Hraběnky

Dovolím si porušit zdejší tradici a nebudu hodnotit nový český seriál po první zhlédnuté epizodě. Učinil-li bych tak, obdržely by Hraběnky lepší čtyři hvězdičky. Poetické obrázky z českého venkova, dokreslující melancholickou atmosféru a občas pročísnuté zásahem blesku; výborní, typově přesně obsazení, herci; slušná hudba a solidní základ pro mnoho dramatických situací. Několik prvních epizod, stále sledovaných pod vlivem euforie z výjimečnosti Hraběnek oproti jiným současným českým seriálům, mi ani nevadilo, že na tom základě není nic moc stavěno. Syrové slovní konfrontace dvou a více postav však začaly čím dál častěji střídat ultratrapné momentky typu „mamča kupuje mobil“. Proboha, něco modernějšího by to chtělo! Pochybnosti o způsobilosti scénáristů napsat cca 16 hodin smysluplného děje, narůstaly přímo úměrně s množstvím scénáristických berliček, kdy je nám slovy neobratně vysvětlováno, proč postava činí, co činí. Očekával bych, že to bude dostatečně patrné z jejího „vnitřního prokreslení“. Bohužel není. Vrcholem všeho, špičkou ledovce bezradnosti, pro mě byl dialog zhruba tohoto ražení: (Muž jede na kole, nevšimne si nataženého drátu a vzápětí letí přes řídítka. Kolem jede koňmo mladá žena) – „Jste v pořádku?“ –V pořádku? Ano, ano“. Konec scény. U Formana by to svou zamýšlenou trapností bylo úsměvné, tady, míněno zcela vážně, to vzbuzuje leda tak lítost. Výše uvedený dialog navíc není veden v češtině, nýbrž zpolaanglicky, zpolaněmecky, s čímž souvisí další problém scénáře: zcela zbytečná snaha o protlačení „kosmopolitizujících“ prvků (děvočka z Ukrajiny, její pěstmi pěstění bratři, tajemný Němec). Podobně jako u Prison Breaku (mám to ale odvahu, srovnávat nesrovnatelné, viďte?), zpočátku snadno přehlédnutelné maličkosti vyrůstají do obludných proporcí a stávají se ohromně otravnými. Z nešikovnosti dramatické výstavby některých scén mě nejednou rozbolely všechny svaly v těle (ano, včetně mezižeberních). Když jsem celý rozbolavěný odcházel od sedmé epizody, bylo mi jasné, že tohle dál nemá cenu. Škoda no, snaha (by) byla. 60% (16.10.2007)

Hraběnky patří rozhodně k tomu lepšímu co vzniklo v České seriálové tvorbě, některé zaujatá hodnocení tento seriál házejí vedle takových serialových zločinů jako je Ulice nebo Ordinace v ružové zahradě a přitom Hraběnky nabízejí ukázku dnešního venkova dost věrohodně kdy hlavní hrdinové bojují s každodeními strasti a slasti které život na venkově vyžaduje, dávno jsou pryč doby Chalupářu svět se mění a lidé také, jasně seriál má aji mnoho chyb a zbytečností ale Jaroslav Brabec si vybral výborné herce v čele s Josefem Abrhámem jako Josef Hrabě zatvrzelá hlava rodiny nebo Jana Hlaváčová, Lenka Vlasáková a další kteří podávají výborné výkony. 75% (17.07.2012)

Musím uznat, že po dlouhé době je toto zajímavý televizní počin. Josef Abrhám si už zvykl na zubní protézu, s níž měl v druhé řadě Nemocnice silné problémy, a hraje zcela bravurně, bezprostředně, jakoby nevyvíjel žádnou hereckou akci, přirozený v momentech lehkého dojetí i rozčilení. Jednání postav je ve většině případů věrohodné, což už samo o sobě je přínos. Některá klišé v podobě - herecky nemotorného, ale nesmírně sympatického - bohatého Němce přebolí při pohledu na životně zachycenou českou vesnici. Největší potěchu mi však poskytuje nádherné, plaché herectví Lenky Vlasákové. - - Po jedenáctém díle oceňuji i odvahu nechat zemřít jednu z hlavních postav a doufám, že reakce rodiny na její odchod bude v následných dílech (psáno 15.11.07) zajímavě a psychologicky věrohodně zpracován... (08.11.2007)

Hodnocení po druhém dílu: že Krajčo hraje křečovitě, je opravdu nepřesný pojem, protože mi přijde, že se vůbec nesnaží. Je sice fakt, že taková postava se hraje blbě (text minimálně a zatím nemá příběh), ale nenene Krajča ne. Pokud jde o pana Abrháma, na svém tvrzení trvám, doplňuji pouze o to, že pan Abrhám mi opravdu nesedí do postavy "špinavého" sedláka, kterého navíc hraje úplně stejně jako prince Chocholouše, či primáře Blažeje. Pokud jde o samotný děj, je to trochu lepší, než v díle prvním, ale nijak mě to neuneslo. Potěšila mě Andrea Esnerová, ale to je asi tak všechno. Nelíbí se mi kamera, takový rádoby občas dokument, na mě až příliš západů/východů slunce. Ani jeden z dílů neměl pořádné zakončení. Takové přetržení "uprostřed věty". Prostě a jednoduše: ČT si ukousla velké sousto a vznikla z toho nemastná neslaná kaše. Ráda na ni zapomenu. (04.09.2007)

Z toho "filmového looku", kterým se Brabec a spol. neustále chlubí mě nejednou rozbolela hlava. České seriály jdou z extrému do extrému - slátaniny z jednoho studia totiž "zachraňují" audiovizuální divočárny, které jsou kvalitnímu řemeslu vzdáleny úplně stejně - jen z druhé strany. Forma na sebe neustále strhává pozornost, často působí až psychedelicky, což s látkou o vesnici a traktoristech moc nekoresponduje. Z toho motání se v prostoru a divokého střihu mě opravdu bolely oči, z milionkrát slyšeného hlavního hudebního motivu zase uši. A když se Richard Krajčo zaštiťoval "těmi bardy ze staré herecké školy", schytalo to i srdce. Jo, tehdá, když nás Bylo pět a když jsme prožívali Dobrodružství kriminalistiky, to byly jinší časy... (28.12.2007)