Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ainy
    *****

    Milý příběh stárnoucího muže, který se těžce smiřuje s důchodovým věkem, nechce se obouvat do bačkor nebo se bezcílně ploužit parkem a tlachat s ostatními penzisty o totálních endoprotézách, pejsmejkrech a o slevách rajčat v Kauflandu. Je to Svěrákovina se vším všudy a já ten styl houmra miluju taky se vším všudy. Užívám si vytříbeně napsané dialogy, ale za toho pětiletého klučinu sedícího v autě a bez sedačky nepřipoutaného bych scénáristu přinejmenším po učitelsku vytahala za ucho.(8.3.2014)

  • Lynn
    ****

    Až na nepovedenou scénu pádu z kola dokonale povedený film. Některé scény (a není jich málo) jsou ale plně opsané ze života. Myslím, že nebudu jediná, kdo měl při sledování pocit, že se octnul doma v kuchyni při žabomyších sporech. Ale právě to, že vše končí dobře, trochu svěrákovsky zidealizovaně, s jeho typickým hřejivým humorem, dělá z filmu příjemný zážitek, který pohladí. Jiným režisérům bych výše zmiňované atributy vytkla, ne však Svěrákovi. Navíc je mu nutno přičíst k dobru, že tak jako už mnohokrát, dokázal napsat film skutečně pro celou rodinu (ačkoli může u mnohých toto označení vyvolat spíše pocit nechuti), film oslovující každou generaci. Tandem Svěrák & Svěrák nikdy nezklame.(3.6.2007)

  • Cervenak
    ****

    Veľmi príjemné, ale dve hodiny po odchode z kina už mi to silne vyšumelo. Skoro mám chuť nazvať to "jednohubkou". Dlho som mal pocit, že sa Zdeněk scenáristicky a Jan režijne krotia - potom som pochopil, že je to zámer, aby to celé pôsobilo civilnejšie, nie len ako prehliadka hlášok a vizuálne vymakaných detailov, kúpucich sa v efektnom zlatistom svetle. Jan sa vybláznil vlastne iba v záverečnej scéne s balónom, tam je jasne citeľný jeho rukopis. Tak alebo tak sú "fľaše" na vyššej úrovni než čokoľvek z kategórie "klasický súčasný český film" (vrátane zúfalca Hřebejka... o vypáchnutom Menzelovi ani nehovoriac).(19.7.2007)

  • Radek99
    *****

    Opět ten svěrákovsky krásný ,,hezký český film"... Nejlepší český žijící scénárista Zdeněk Svěrák servíruje zase jedno ze svých dělových podání, opět ono prolnutí tragického s komickým, nádherné vychytávky a hraní si s jazykem a situační komikou, jak je u Svěráka zvykem (například geniální dialog Tkalouna s manželkou v pozadí s televizní telenovelou, která jejich rozhovoru dodává zcela nový rozměr), geniální pozorovací talent, tohle je odpozorované ze skutečného života (existenciální krize stáří, role Daniely Kolářové i její mnohaletý stereotypní manželský vztah i sexuální nezájem, stará nemohoucí žena zřejmě s Alzheimerovou chorobou, stupňující se provokování dětí během hodiny ve škole, různé lidské figurky atd.), práce s postupně odhalovanými motivy (otisky na zdi, čárky na bříšku neznámé, doučování němčiny...), různé slovní bonmoty, nádherně podaná moudra (Ovšem aby bylo vítání, musí být napřed loučení.) no a hlavně svěrákovské hlášky (Hele, nezacláněj tady a jdi si lisovat; Pracuju u lisu, proto mi kluci říkaj Úlisný...ve skutečnosti se ale jmenuju Šourek...) i bravurně zvládnuté scenáristické řemeslo (scéna postupného odhalování identity inženýra Landy v rozhovoru při jízdě autem je jednou z nejlépe napsaných za poslední dekádu v českém filmu). Výborná režisérská práce jeho syna, tohle je kvalitně odvedené řemeslo. Nádherná kamera pana Smutného, poetické pak mohou být i zdánlivě fádní momenty - například vlnění se vyprazdňujícího se horkovzdušného balonu, o ženských stehnech rýsujících se proti světlu pod látkou sukní nemluvě... Skvělé herecké obsazení a skvělé herecké výkony, nádherná a pravdivá Daniela Kolářová i stále samorostle svůj Zdeněk Svěrák (roli si napsal skutečně na tělo), skvěle hrající Jiří Macháček i Jan Budař (oba konečně excelují mimo svou zaběhlou typovou škatulku), po dlouhé době opět Pavel Landovský (vtipná aluze na Škvoreckého Černé barony, navíc nádherný paradox, kdy chartista a extrovert hraje mlčenlivého lampasáka), a mnozí další, a tentokrát pouze v miniroli Janův oblíbenec Ondřej Vetchý, mihl se i tradiční režisér Renč. Co ovšem u tohoto filmu docela selhalo, je hudba - silně patetická a sterilní hudba Ondřeje Soukupa se k filmu místy vůbec nehodila a vrcholem byl autorský písňový vstup Jaroslava Uhlíře. Severní vítr či Není nutno tedy tentokrát nereinkarnoval, tandemský tým Svěráků tady byl k jeho hudbě hodně nekritický... Product placement dnes již v českém filmu představuje nepsaný standard a tady ani mnoho nerušil. Díkybohu. Jen nepochopitelný kiks představuje scéna, kdy Tkaloun alias Zdeněk Svěrák spadne po srážce autem z kola. Buď to byl odkaz k poetice Bláznivé střely anebo vtip, který jsem já minimálně s půlkou kina nepochopili... Každopádně neuvěřitelných 1 254 282 diváků (zdroj Unie filmových distributorů) zhlédnuvších tenhle film jen v kinech svědčí o výjimečném postavení tandemu otce a syna v kontextu české kinematografie...(je to druhý nejnavštěvovanější český film od roku 1989, přičemž první je v žebříčku návštěvnosti, jak jinak, opět jejich společný film - oskarový Kolja...)(11.3.2007)

  • novoten
    ****

    Český film není mrtvý a dokud bude Svěrák ml. točit a Svěrák st. psát, tak ani nebude. Ať už jsou jejich filmy nostalgické nebo novátorské, vždycky jsou divácky univerzální a o Lahvích to platí dvojnásob. Pro tvůrčí tandem již téměř úsměvně typická postava stárnoucího poloproutníka je pohodovým průvodcem po zákoutích stáří a znovunalezení smyslu života a zasloužila by si štědřejší stopáž, která by nechala více vyniknout Landovského, Budaře nebo Macháčka, kteří si o pozornost téměř křičí. A velká škoda špatně natočeného dovětku, který předchozích dvacet minut shodí a téměř vymaže z hlavy. Trpkost totiž celkovému vyznění opravdu nesluší a lepší by bylo nechat působit přirozenou laskavost.(13.8.2007)

  • - Ve chvíli, kdy je pan Tkaloun (Zdeněk Svěrák) upoután na přístroje, které pozorují jeho srdeční stav, dojde Úlisnému (Jan Budař) SMS od Čárkované (Jana Plodková). Na mobilu je jasně psáno, že SMS přišla v 20:26, podle lékaře je však 10:00. (vyfuk)

  • - Robert Landa (Jiří Macháček) jezdí ve filmu s Wolksvagenem Golf IV. (Lucas87)

  • - V tomto filmu se spolu setkali herci Pavel Landovský a Ondřej Vetchý jako otec se synem. Oba dva se již jednou setkali ve filmu Černí baroni (1992). (vyfuk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace