Režie:
Petr NikolaevKamera:
Diviš MarekHrají:
Karel Žídek, Filip Kaňkovský, Radomil Uhlíř, Pavel Zajíček, Vladimír Škultéty, Karel Zima, Otmar Brancuzský, Jiří Maria Sieber, Michal Gulyáš, Tereza Hof (více)Obsahy(1)
Esenbáci nemají pro svobodu zrovna pochopení. Český film podle kultovního románu Jana Pelce. Nejmenované severočeské město, konec 70. let minulého století. K partě „mániček", která se pravidelně schází v hospodě U Boučků, se vrací mladík Olin (K. Žídek), který strávil rok v psychiatrické léčebně kvůli pokusu o sebevraždu. Tak jako dřív začne Olin pořádat různé akce, především divoké mejdany. Kvůli šikaně od místní policie si s nejlepším kamarádem Špínou (F. Kaňkovský) najde práci zametače. Pozná podivínského, ale dobráckého bezdomovce přezdívaného Lesní muž (R. Uhlíř), z něhož se vyklube bývalý válečný hrdina, který dostal od britské vlády vyznamenání za svou účast v letecké bitvě o Anglii. Pro socialistické policajty je to však jen blázen, který patří do ústavu. Nevázaný život Olina a jeho kamarádů je stále větším trnem v patě místnímu oddělení VB. Policejní teror se stupňuje. Po tragickém konci Lesního muže a poté, co Špínova láska Olina (T. Hofová) skončí v pasťáku, se jako jediná možnost normálního života začíná jevit emigrace...
Adaptace kultovní, částečně autobiografické knihy spisovatele Jana Pelce vznikla v režii Petra Nikolaeva na 16mm černobílém materiálu. Velmi přesvědčivě a autenticky zobrazuje bezcílný život mladých lidí na okraji společnosti v době tuhé normalizace. V kontextu soudobé kinematografie jde o zcela ojedinělé a originální dílo.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (273)
Knihu jsem četl, a tak jsem s filmem hodně dlouho váhal. Pro mne to je spíše dokumentární drama o době, kdy o všem rozhodovaly komunistický kurvy zaštítěné ruskými okupanty. V tom bezvýchodném čase nesvobody bylo logické, že část společnosti revoltovala, zatímco ta větší rezignovala. A samozřejmě tu byla nezanedbatelná část těch, co profitovala. Asi bych se tu rozepsal o všem tom hnusu, ale nejsem masochista. Zlaté horory! ()
Interesantní snímek. Říkám si, co mě v tom společensko-nespolečenském snímku s Lesním mužem Gumou (ačkoli pro mě je Radomil Uhlíř jasný český Bud Spencer) zaujalo, co znechutilo či naštvalo, co pobavilo a co nutilo popřemýšlet. Asi všechno a někdy i všechno naráz snad. Rozhodně neudělá chybu ten, kdo se na film koukne... ()
"Byli jste fakt výborný." "Ne, jen jsme nebyli chvilku posraný." Protože mám knihu hodně rád již od raného mládí (myslím si, že jsem jí četl v těch opravdu nejlepších letech), dlouho jsem tuhle filmovou verzi míjel. Ale nakonec to jde. Problém filmu je, že je jen pouhým (nahodilým, přesto smysl dávajcím) výřezem knihy. Když ji znáte, zůstává pocit nenasycení. Chybí toho prostě hodně moc (např. Olinovo rodinné zázemí a rodinné peripetie, které v knize přeci jenom dost generují jeho stav a přístup). Neznáte-li ji, může film na ni nalákat. Protože přes to všechno dokázal alespoň trochu vystihnout atmosféru. Oceňuji syrovost a vizuální stylovost. Vcelku mile překvapivé je obsazení. Ale proto, že znám a miluju předlohu, nemůžu jít do plného. 3.5* ()
