Reklama

Reklama

Terry Leather pracuje v opravně aut. Není to moc výdělečná činnost, a proto se začíná pomalu zadlužovat. Se svými přáteli už podnikl pár drobných krádeží, ale byly to spíš drobnosti. Pořád čeká na nějakou větší příležitost a ta se mu naskytne v podobě přítelkyně ze starých časů Martine Loveové. Ta mu řekne, že jedná londýnská banka bude mít na týden vyřazené bezpečnostní systémy, a požádá ho o pomoc banku vyloupit. Terry si uvědomí, že to je příležitost, na kterou celou dobu čekal, a tak nabídku příjme. Sestaví tým ze svých nejvěrnějších přátel a společně vyloupí bezpečnostní schránky ukryté v trezoru. Kdyby ale Terry věděl, že jedna ze schránek obsahuje tak choulostivý materiál, že se o ní zajímá MI-5, podsvětí i hnutí Černá síla, tak by si to hned rozmyslel... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (546)

nunka 

všechny recenze uživatele

Pochvaly hodná čistá prácička inšpirovaná skutočnými udalosťami. Na pohľad oldschool, zápletka divácky funguje, tempo od začiatku pekne z ostra, od polky prúdi ešte intenzívnejšie, herecky obstojne zvládnuté. Ľúbostná aférka drsňáka Terryho a zvodnej Martine zbytočné klišé a celé by sa to bez toho hravo zaobišlo. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Jakoby vám ze začátku někdo v kině pouštěl nějaký bezstarostnou pohodovku typu ´Bezva finta´ s Belmondem, ab pak v 2.půlce promítač vyměnil kotouč a vy se dodívali na Damianiho ´Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky´ s Francem Nerem v hlavní roli. Jinými slovy - ze začátku se film tvářil jako takový odpichový heist movie s vydařenou loupačkou a sympaťáckými protagonisty, ale pak se z něj čím dál více stávalo vážné drama, kde se hraje o lidské životy i o nejvyšší politické posty. Škoda, zůstat to v té bezstarostné atmosféře 1.poloviny, šel bych i na vyšší hodnocení, i když uznávám, že v případě příběhu „dle skutečné události“ jsou tyto mé výtky poněkud neopodstatněné. ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

S tímhle filmem se pojí přesně 16 chyb (tu fatálních, tu jakžtakž přípustných): 1, Přes zabudovaný komentář vládních machinací nevyběhne film z mantinelů politicky korektní a pokrytecky žánrový podívaný. 2, Scénář přetéká neuvěřitelně blbými konstrukty a zcela popírá to, že film vychází ze skutečné události. Do jisté míry zde selhává dramaturgie. 3, Velký množství střihu sice film akceleruje, ale za prvý mu dává subtilní feeling, kdy tzv. „o nic vlastně nejde“, a za druhý ho obírá o hutnost, což je v rozporu s tím, že ten film je dramatický, ne akční. 4, Ono proklamované retro 70. let není na až na pár propriet viditelné a film končí jako zástupce soudobého trendu, tedy bez stylu. 5, Obrovské množství elips (výpustek), a oproti tomu scény, které zdůrazňují svůj účel, ale tím, že jsou vytržené z kontextu, jim schází motivovanost. 6, Nesledujeme kauzální příběh, ale prohlížíme si album fotek, kde jsou zachyceny ty nejlepší události. Jistě, to je proces přirozený pro každý film, ale tenhle s klidem navrší tři vypointovaný scény v pět minutách, což je vada, která převádí film z intence uvěřitelné do intence vyfabulované. 7, Celá banda zlodějíčků kolem Stathama postrádá jakoukoliv profilaci. 8, Saffron Burrows má uměle zvětšené rty. 9, Mezi první a čtvrtou minutou připraví kameraman tři výborné záběry (potlačení perspektivy přes transfokátor, klasicky „ruskej záběr“ z podhledu, náklony kamery v rovině objektivu). Tím se vyčerpá a po zbytek filmu již nic nenabídne. 10, Narace se není schopna rozhodnout, nakolik zaměřit pozornost na hlavního hrdinu a nakolik být vševědoucím vypravěčem, a jen na sebe skládá klimaxové scény. 11, Statham se za celý film třikrát usměje, ovšem zcela nepřirozeně, tudíž neadekvátně. 12, Psychologizace všech postav nevychází z herectví a z vnitřního uchopení, ale pouze z jejich činů. 13, Michael X radši bez komentáře; jen další šachová (čitelná nigga) figura ve filmu aneb Piňda, který chce osvobodit Afriku. 14, Jako charakteristický zástupce tzv. britského Hollywoodu končí veškeré pokusy o akci kdesi na úrovni německých kriminálek. 15, Až na několik vtipných aforismů chybí dialogům oduševnělost. 16, Vládní činitelé jako hlavní záporáci postrádají na věrohodnosti, víceméně jde o nemohoucí starce, nezajímavé, rádoby-mocné, ale spíš bezmocné a nemocné, a proto pitomé, maximálně (a špatně) nasvícené přes měkké světlo (bez ostrých noir stínů), a je tam těch záporáků hlavně moc, takže i to malý zlo, které by jim snad film mohl vtělil, diverzifikuje do odhadem deseti postav. ()

Mertax 

všechny recenze uživatele

Na to, že sem tam "vlastně nic neděje" a chybí mi tam motivace řady postav, nějaká ta dobrá hláška, bližší info k princezně ani nedozvíme (v případě odhalení kompomitujících fotek princezny Margaret by se jednalo o velký skandál, tak proč na tu práci nasadí bandu neumětelů??), tak to odsejpalo a Jason si u mě ukradl 4.* A ten černoch je tam zbytečnej, asi jako barva na vlasy pro Stathama. Mummy! Daddy's on the radio! ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Dick Clement, Ian La Frenais .. Perfektní, jednoduchá sedmdesátková jednohubka. Výborná herecká sestava, kterou Jason Statham nezastiňuje, ale týmově doplňuje - to už spíše dlouhonohá Saffron Burrows vyčnívá, ale kdo by jí to měl za zlé ;-). Zajímavý příběh (zakládající se na skutečné události a skutečném politickém podtextu), který dělá z všední bankovní loupeže nevšední podívanou. Vizuálně má film šmrnc, pečlivou patinu, atmosféru a stylová hudba (J. Peter Robinson) si prakticky nedá pauzu po necelé dvě hodiny děje, který uteče jako voda. Chutné krimi retro. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (11)

  • Britský černošský revolucionář Michael X (vlastním jménem Michael de Freitas) skutečně byl v roce 1975 oběšen na rodném ostrově Trinidad za vraždu Gale Bensonové, dcery vlivného člena britského parlamentu, která s jeho tamní komunitou žila. Její napojení na britské tajné služby je ovšem (v tomto případě mírně řečeno) jen další spekulací. (curfew77)
  • Hodinky, které Terry Leather (Jason Statham) ve filmu nosí, jsou značky Tag Heuer, model Monaco. (kwaicheng)
  • K bankovní loupeži v londýnské bance Lloyds Bank v ulici Baker Street skutečně došlo v září 1971. Stejně tak je skutečností, že radioamatér tehdy náhodně zachytil vysílačkovou komunikaci lupičů a předal informaci policii, která ji ale nedokázala včas vytěžit. Pravdou je i to, že se případ údajně po několika dnech poněkud vytratil ze stránek novin a pachatelé přepadení dodnes nebyli odhaleni. Vše ostatní ve filmu je ale čirá spekulace. (curfew77)

Reklama

Reklama