Aurore

Nepamätám sa kedy naposledy sa vo mne pri sledovaní nejakého filmu, tak neskutočne nahromadili negatívne pocity. Dovolím si na plnú papuľu tvrdiť, koho nechá takýto snímok chladným, zrejme nebude po citovej stránke úplne v poriadku. Prisám bohu, že neviem ako som na "Auroru" naďabil, no teraz ma premohla dilema, či mám byť rád, alebo som si túto "kráľovskú" prehliadku depresie v kombinácii s nemohúcnosťou čokoľvek napraviť - mohol odpustiť. Aurora je len pre silných, alebo tých, ktorí sa v tejto etape života cítia príliš "šťastný". (06.09.2016)

U filmu nelze než trpět při pohledu na to, kterak Aurora dostává od své macechy čočku jako svině v podobě rozžhaveného pohrabáče od krbu. Film diváka tudíž tak poznamená, že na první dobrou bude divák brblat, jak hrozný to vlastně byl film, a to i přes skutečnost, že zpracování je na čistě kanadskou produkci vskutku bravurní. 83 % (14.05.2019)

Děsivý, odporný, a nesmírně emotivní film. To, že týrání nebylo většinou vidět, ale mohli jsme ho slyšet a vidět jeho následky, ve mě pocity na zvracení spíše násobilo. Bolest Aurory působila opravdu tak skutečně, že se jen těžko bránilo slzám a nutkání film vypnout, ale s pocitem, že tomu peklu přeci někdo musí zabránit, a navíc s nepopsatelnou chutí natáhnout jednu pořádnou té semetrice, jsem to zaklapnutí želízek na rukou Houde a Telesphora s povděkem dokoukal. (18.09.2014)

Příběh ze počátku minulého století o jedenáctileté Auroře, které nikdo nevěří, že doma není šťastná... Atmosféra mrazivá, herečka ztvárňující Auroru je perfektní, nemám co vytknout a těžko k tomu cokoli dodávat. Aurore je silné drama a celou tu dobu se mi obracel žaludek ze sousedů, kteří "tušili", z otce, kněze, sestry... Ztotožňuji se s názorem, že tenhle film už podruhé vidět nechci. (27.09.2015)

Už z úvodných poznámok k filmu si aj človek, ktorý film nevidel, môže utvoriť rámcový názor naň. Film k silnému príbehu ničím zvlášť neprispel, ale ani ho neznehodnotil. Podaril sa aj casting, i keď niekto v ňom môže vidieť čiernobiele ladenie. Neviem, kde sa v ľuďoch berie tá krutosť a u okolia nevšímavosť spojená s  predstavou, že problém vyrieši niekto iný. Zaujala ma úloha kňaza traumatizovaného tým, že sa nedostal do Vatikánu. Ale najodpornejšiu postavu vidím v Aurorinom otcovi, ktorý si po tom všetkom čo vykonal aj nevykonal, odsedel z doživotného trestu iba päť rokov a to, že po prepustení vypisoval zamilované listy svojej manželke svedčí o slepote spravodlivosti v tom najhoršom slova zmysle. (04.11.2021)