Sahara
Režie:
Zoltan KordaKamera:
Rudolph MatéHudba:
Miklós RózsaHrají:
Humphrey Bogart, Bruce Bennett, J. Carrol Naish, Lloyd Bridges, Rex Ingram, Richard Aherne, Peter Lawford, Dan Duryea, Frederick Worlock, Jack Gardner (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Je to jediná studna uprostřed africké pouště. Humphrey Bogart ji bude bránit proti přesile do poslední kapky vody… nebo krve... V červnu roku 1942 po pádu libyjského Tobruku dostává osamocená posádka amerického tanku pod velením seržanta Joea Gunna (H. Bogart) rozkaz k ústupu na jih do nekonečné saharské pouště, aby se zformovala se zbytky spojeneckých sil. Na cestě se k nim postupně přidávají další přeživší bitvy, až se z nich stává nesourodá skupina tvořená vedle Američanů také britskou jednotkou, Francouzem, súdánským důstojníkem a jeho italským zajatcem a sestřeleným německým pilotem. Kvůli nedostatku vody musí ale upustit od hledání Spojenců a zamířit k jediné stovky kilometrů vzdálené studni. Po vyčerpávající jízdě však na místě zjistí, že je téměř vyschlá. Navíc se dozví, že ke stejné studni míří i žíznící prapor wehrmachtu o pěti stech mužích. Tváří v tvář nezměrné přesile stojí před Gunnem a jeho pouhými osmi vojáky důležité rozhodnutí – znovu ustoupit, nebo se jim v předem prohraném boji postavit a získat co nejvíce času pro chystanou spojeneckou protiofenzívu? Byl by to ale skutečně předem prohraný boj, když by v této bitvě nerozhodovalo množství zbývajících nábojů, ale množství zbývajících kapek vody? (Česká televize)
(více)Recenze (38)
Humphrey Bogart je badass. Zatím co film, to skvělý herecký výkon. Tentokrát v roli seržanta Gunna, opět proti náckům (teď mě tak napadá - přežil obě dvě světový, zase badass!), spolu se svojí Lulu Belle (kobylka, potom mašinka) a hrstkou dalších frajerů zdrží 500 mužů bez tanku tak dlouho, že to zvrátí průběh bojů o severní afriku a starý lišák R. ve finále dostane na prdel. Je potřeba ještě vyzdvihnout poměrně známého Rexe Ingrama a večnýho taliána (filmovýho) Josepha Naishe, jež byl dokonce nominován na AA za vedlejší roli. Dobrý film. ()
Ťažko počas vojnového obdobia vytasiť na svetlo sveta objektívny-protivojnový film, alebo aspoň hlboko podnetný. Okrem propagandistických a dokumentárnych tu máme ešte poslednú kategóriu, t.j. relatívne "prijateľnú" vetvu výkladu zo subjektívneho pohľadu "oslobodeneckej strany". Ale tá akoby zaspala zlatou érou zjednodušenosti, kategorizácii, doslovnosti viet, štúdiovom príbehu a vzletných rečiach. Nepriamo sa nám ešte snaží zdeliť, že Nemci sú len fanatické stroje (hitlerofili) a Američania, poprípade ešte Briti sú aj vo vojnovom šialenstve relatívne pokojní a schopní mienkotvorcovia ideálov a spravodlivosti. Mimo tejto wayneovskej patetickosti sa jedná o solídne natočený snímok mapujúci úzkalia suchých dní v afrických púštiach. Potom pochopíte, ako cenná v živote človeka je voda. Dôležitejšia než hocjaké materiálne bohatstvo. ()
„You heard my offer. Water for guns..“ Se svou fyzickou konstitucí je Bogart pro pozici velitele tanku přímo stvořen. V roli seržanta Joea Gunna, který má jako správný Američan smysl pro spravedlnost a velké srdce, svůj M3 Lee mění na mezinárodní dálkový autobus. Texasan, Newyorčan z Brooklynu, Francouz, Angličan, Ir, Jihoafričan, Súdánec, dokonce se najde místo i pro uvědomělého Taliána a zrádného Němce. Jenže uprostřed pouště, jak už to tak bývá, dojde přepravci nafta, vlastně voda.. Bylo by to pěkné válečné drama, nebýt dvou věcí. Lehce černobílý tón lze omluvit okolnostmi a dobou vzniku, naivní závěr se stovkou žíznivých Němců, co ještě před chvílí stříleli do zad a teď proti dvěma lidem už nejsou schopni lstivého jednání, už tolik ne. Ale co taky čekat od filmu, který točil tenista.. P.S.: Pozorný divák si zajisté všimne Lloyda Bridgese, který zde utrpěl jedno z mnoha zranění, kterými se jako admirál Benson chlubí ve Žhavých výstřelech.. ()
Sahara je dobovou oslavou amerických vojáků. Filmu je však třeba ke cti přiznat, že rozhodně nejen vojáků amerických, ale i britských, jednoho súdánce a navíc je v něm přívětivě vyobrazen i jeden Ital, neboť italský národ přeci není opravdový nepřítel, byl jen zblbnut Musollinim. V době vzniku filmu právě Itálie obracela směr a tak není divu. Němcům se však té cti, být zobrazeni jako normální lidé, ještě nedostalo. V roce 1943, ve kterém byl film natočen, se nedá čekat o mnoho víc než náborová agitka - těžko tvůrcům něco takového vyčítat. A přece to (dnes) dojem z filmu kazí. Slabé ***. ()
Podarený film, ešte z doby, keď sa reálne bojovalo. Podarený z hľadiska vykreslenia ťažkých podmienok i z hľadiska bojových scén, za ktoré by sa nemuseli hanbiť ani o 10-15 rokov neskôr. Až na takú drobnosť - vojaci vo filme sa asi neučili plaziť, lebo pri otvorenej zákopovej bitke pokojne prebehujú, maximálne sklonia hlavy - pre guľky samopalov je to tým pádom malina. Je fajn, že herecky to nestojí iba na Bogartovi a ruku k dielu prikladajú viacerí herci. Škoda, že si viac nezahral Lloyd Bridges. Oceňiť musím aj to, že pátosu je tu minimum, čo je na svojej roky veľmi príjemné prekvapenie. Škoda akurát toho, že film je iba v čiernobielej farbe a tak žltú piesočnú atmosféru si musí divák iba domýšľať. ()
Reklama