Sólokapr

Zkusme Sólokapra nepoměřovat tvůrčí omnipotencí Woodyho Allena, ale úrovní současné komediální produkce. Pak to uvidíme v růžovějších barvách. Já tedy určitě. Scarlett Johanssonové si vážím s každým dalším filmem víc a role Sondry - opět jiná než předchozí - tento trend nijak nenarušila. Woody mě potěšil, když dal po čase opět přednost nadsazené komedii před skeptickým realismem filmů jako Cokoliv. A Hugha Jackmana považuju za dobrý důvod, proč začít věřit v reinkarnaci. U Kate a Leopolda jsem se ještě ovládl, ale tentokrát to musím napsat - Cary Grant je zpátky! :o) Suma sumárum, příjemný skromný film s vzestupnou tendencí při opakovaném vidění. 70% (15.08.2007)

Woody Allen mi opět sedl do noty. Všechny scény, kde se objevil byly jednoduše precizní. Role mága byla prozatím jedna z nejlepších rolí, ve které jsem jej měl možnost vidět. Začínám se pomalu zamilovávat do jeho dialogů. Téměř vždy se jedná o neskutečnou smršť hlášek, která mi dovede rozpohybovat bránici. Ten člověk musí být z jiné planety. Když se k tomu přidá nevšední příběh a troška toho mysteriózna, tak je o zábavu postaráno. Nějakou předvídatelnost si vytýkat netroufám, neboť jsem během sledování značnou část stopáže podezíral Jackmanova otce. Samozřejmě, že divák narazí i na slabší pasáže a oči diváka s dobrým vkusem nepotěší Scarlett Johansson, která je zde překvapivě velice ošklivá, či minimálně vedle fešáka Jackmana ošklivě vypadá. Pokud nevěříte, že může existovat osoba, která je neskutečně otravná a přitom se v její společnosti cítíte dobře, a dokonce tuto společnost vyhledáváte, tak nejvřeleji doporučuji zhlédnutí tohoto snímku. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka mat.ilda. (03.02.2017)

Woody Allen stárne, slýchával jsem odevšad. Poté jsem viděl Match Point a všem jsem se smál, že to snad nemohou myslet vážně. Teď však přišel na řadu Sólokapr a já si řekl: Aha! Že by na tom přeci jen něco bylo? Což je ovšem nesmysl, neboť odsuzovat po jediném "jen" průměrném filmu... Pravda, asi jde o nejhorší Allenův film, ale nejde o nic nevkusného. Woody mi na talíř předložil takovou chutnou jednohubku, na jejíž chuť však po večeří zapomenu. Což o to, přísady jsou víceméně chutné (obzvlášť Hugh Jackman - a tímto se prosím neřadím k fanouškům X-Menů, já je neviděl), příběh je víceméně podprůměrný a vtipu aby člověk pohledal. Jedna, dvě či tři směšné scény a Sólokapr se hned vydává za komedii. Ale hodina a půl uteče ještě rychleji než trvá ve skutečnosti a to je plus. Nebyl jsem z nového Allena potěšen, ba ani zklamán. (24.07.2007)

Allen se sice v mnoha věcech docela opakuje, ale stejně jsem se u toho celkem dobře bavil, takže jsem se přiklonil k vyššímu hodnocení. Scarlet Johansson dokáže využít prostor i v typicky allenovské roli, Woody Allen opět hraje, to co skoro pokaždé, Hugh Jackman má pouze dobře vypadat a Ian McShane si moc nezahraje, ale i tak je mnohem přesvědčivější (70%). (20.02.2007)

Woody pokračuje v zavedeném tempu jeden film ročně a zdá se, že jen tak brzo s tím nehodlá přestat. Nic proti tomu, vždyť předchozí snímek Match Point dokazuje, že výborné filmy točit stále umí. Sólokapr se podobně jako MP odehrává v Londýně a děj se opět točí kolem půvabné Scarlett Johansson, tentokrát v roli nezkušené studentky žurnalistiky. Přesto jsou to dva naprosto rozdílné filmy, které nemá smysl srovnávat. Sólokapr je fantaskní komedie, v níž už ani tak nejde o vlastní příběh, který by mimochodem z pera méně schopného autora vyzněl hrozně banálně (kolik variací na Jacka Rozparovače už tady bylo? A kolik dobrých?). Woodyho síla spočívá v tom, že tento banální příběh dokáže zkombinovat nápaditými dialogy a opepřit specifickým druhem humoru jako nikdo jiný. Jen málokdo umí tolik otřepaných klišé (bohatý princ a chudá popelka patří mezi ta největší..) přetavit v originální a vtipné momenty, které film spolehlivě drží pohromadě. Nicméně kromě toho film obsahuje řadu pro mě nepříjemných momentů, které Woody ještě mohl na svém scénáristickém ponku trochu obrousit. Splendiniho koktavost a neschopnost se vymáčknout mi nevadila. Je to očekávatelná návaznost na jiné Allenovy neurotiky. Spíš mě zpočátku dost iritovaly jeho neskutečně trapné řeči, kterými se snažil mezi londýnskou smetánku zapadnout a které Sondra (Scarlett) nemohla vystát. Připadalo mi to, jako by Woody chtěl být ještě allenovštější než obvykle. Naštěstí postupně jeho repliky nabývají na smysluplnosti... Vadily mi i skoky, kterými v úvodu děj svazoval - Splendini posílá Sondru pryč a z ničeho nic jsou to nejlepší společníci, které nic nerozdělí (ona sdílená nadpřirozená zkušenost mi přišla málo.. :) ), a konečně v některých scénách je těch klišé až příliš. Sólokapr určitě nepatří mezi nejlepší režisérova díla, ale jako oddechovka je to film dobrý a stále plný allenovského humoru a nadhledu. Uvidíme, s čím příjde příště.. (27.09.2008)