Aurore

Extrémně silný snímek, natočený podle skutečného příběhu mladé, nevlastní matkou a vlastním otcem utýrané dívky, odehrávající se na počátku 20. století v Kanadském Quebecu... Smutný příběh o krutém osudu dívenky, která byla zcela bezdůvodně týrána a které nikdo z okolí nepomohl, ač se se svým utrpením svěřila knězi, její zranění viděla sestřička v nemocnici a zoufalý křik, plný bolesti slyšeli i sousedi... Všichni odvraceli pohled na druhou stranu, tváříc se, že se nic neděje, dokud nebylo pro holčičku pozdě... Už dlouhá léta se mi nestalo, aby mi při sledování filmu tekly slzy a po skončení jsem cítil jen naprostý vztek a bezmoc... Za mě pětihvězdičkový film, na který nikdy nezapomenu a který již nikdy nechci znova vidět... (04.09.2014)

Týranie detí - už len slovné spojenie má v sebe niečo, z čoho vám prejde mráz po chrbte. Ako téma filmu zabezpečuje úspech dopredu. Informácia "podľa skutočnej udalosti" nepríjemný pocit len znásobuje. Aurore je rozkošné dievčatko vyrastajúce v milej rodine, idylka. Tá sa však rýchlo skončí slabým zdravím matky. Jej milujúci (a nadržaný) manžel si veľmi rýchlo nájde ženu, ktorá ju nahrádza ešte pred jej smrťou, ani nehľadá ďaleko. Macocha je totálny netvor a tu začína film pritláčať a desiť. Od prvého náznaku násilia vás nepríjemný pocit a úzkosť už neopustí. Samotný akt sa ani raz neodohráva priamo pred kamerami a predsa mi pri každom výkriku stiahlo hrdlo. Neviem, čo naposledy vo mne vyvolalo toľko emócií. Otec zdvíhajúci ruku na vlastnú, bezbrannú dcéru... Prizerajúce sa okolie mi zdvíhalo tlak najviac, dobre som si precvičila nevhodný slovník. Aurore má skutočne silnú myšlienku, no Luc Dionne, nechce sa mi ani veriť že toto bol jeho debut, ho dotiahol do príšerne skľúčujúcej dokonalosti hereckými výkonmi (malá slečna je výborná), hudbou a hlavne precíznou kamerou, ktorá fascinujúco schováva to najhoršie a dáva priestor iba výkrikom. Odzbrojujúci koniec mi zrejme nedá spať. (20.10.2016)

Příběh ze počátku minulého století o jedenáctileté Auroře, které nikdo nevěří, že doma není šťastná... Atmosféra mrazivá, herečka ztvárňující Auroru je perfektní, nemám co vytknout a těžko k tomu cokoli dodávat. Aurore je silné drama a celou tu dobu se mi obracel žaludek ze sousedů, kteří "tušili", z otce, kněze, sestry... Ztotožňuji se s názorem, že tenhle film už podruhé vidět nechci. (27.09.2015)

Co bylo horší příčinou, která umožnila té bezcitné ženské zrůdě napáchat tolik zla na bezbranných dětech ? Zatuchlé konvence, knězova pýcha a jeho nenaplněné ambice, manželova lhostejnost, počáteční neochota místních obyvatel zasáhnout? A jaké pohnutky řídily její činy - žárlivost, touha po penězích nebo snad pomatenost? Nevím, tohle je temná hlubina lidské psýchy, kterou jsem nikdy nechápala, nechápu a ani nikdy pochopit nechci. (14.09.2014)

Jestliže i řešení své situace kněze v závěru bylo podle skutečnosti, tak nemám co dodat. Naprosto vynikající herecké výkony všech zúčastněných v čele s Aurore, kterou vybrali opravdu velmi dobře a s citem pro toto skutečné drama, protože Marianne Fortier nelze vytknout absolutně vůbec nic. Její výrazy ve tváři při jakékoliv situaci jsem brala se vším všudy. Strašně mě iritovala společnost kolem ní, která byla přesvědčená, že něco není v této rodině v pořádku, ale přesto s tím celou dobu nic neudělali, protože každý byl něco Télesphoremu dlužen, tak co by si špinili ruce. A na konci z nich byli najednou velcí hrdinové, kteří zabránili dalšímu vraždění té šílené ženské, která o sobě tvrdila jak umí utěšovat osamělé duše. Nervydrásající příběh, kterých je žel stále velké množství a apatie okolí je s postupující dobou ještě o něco horší. Možná je Aurore jedním obrovským vykřičníkem právě pro takové lidi........to je jejich věc, nám do toho nic není, on to vyřeší ten druhý ! (07.09.2014)