Reklama

Reklama

C.k. dezertéři

  • Polsko C.K. Dezerterzy (více)
Polsko / Maďarsko, 1986, 152 min

Režie:

Janusz Majewski

Předloha:

Kazimierz Sejda (kniha)

Kamera:

Witold Adamek

Hrají:

Marek Kondrat, Zoltán Bezerédi, Wiktor Zborowski, Jacek Sas-Uhrynowski, Róbert Koltai, Anna Gornostaj, Kalina Jędrusik, Krzysztof Kowalewski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Polská komedie z první světové války podle románu Kazimierze Sejdy je jakousi obdobou Haškova Dobrého vojáka Švejka. Ve filmu ztvárnil jednu z rolí český herec Josef Abrhám. Rok 1918. Malá posádka kdesi v Maďarsku. Do ní přichází nový zástupce velitele, oberleutnant von Nogay, fanatik a formalista. Jeho úkolem je přeměnit mnohonárodní všehochuť odvedenců na disciplinovanou armádu C.K. Monarchie. Problémy mu působí především mladý Polák Jan Kaniowski, zvaný Kania. Ten se navíc spolu s přáteli chystá k útěku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

mh.mail 

všechny recenze uživatele

40% - Tento film je především zbytečně dlouhý. Dvě a půl hodiny je na tento způsob vyprávění zbytečně dlouho. Díval jsem se na film ve dvou částech: nejprve cca 90' a pak druhý den zbývajících 60' a musím říct, že ta druhá část byla k uzoufání nudná. Jinak kdyby byl sestříhán trošku svižněji na rozumnou délku někde kolem 90' - 105', určitě by působil lepším dojmem. Srovnání se Švejkem kromě doby, ve které se film odehrává, dost kulhá. To mi to spíš přijde bližší filmům jako Jak jsem vyhrál válku, i když tu chybí někdo jako poručík Goodbody. Je to spíše takové panoptikum postaviček a skládanka nejrůznějších příhod. A tady přichází další kámen úrazu filmu: ačkoliv jsou náměty některých příhod celkem zajímavé, jsou špatně vypointované, takže tak nějak vyšumí (za všechny scéna v lázních a způsob získání dalších peněz - z toho šlo vytěžit mnohem více). Už úplně nepochopitelná pro mě byla účast Josefa Abrháma - jeho role byla naprosto nepodstatná a kdyby byla vystřižena, nic by se nestalo. Nechápu, proč takový štěk režisér toužil obsadit zahraničním hercem (z jeho pohledu). I celkový konec filmu se nese v duchu jednotlivých epizod - pointa přijde nenápadně, cudně se usadí v koutku a film skončí. Závěrem: Není to rozhodně film, který by vás nějak urážel špatným řemeslem, z tohoto pohledu je to v pořádku. Ale je potřeba se připravit na to, že děj plyne velmi zvolna a komediální situace jsou spíš úsměvné. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Ale jo docela slušná komedie, prý Švejk po Polsku no to nevím, ale obstojná zábava kterou sráží jen nevyvážené tempo a vražedná stopáž. Kdysi jsem v levných knihách film koupil otci a po tom co se deset let válel doma jsem si ho kdo ví proč pustil. Každopádně vrcholem je scéna s mluvícím papouškem a inspekcí generála to jsem chcípal smíchy. Ke konci už to drhne jo a Abrhám má jenom cameo všeho všudy asi pět minut.60% ()

Reklama

ilcibo 

všechny recenze uživatele

Film je adaptací stejnojmenné knihy Kazimierze Sejdy (Knihu dopsal rok před začátkem 2sv.v. na jejímž počátku byl pravděpodobně zabit , neboť se jeho stopa ztrácí) V Polsku jde o kultovní dílo, asi jako u nás Švejk. Film je, pravda, zbytečně dlouhý, ale já to beru jako poctu polských filmařů "svému" Haškovi. Příběh není marný, byť jde jen o fragmentový výtah z knihy. Nakonec z toho vznikla jakási koláž gagů a sekvence historek čtveřice uprchlíků z rakouské armády, kteří se protloukají až do konečné slavné kapitulace. Já se bavil dobře, leč... Švejk je o level výš. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Máte rôzne druhy dezertov. Napríklad, keď k vám príde svokra, určite jej nedáte Merci, lebo jej za nič neďakujete, ale radšej siahnete po niečom pozáručnom, najlepšie už otvorenom. Alebo keď na oslave vám kamoš povie, že môže pustiť Desert Rose a vy sa už tešíte na hit Stinga, aby ste rýchlo zistili, že to je meno pornoherečky, to je už iný dezert. No a podobne tu. Tešíte sa na Švejka v inom, podobnom vydaní a vidíte poľský málo vtipný výplach, ktorá Švejkovi nesiaha ani po ten obraz, čo na neho srali mouchy, a to dokonca ani obrazovo, hoci film má výhodu tak 30 rokov. A kým Švejk hláškuje a necháva nesmrteľné odkazy, napríklad výrok po začatí paľby: "Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!“, tak tento poľský počin nič nesmrteľné nezanechal, možno pár vojenských nadávok, možno pár absurdít so spievajúcim kastrátom. Zanechal len to, čo vieme všetci, že armáda je a vždy bola len banda buzerantov, čo hľadajú nepriateľa a keď ho nevedia nájsť, hľadajú ho vo svojom vnútri, lebo inak je to fakt len mix psychopatov, hlavne teda vo velení. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Slušná komedie z posledního roku 1. světové války, která líčí zahnívající poměry v jedněch odlehlých kasárnách se švejkujícími vojáky, chápavým a rozumným velitelem, pedantskými poddůstojníky a jedním omezeným, sadistickým důstojníkem, který se pokusí posádku převychovat. Srovnání se Švejkem není zcela přesné, jde o trochu jiný styl humoru, jen o podobnou tématiku. Osobně mi trochu vadilo, že šlo o takový ten příliš dobrácký humor podobný tomu, co se praktikuje v novodobých "hezkých českých" komediích, které nostalgicky pojednávají o naší nedávné minulosti. Chtělo to víc jedovatého sarkasmu a nebát se zobrazit hrůzy války v celém rozsahu. C.K. dezertéři jsou film o válce, kde se neumírá. A to je trochu falešné. Celkový dojem: 60 %. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Podle scénáře měli role hlavních postav hrát herci různých národností. Nakonec polští a maďarští herci ztvárnili role Poláka, Čecha, Žida, Maďara a Itala. (NFA)
  • Akcia filmu sa odohráva v radoch rakúskej armády, avšak vojaci používajú nemecké zbrane – karabíny Mauser a guľomet Maxim 08 - Rakúšania používali pušky Mannlicher a ťažký guľomet Schwazlose. (Arsenal83)
  • Film sa natáčal v pevnosti Modlin, a v mestách Zgierz a Skierniewice (Poľsko) a v Kisterenye, Paszto, Szentendre, Váci a Budapešti (Maďarsko). (Arsenal83)

Reklama

Reklama