pouze pro pořádek (06.06.2011)

Špičková zábava ! Mladý "novinář" najatý časopisem Rolling Stone doprovází fiktivní kapelu Stillwater na jejich turné po amerických městech roku 1973. Za doprovodné muziky rockových hvězd té doby poznává zákulisí koncertů i života kapel na vrcholu slávy. Cameron Crowe mě opět nezklamal a potvrdil, že (kromě režie :) muzice vážně rozumí a má ji rád. Já jsem zase rád, že jsem tenhle příjemný a vtipný film téměř bez hereckých hvězd, ale o to možná bezprostřednější, konečně viděl :) Také jsem si uvědomil o co nás, kteří jsme ve věku hlavního hrdiny, minulý režim okradl a jak jsme si tuhle krásnou dobu mohli užít - ne jenom shánět tyhle kapely po burzách (i když i to mělo svoje kouzlo :) (08.06.2003)

Obyčejná školní maturita působí vedle Willovy zkoušky dospělosti jako zbytečně stresující, nudná a pro praktický život prakticky nepoužitelná. Jeho divoké dobrodružství nevzbuzuje závist, protože podvědomě tušíme absenci příbuzenského vtahu mezi realitou a takto ladnými zákrutami osudu, nýbrž radost z toho, že jej s ním můžeme od prvního kytarového rifu do posledního polibku na rozloučenou sdílet. Sbírat materiály pro článek do celostátního magazínu, být obklopen dívkami, pro něž éra hippie nikdy neskončila a moci naživo poslouchat ty nejlepší rockery, pod nimiž se kdy chvěla zem. Celkové aranžmá je pro Crowea důležitější nežli pevnost dramatického oblouku. Will během první a nejúžasnější cesty svého života pozná, že u četby Jako zabít ptáčka možná něco začíná, ale rozhodně nic nekončí. Krom řady lekcí tvrdých dostane i pár těch něžnějších a kdo viděl dva a více zástupců subžánru road-movie, velkých překvapení se nedočká. Na pozici hlavní postavy si krom Willa dělá zálusk jeden ze „zasvěcovatelů“, Russel (B. Crudup). Nárok mají oba. Stejným dualismem trpí konec filmu, kdy teprve ten druhý (po uzavření milostné linie) je tím oficiálním. Některé podzápletky zas vyznívají do ztracena a jejich význam pro primární děj není zřejmý (sestra). Řešit tyhle podružné záležitost u parádní pocitovky se soundtrackem, jenž ví, co je kvalitní muzika, znamená koledovat si o nálepku suchara, který nic nepochopil. Na důkaz, že pochopil, totiž na zprostředkování mého veskrze dobrého pocitu, slova bohužel nestačí. 85% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Eddard, JohnnyD (15.10.2011)

Bože, ten SCÉNÁŘ!!!!! Cameron Crowe si dřepnul za stůl, zápálil si cigaretu (pokud fajčí) a rozehrál ve své hlavě úchvatnou ódu na hudební svět. Ty detailní slovní přestřelky, filozofování, který vůbec není prvoplánový a hlavně ta svoboda všech postav...hmm, to mě vždycky dostane. Za zmínku stojí také Kate Hudson, která už pro mě není jen blbou ozdobou nevkusných filmů. Její nominace byla zasloužená, byť nakonec neproměněná. A Frances McDormand je bezpochyby třešničkou na tomhle výborným kusu "kytarovýho" dortu. Silných 4,5* (03.02.2009)