Filmu posloužila kniha Jana Pelce ...a bude hůř. Tento spisovatel tvořil v 80. letech a svou samizdatovou, později exilovou (Francie) literaturou pobuřoval tehdejší režim. Kniha, ač plná alkoholu, sprostých slov a sexu, je důležitou reflexí oné doby z pohledu undergroundu. Na českých středních školách a gymnáziích se však zpravidla tomuto důležítému dílu osnovy nevěnují či ho haní. Zde bych citoval z učebnice pro výuku literatury na středních školách Vladimíra Prokopa, Přehled české literatury 20. století: "..děti vegetující na periférii společnosti, koketují bez zábran s drogami, alkoholem a volným sexem. Toto provokativní gesto vzpoury vysvětlují Pelcovi 'hrdinové' tím, že prý nenávidí komunistický systém, že nechtějí být měšťáky apod. (to je také jeden z důvodů, proč nemohou pracovat). Přitom většina těchto lidí se dostala do svého postavení tím, že nezvládla jisté životní situace, které si povětšinou způsobili sami. Nyní se cítí raněni a poškozeni. Jejich revolta je přitom obyčejnou výmluvou - ukazuje se, že problém tkví zejména v jejich lenosti, částečné primitivnosti a neschopnosti žít v civilizované společnosti..Román je sondou do party slabochů, kteří jsou neschopni cokoliv konkrétního podniknout. Nebezpečné však je, že Pelcovy sympatie s tímto typem lidí dokážou některé čtenáře přesvědčit, že za normalizace se dalo žít buď měšťácky, či jako promiskuitní opilec a narkoman. Sama kniha šokuje svou vulgaritou a jistým nihilismem. To samo o sobě by nebylo v literatuře nepřijatelné, kdyby román byl alespoň uměleckou výpovědí.." Toto se opravdu o knize člověk dočte v učebnici z roku 1998, tedy 9 let po revoluci. Po zhlédnutí, místy až dokumentárně působícího snímku, jsem se zúčastnil debaty s režisérem Petrem Nikolaevem. Dozvěděl jsem se, že kniha mu nebyla obsahem, nýbrž formou pro zfilmování svých myšlenek. Jeho samotná "undergroundovost" čpí už z distribuce, existuje totiž jedna kopie 35mm a tři kopie 16mm filmového pásu. Promítání probíhá v klubech, letních kinech či hospodách. Během debaty se jeden zúčastnělý divák zeptal na film Báječná léta pod psa. Režisér reagoval smířeně, ale připadalo mi, že režii na tomto snímku si sám nikdy úplně neodpustil. Buď mu ...a bude hůř jistým zaslouženým vykoupením. ()
Už to, že je tato adaptace natočena černobíle naznačuje, že její autoři stáli o to, aby působila autenticky. A ona autenticky opravdu působí. Obraz šedivého normalizovaného československa ostře kontrastuje s touhou několika hašišáků a notorických povalečů po klidu a svobodě - v duchu květinových dětí. Příběh je docela banální, o něj však tolik zase nejde - nejvíce zaujme atmosféra a charaktery jednotlivých postaviček - i přes občas trochu přehnanou vulgárnost mě film zaujal a bavil a dá se říct, že mě těší, že v ČR v přehršli různých Medvídků, Příběhů obyčejných šílenství a spol vzniká taky něco originálnějšího. 8/10 PS: Když už jsme u tohoto literárního proudu, docela rád bych viděl adaptaci některého z románů Jáchyma Topola (třeba Noční práce nebo Kloktat dehet) ()
Galerie (7)
Zajímavosti (8)
- Představitel hlavní postavy Karel Žídek se musel nechat ostříhat kvůli závěrečným scénám v Paříži. (Calid)
- Natáčeno v Horním Jiřetíně a Mostě. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Petr Nikolaev si vybral neherce Karla Žídka (Olin) poté, co ho viděl vystupovat v dokumentu Kamenolom boží. (2005). (mchnk)
Reklama