Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Anton Corbijn, který se vypracoval na tvorbě hudebních videoklipů předních světových kapel, se pustil do biografického dramatu o svém oblíbenci Ianu Curtisovi, legendárním frontmanovi post-punkových Joy Division. Snímek s bohatou hudební složkou podle knižní předlohy Curtisovy manželky zaujme i diváky, kteří se s Joy Division doposud nesetkali. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (361)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Ano, jak praví oficiální text distributora, Control má šanci zaujmout i diváky, kteří se s Joy Division doposud nesetkali, nicméně pro takové lidi bude nejspíš jen dalším průměrným dramatem o výjimečném umělci, kterého zničily duševní poruchy, alkohol a drogy. Čím větší jste ovšem v mládí byli dekadenti, čím víc černé jste nosili, čím víc cigaret kouřili a Joy Division, The Cure či Depeche Mode poslouchali, tím větší má tento film potenciál vás emočně zasáhnout. Osobně jsem na hudbě JD, Bowieho, Iggyho Popa, Kraftwerku, Velvet Underground, zkrátka téměř všech, co jsou slyšet v soundtracku, vyrostl. A Control, natočený, když mi bylo 17 a zakládal jsem svoji vlastní kapelu, se stal jedním z téměř iniciačních snímků. ,,Pojďme se vzít," řekne Ian Curtis Debbie v podstatě hned na začátku. Střih a už jsou svoji. Střih a už je založena kapela. Film se u ničeho zbytečně nezdržuje, není polopatický, na rozdíl od hitů posledních let (Bohemian Rhapsody, Rocketman) citově nevydírá. To zdánlivě nejdůležitější zamlčuje - když JD hrají v Londýně před prázdným klubem, dozvíme se to jen z detailů na jejich obličeje. Když se Curtis oběsí, vidíme jen provaz, jak se napne. Je chladný, undergroundový, krásně (ne)barevný. V hlavní roli tu není bulvární pohled na výjimečného člověka, ale prostředí. Post-punková Británie 70. a 80. let, slušivé kabáty, synťáky, deprese, spousta cigaret a kluci, co se poprvé v dějinách nestydí být citliví. A k tomu všemu výborný výkon Sama Rileyho, na kterém může jeden oči nechat. Ian Curtis už není, mých 17 už taky dávno není. Ale Control tu pořád je. A pořád zatraceně dobrý. ()

d-corso 

všechny recenze uživatele

Film je bohužel zcela nepřekvapivý. Corbijn je skvělý tam, kde se to od něj očekává – krásné černobílé fotografie, vytváření „miniklipů“, záběry z koncertů a naopak zcela selhává ve většině pokusů vyprávět příběh. Nejde jen o místy až zoufalou zmatenost v pohybu na časové ose (příliš často je zcela nejasné, zda se děj mezi dvěma scénami posunul o den, měsíc nebo rok), domnívám se, že velkým tvůrčím omylem bylo rozhodnutí zaměřit vyprávění téměř výlučně na postavu Iana Curtise (potažmo tedy jako předlohu použít knihu Deborah Curtis), přičemž popisovaný milostný trojúhelník je schéma, na němž si Corbijn spolehlivě vylámal zuby. Control by určitě prospělo větší (respektive alespoň nějaké) vykreslení charakterů osob, souvisejících s firmou Factory, ale především zbylých členů Joy Division. Peter Hook a Bernard Sumner totiž nebyli jen bezvýznamnými postavičkami, obsluhujícími basu a kytaru. Byli to právě tito dva pánové, kteří (společně se studiovým producentem Martinem Hannettem) stáli za oním nezaměnitelným soundem Joy Division. ()

Reklama

movie 

všechny recenze uživatele

Vizuál vládne! Ale dějově to občas vázne a napříklád druhá půlka filmu už mě trochu nudila. I když kouká se na to hezky a spousta momentů je výtečných (obzvlášť některé rekonstrukce koncertů Joy Division, ze kterých mrazí). Pokud se podíváte i na 24 HOUR PARTY PEOPLE, budete mít kvalitní vzdělání! 70% ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Dobře natočený snímek, skvělý výkon hlavního představitele (a všech herců, kteří opravdu hráli skladby Joy Division), slaboučký příběh (realita je realita, já vím...) Velké zklamání. 7/10 PS: souhlasím také s názorem JohhnyhoD, že je v Control až moc všelijakých klišoidních scén, které už jsme viděli desettisíckrát v jiných biografických filmech - to opravdu nemuselo být... PS: po dvou týdnech se vracím, abych zvýšil hodnocení, tento film mě minimálně přiměl oprášit Joy Division a přijít jim na chuť (na poprvé jsem jim na chuť nepřišel) - a za hlavního představitele si to těch 8/10 zaslouží, škoda těch klišé, škoda ()

Mahalik

všechny recenze uživatele

Ian Curtis byl unavenej člověk. Jasně, byl i dobrej zpěvák, ovšem když se soustředíte na jeho vnitřní pocity, zjistíte, že se dostal tam, kam vůbec nechtěl. Jeho depresivní nálada, pocity smutku, štěstí, však stáli za mnou. Jako kdyby byli za sklem a já je nějak podvědomě ani nechtěl přizvat k sobě. Proto nehodnotím. Control je pro mě úžasným příkladem geniální nudy. Scény, které zásáhnou do lidské mysli tu však jsou. Ale já na tohle nemám.... ()

Galerie (28)

Zajímavosti (11)

  • Film byl nejprve natočen barevně a pak byly barvy převedené do černé a bílé. (don corleone)
  • Scénář byl napsán tak, aby děj probíhal od konce. Režisér se to rozhodl změnit, aby se divák dokázal emočně ponořit do příběhu Iana (Sam Riley). (don corleone)

Reklama

Reklama